Syn.: Quercus oblongifolia var. brevilobata, Quercus ransomii; dub Douglasův

Dub modrý, zvaný též dub Douglasův, je nižší opadavý strom dorůstající výšky od 5 do 20 metrů v dospělosti, ačkoliv největší naměřený jedinec měřil 29 metrů. Borka je světle šedá s tmavými podélnými prasklinami a odlupuje se v podélných plátcích. Koruna je široká a často nepravidelná. Dominantní na druhu jsou pevné, kožovité, asi 5-10 cm dlouhé modravé listy, které dávají celému stromu takový jemně modrý nádech, což působí velice zajímavě a ve své domovině vytváří tento dub světlé lesy zvané „modré doubravy“. Žaludy jsou zašpičatělé, tmavě hnědé, asi 20 až 30 mm dlouhé a jsou poměrně sladké a využitelné jako potravina. 

Dub modrý je endemický v Kalifornii, vyskytuje se běžně v pohoří Coast Ranges a na úpatí Sierra Nevady. Snáší sucho i extrémního charakteru a zvládá půdy chudé na živiny. Ve vlhčích podmínkách s bohatším substrátem dorůstá vyšších velikostí, zatímco v opačně orientovaných podmínkách často tvoří jen křoviny, ale v horších podmínkách se dožívá i více než 500 let. V podmínkách Evropy je téměř neznámý a téměř nepěstovaný, ale charakter klimatu, jako v jeho domovině, je podobný například ve Španělsku, západním Turecku, na Balkáně, ale i Panonské oblasti v Maďarsku a jižním Slovensku. I v jeho domovině se v zimě potýká se sněhem a mrazem a je odolný do teplot kolem -20°C. Vyžaduje plné slunce. Je potřeba jej otestovat v našich podmínkách, ale vzhledem k tomu, že se vyskytuje pospolu s již u nás vyzkoušenými druhy rostlin nepochybujeme, že na řadě míst v naší zemi bude prosperovat.

Je to jeden z poměrně dobře jedlých druhů dubů, kdy žaludy mají opodstatnění jako potravina. Využívali je již původní američtí Indiáni. Jednotlivé stromy mohou mít variabilní kvalitu plodů, co se týče přímého konzumu bez tepelné úpravy, některé rodí sladké žaludy jen s minimálním množstvím trpkých taninů. Avšak po tepelné úpravě jsou žaludy jedlé ze všech stromů tohoto druhu. Semena se tedy upravují buď tepelně, nebo se suší a melou na mouku, ze které se peče chleba, placky, knedlíky, nebo se mouka používá jako zahušťovadlo do polévek a omáček. Dále se plody pečou a v neposlední řadě se, pražené a mleté, využívají jako náhražka kávy. Pro ještě lepší stravitelnost se u žaludů provádí po sklizni něco jako stratifikace, kdy se semena zahrabou venku do vlhké hlíny, nechají se takto přes zimu a na jaře, v době počátku klíčení, se vykopou a použijí. Takto naklíčené žaludy jsou nejstravitelnější a nejsladší.