Syn.: Quercus crassipocula, Quercus fulvescens, Quercus oblongifolia, Quercus wilcoxii

Krásný, stálezelený druh dubu, ideální pro milovníky suchomilných skalních a polopouštních druhů. Pochází ze západního pobřeží severní Ameriky a severu Mexika, na sever zasahuje přes Kalifornii až po stát Oregon. Vystupuje do výšek přes 2000 metrů nad mořem. Neopadavé, téměř celokrajné listy jsou zvrchu zelené, vespod sivě zelené, jsou pevné, trochu podobné listům olivy. Někdy jsou listy, zejména v mládí, i zubaté. Tento dub sloužil původním Indiánům jako jedna ze základních potravin, Indiáni z žaludů macerací a nakličováním odstranili taniny, posléze sušili a mleli na mouku. Žaludy jsou vnořeny do velmi dekorativní zlatavé číšky. Odtud druhový název chrysolepis – v překladu zlatá číška, zlatá šupina. Q. chrysolepis vytváří velmi dlouhé kořeny, již 5-10 cm semenáček může mít i půlmetrové kořeny. Proto rostliny raději předpěstováváme v hlubším, ale užším květináči.

V alespoň trochu teplejších oblastech doporučujeme pěstovat tyto duby venku. V zemi mají rádi slunečnou pozici a sušší půdu, která nemusí být ani příliš bohatá na živiny. Mladé rostliny chráníme při teplotách pod -15°C, nebo při kombinaci silných nočních mrazů a denního slunečního svitu. Pokud takové dny nastanou, je vhodné rostliny zastínit proti slunci, které by jim po mrazivé noci vlivem změny teplot potrhalo pletiva v listech a ty by následně uschly a opadly. Tyto problémy vyřeší vysazení do zimního stínu. Ve vegetaci však vyžadují plné oslunění.