Syn.: Viburnum lentagoides, Viburnum vetteri

Opylovací poměry: Oboupohlavní, cizosprašná rostlina

Kaliny jsou obecně velmi oblíbené zahradní keře s vyšší dekorativní hodnotou. Řada druhů má však jedlé a kulinářsky využitelné plody. My jsme si je troufli řadit z ovocnářského hlediska na 2 skupiny; kyselé červenoplodé (ev. žluto a oranžovoplodé), které jsou obvykle šťavnatější a sladké modro(fialovo)černo-plodé. Mezi sladké modročernoplodé řadíme především tuto kalinu severoamerickou.

Kalina severoamerická je jednou z nejzajímavějších, skutečně netradičních ovocných dřevin. Asi centimetrové plody, rostoucí na latách jako u bezů, obsahují jednu plochou pecku, která je obalena sladkou dužninou řídce pastovité konzistence. Dužnina je sladká a velmi chuťově příjemná. Připomíná poněkud chutí datle s nádechem mandlí. Plody se jedí syrové, ale v Americe se s oblibou suší jako rozinky, nebo se používá tam, kde borůvky, např. při pečení sladkého pečiva. Z plodů se dělají i džemy, želé a marmelády.

Kalina severoamerická je opadavý keř nebo i malý strom, dorůstající výšky 4 až 10 metrů. Habitusem a velikostí je dřevina podobná černému bezu. Listy jsou vstřícné, bez palistů, vejčité až obvejčité, 5 až 10 cm dlouhé a 3 až 5 cm široké, na okraji pilovité. Na podzim se zbarvují do živých červenohnědých odstínů. Květy jsou smetanově bílé, vonné, asi 6 mm široké, v 6 až 12 cm širokých přisedlých vrcholičnatých latách. U nás kvete většinou kolem konce května. Rostlina je bohužel cizosprašná, což znamená, že má sice přítomny samčí i samičí květy na jedné rostlině, ale rostlina vlastní pyl nepřijme. Je tedy zapotřebí přítomnost druhého semenáče buď kaliny severoamerické, nebo příbuzné kaliny višňolisté (V. prunifolium) či eventuelně jejich křížence (Viburnum x jackii). Je velmi nenáročná a mimořádně mrazuvzdorná, nejlépe roste v polostínu v živné, mírně vlhké půdě.