Syn.: Trachycarpus „Kumaon“, Trachycarpus „Bageshwar“

*u vybraných druhů uvádíme jako maximální mrazuodolnost skutečnou hodnotu, která zdravou palmu neohrozí na dalším vývoji. Neuvádíme již zavádějící údaj mrazuodolnosti kmene, který ve skutečnosti nelze vyčíslit. Pokud rostlině zmrznou listy, může jít o nevratný defekt. Pokud listy zmrznou několikrát po sobě, poškození je pro rostlinu již definitivně nenávratné.

Velmi vzácný a ohrožený druh, pocházející z Himálaje, konkrétně z regionu Kumaon v severozápadní Indii a západním Nepálu. Vyskytuje se ve velmi vysokých nadmořských výškách, pravděpodobně vůbec nejvýše ze všech trachykarpusů, a to až do 2700 m n. m. Dorůstá až kolem 15 metrů, v domovině mu počasí často nedovolí vytvořit suknici ze starých listů, vítr, déšť a sníh jim staré listy strhává. Ale v kultivaci v teplejším klimatu, si suknici starých listů nechává, jako třeba na prastarém exempláři v botanické zahradě v Římě, od kud pochází mnoho fotek tohoto druhu. V mládí, když začíná tvořit kmínek, je báze kmínku často křivá a vychýlená, rostlina se jakoby plazí, aby v prvních letech života vytvořila srdce kmene blíže zemskému povrchu, což mu pomáhá přežit docela drsné podmínky v domovině, jako jsou silné mrazy a větry, ale i fakt, že roste na neuvěřitelně strmých skalách. Časem se kmen vyrovná a začne růst opět vzhůru a z původního plazivého kmene zůstane jen jakási „pata“. Rozlišit jej v dospělosti od fortuneie není na první pohled snadné, pokud nevíte co hledat, ale rozdíly tam jsou. Již i třeba vyklíčený semenáček T. takil má první klíční lístek pouze 2 „žebra“, zatímco T. fortunei má „žebra“ 4. Listy T. takil jsou až 120 cm široké a sytě zelené. U starších kusů je dobrým rozeznávacím znakem kmen, který je neomylný. Zatímco fortunei má hustá, jemná a dlouhá vlákna, která mohou působit jako jakési vlasy a nejpatrnější jsou u srdce palmy, kde proti světlu odstávají, tak u takila uvidíte proti světlu u srdíčka palmy něco jiného, krátká vlákna, tak krátká, že ani neodstávají, místo vláken se tvoří mezi řapíky a vrstvou vláken uvolněná plsť. Místo vláken jsou vidět jen spíše takové „cucky“ vláken srostlé až do jakýchsi provázků.

Trachycarpus takil patří mezi nejodolnější palmy, ne-li vůbec nejodolnější. Určitě je to jedna z nejlepších palem do středoevropských zahrad, neboť snáší mrazy, které pravděpodobné předčí i T. fortunei. A nejen to, tato palma je zvyklá na chladné, vlhké a drsné zimní počasí. Je jen poměrně složité sehnat opravdový Trachycarpus takil. Na trhu obíhalo více zdrojů tohoto druhu, ale hlavně z počátku introdukce se jednalo o záměny za jiné druhy. Bohužel však řada pěstitelů, kteří se dál o druh nezajímali a jejich palmy začaly plodit, dodala po letech opět do oběhu palmy nepravého a leckdy nejasného původu. Praví „takilové“ se na evropský trh dostali až jako semena v roce 2008 z výpravy Martina Gibbonse. Sami jsme zakoupili po roce 2010 několik kusů palem Trachycarpus takil z různých zdrojů, ale pravý takil byl jen jeden.

O jeho mrazuvdornosti se informace stále značně rozcházejí, naše pokusy nedopadly dobře ani při mírnější zimě, ale jak se ukázalo, nejednalo se tehdy o pravý takil. Za informace od jiných pěstitelů ale ručit nebudeme.