Zpět na Lexikon

ELAEAGNUS PUNGENS – hlošina pichlavá

Syn.: Elaeagnus variegata, Elaeagnus simonii, Elaeagnus sinensis

Čeleď: Rhamnaceae – řešetlákovité

Lidově: thorny olive, spiny oleaster, silverthorn

Ellaeagnus pungens se zrajícími plody
Maximální mrazuvzdornost:

-18/-23°C*

Mrazuodolnost květů:

-12°C

Zvláštní nároky:

Chráněná poloha, zimní stín

*Maximální mrazuodolnost listu/dřeva

Naše hodnocení poživatelnosti:

Opylovací poměry: Oboupohlavní, cizosprašná rostlina

Tato stálezelená hlošina je v podstatě velice podobná hlošině Ebbingeově, ostatně je také jedním z jejich rodičů! Dorůstá maximálně 3 metrů a tvoří husté křovité porosty. U nás je, v teplejších oblastech, rostlina mrazuvzdorná, jen při silných zimách a zejména na zimním slunci omrzají listy (cca pod -18°C). Dřevo je odolné do cca -22°C. Rostlina je zajímavá zejména svými plody, které jsou červené, velké až 2 cm a vynikající chuti. Zajímavé jsou ještě tím, že vznikají od podzimu do jara a od dubna dozrávají, což je však zároveň jejich nevýhodou, neboť není zcela známo, do kolika stupňů jsou plody mrazuvzdorné, ale zatím se nám jeví, že někde kolem -12°C ještě zvládnou. Proto doporučujeme rostliny pěstovat v nádobě. Je to ideální „květináčová“ rostlina, neboť nedorůstá obludných rozměrů, je kompaktní a vysoce dekorativní. V květináči vyžaduje bohatou závlahu a výživu. Pěstujeme-li ji v květináči kvůli plodům, rostlinu v květu a při plození nevystavujeme pod -5°C a zimujeme ideálně ve světlé a chladné místnosti, nebo bezmrazém skleníku.

Při pěstování trvale v zemi volíme takové stanoviště, které je chráněné před silnými a studenými severními větry a ideálně také před zimním sluncem. To obecně platí pro všechny stálezelené rostliny.

Dle našich novějších zjištění se zdá, že květy a plůdky vydrží přes zimu výrazně větší mráz, než jsme mysleli, takže často plodí i při trvale venkovní výsadbě. Je však nutno mít alespoň dvě různé rostliny, nebo kombinaci Elaeagnus pungens a E. x ebbingei.

Novinky v Lexikonu