Syn.: Quercus montana; dub horní

Dub košíčkatý je opadavý strom, dorůstající výšky 20 až 25, ojediněle až 30 metrů. Borka je tmavá a popraskaná. Je to velmi dekorativní druh s velkými, z vrchu lesklými listy s oblými zuby na čepeli. Z rubu jsou bělavé.  Žaludy jsou po 1 až 2, vejcovité, 22 až 38 mm dlouhé, přisedlé nebo na krátké (do 2 cm) společné stopce, do 1/3 až 1/2 zanořené v chlupaté číšce se ztloustlými šupinami. Jedná se o druh z východu USA.

Dub košíčkatý náleží do skupiny několika velmi podobných severoamerických druhů dubů, které je často obtížné navzájem odlišit. Náleží mezi ně dub křovitý (Q. prinoides), dub Muehlenbergův (Q. muhlenbergii), dub horní (Quercus montana) a dub Michauxův (Q. michauxii). Tyto duby je možno bezpečně odlišit pouze na základě detailního studia odění listů a morfologie plodů, zatímco jejich tradiční určování podle listů vedlo k velkému množství mylně určených vzorků a následně k zavádějícím informacím v literatuře. Dub košíčkatý je však nejpravděpodobněji totožný s dubem horním (Q. montana).

Dub košíčkatý je jeden z nemnoha vyloženě jedlých druhů dubů, kdy žaludy mají opodstatnění jako potravina. Využívali je již původní američtí Indiáni. Jednotlivé stromy mohou mít variabilní kvalitu plodů, co se týče přímého konzumu bez tepelné úpravy, některé rodí sladké žaludy jen s minimálním množstvím trpkých taninů. Avšak po tepelné úpravě jsou žaludy jedlé ze všech stromů tohoto druhu. Semena se tedy upravují buď tepelně, nebo se suší a melou na mouku, ze které se peče chleba, placky, knedlíky, nebo se mouka používá jako zahušťovadlo do polévek a omáček. Dále se plody pečou a v neposlední řadě se, pražené a mleté, využívají jako náhražka kávy. Pro ještě lepší stravitelnost se u žaludů provádí po sklizni něco jako stratifikace, kdy se semena zahrabou venku do vlhké hlíny, nechají se takto přes zimu a na jaře, v době počátku klíčení, se vykopou a použijí. Takto naklíčené žaludy jsou nejstravitelnější a nejsladší.