Zpět na Lexikon

BERBERIS MICROPHYLLA – dřišťál zimostrázový

Syn.: Berberis buxifolia

Čeleď: Berberidaceae – dřišťálovité

Lidově: Calafate; box-leaved barberry, Magellan barberry

Chutné plody Berberis microphylla
Maximální mrazuvzdornost:

-20°C

Mrazuodolnost květů:

-5°C

Zvláštní nároky:

Chráněné stanoviště

Naše hodnocení poživatelnosti:

Opylovací poměry: Oboupohlavní, samosprašná rostlina

Skutečně ovocný dřišťál! Druh opět pochází z jižní Argentiny a Chile. Je stálezelený, lístky jsou zpravidla kulaté až oválné a lesklé. Květy jsou žluté a jsou neseny v hroznech. Po odkvětu následují tmavě modré, šťavnaté a chutné bobule, které jsou velikosti, tvaru i barvy kanadské borůvky, tedy jsou jedny z největších z celého rodu. V místě původu jsou plody tak oblíbené, že se dokonce i pěstují na plantážích. Lidé je sbírají a jedí přímo z keřů jako borůvky. S druhem B. darwinii jde o nejchutnější dřišťál vůbec. Rostlina obsahuje silně žluté barvivo, které je způsobeno látkou berberin a ta je využívána jako antipyretikum, proti bolesti a uvolňuje svaly. Berberin je alkaloid, který ve správné dávce léčí dokonce i nádorová onemocnění, ale v silné dávce může působit jako jed. Berberin je obsažen ve všech dřišťálech, mahoniích, ale třeba i v korkovníku (Phellodendron). Zajímavé a zároveň důležité může být, že se nesmí užívat společně s lékořicí, která de facto blokuje metabolizaci berberidinu a ten tak může působit toxicky i v menším množství.

Co se týče pěstování, je to houževnatý keř, který snáší velmi špatné podmínky, co se půdy týče. Vyžaduje slunné nebo polostinné stanoviště a přiměřeně vlhké či sušší půdy. Druh je mrazuvzdorný do cca -20°C, ale upřednostní spíše chráněné stanoviště se zimním stínem a závětřím.

Novinky v Lexikonu