*u vybraných druhů uvádíme jako maximální mrazuodolnost skutečnou hodnotu, která zdravou palmu neohrozí na dalším vývoji. Neuvádíme již zavádějící údaj mrazuodolnosti kmene, který ve skutečnosti nelze vyčíslit. Pokud rostlině zmrznou listy, může jít o nevratný defekt. Pokud listy zmrznou několikrát po sobě, poškození je pro rostlinu již definitivně nenávratné.

Trithrinax campestris pochází z Uruguaye a Argentiny, kde roste v suchých, dobře odvodněných, skalnatých půdách. Musí se přizpůsobovat drsným podmínkám, jednak velkému horku a suchu v letním období a na druhou stranu také nízkým teplotám v zimě, jelikož roste v přírodě ve vysokých nadmořských výškách. V domovině roste ve skupinách; vytváří odnože.

Dorůstá do poměrně malé výšky 6 metrů, listy rostou nahuštěné na sebe, což tvoří palmě kompaktní vzhled. Dorůstají délky jednoho metru a jsou šedavé, na osluněných stanovištích dokonce modro stříbrné, dlanité. Listy má tvrdé, při dotyku působí, jako by byly ze dřeva. Velmi snadno se o ně lze poranit lehkým dotykem o špičku. Stejně tak kmen, působí velmi jemně, ale nenechte se mýlit, je pokryt jehlicemi o délce až 10 cm a tvrdých jako kost! Květenství je rozvětvené a obsahuje až 100 květů, které ústí do žlutohnědé peckovice 1-2 cm velké, jedlé a chutné.

Trithrinax campestris preferuje dobře odvodněné, písčité nebo kamenité půdy. Je poměrně odolný vůči mrazu, starší rostlina v suchém prostředí přečká mrazy -11 až -16°C. U nás Trithrinax poměrně snadno pěstovat, ale nutný je zimní kryt, který zajistí rostlině suché prostředí a v případě mrazů pod -8°C doporučujeme palmě i přitápět topnými tělesy, jen tak dokáže přežít naše zimy za všech okolností. Bohužel větší rostliny jsou u nás ale i v zahraničí poměrně drahé, tak je tento druh celkem vzácný v našich zahradách.
Při pěstování v nádobě rostlinu umístíme od dubna do října na velmi osluněné venkovní stanoviště. Jelikož má velmi tuhé listy, tak ani nevadí větrnější stanoviště. Přes sezónu stačí rostlinu zalévat tak aby nepřeschla (květináč není to samé jako volná výsadba!), a při zimování doporučujeme zálivku omezit na nejmenší nezbytné množství v intervalech. Substrát nesmí přeschnout, ale ani být konstantně vlhký. Správná vlhkost se dá zjistit jednoduchým testem; zapíchnutím prstu do substrátu.
Substrát v nádobně volíme velmi vzdušný s množstvím anorganických minerálních složek typu láva, pemza, štěrk.