Syn.: Cerasus mahaleb, Padellus mahaleb, Padus mahaleb; višeň turecká, střemcha mahaleb, slíva rakouská, trnkovišně, slivoň mahalebka
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Lidově: třešeň mahalebka, macaleb
Opylovací poměry: Oboupohlavní rostlina
Mahalebka je strom nebo velký keř, dorůstající výšky 2–10 m, výjimečně i více, s průměrem kmene až 40 cm. Koruna je často nepravidelného tvaru, s křivolakým kmenem. V dubnu až květnu vykvétá bílými, pětičetnými, oboupohlavnými květy sestavenými v širokých, chocholičnatých hroznech; květy vydávají hořce mandlovou vůni. Plodem jsou drobné, 6 -15 mm veliké, tmavě fialovočervené peckovičky. Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, na okrajích jemně pilovité, lesklé.
Pěstuje se jednak pro své plody, které pro přímý konzum nejsou příliš chutné, ale chuť hezky vynikne v džemech a zavařeninách. Méně známý fakt je, že zejména v JV Evropě se pěstuje i jakožto koření, které se získává ze semen uvnitř třešňové pecky. Semena výrazně voní a chutnají podobně jako hořké mandle. Dále je mahalebka využívána jako podnož pro ušlechtilé ovocné odrůdy. Je také ceněna pro svou odolnost vůči suchu a exhalacím, čehož je někdy využíváno v městských výsadbách. Tvrdé a těžké dřevo mahalebky se využívá v řezbářství.
