Syn.: Viburnum fragrans

Opylovací poměry: Oboupohlavní, cizosprašná rostlina

Ze západní a střední Číny pochází tato voňavá kráska, kalina, kvetoucí již koncem zimy! Tedy v době, kdy kromě vilínů a dalších pár dřevinek nic nekvete. Ojediněle vykvétá již v prosinci, ale obvykle spíše v únoru. Pokud však přijde v lednu výrazné a dlouhé oteplení, může nastat kvetení už v lednu. Doba kvetení pak závisí na dalším průběhu teplot, ale obvykle kvetení trvá celou řadu týdnů, až měsíce, tedy obvykle může kvést až do dubna.

Kalina vonná je opadavý keř, velký až 5 metrů, ale obvykle se setkáváme s jedinci o výšce 150 – 300 cm. Vroubkaté listy mají červenavě hnědé lemování a jsou zprvu mírně plstnaté, až se vyvinou, tak olysají do hladka.

Seženeme-li 2 geneticky odlišné jedince, nebo případně i kalinu bodnantskou, jež je kříženec m.j. i této, kaliny vonné, můžeme se těšit i na plody, které nejsou jen jedlé, ale dokonce jsou i chutné! Zralé plody jsou příjemně sladkokyselé a chutné, jen v Evropě se o tom jednak příliš neví a málokde mají 2 geneticky odlišné rostliny kaliny vonné, aby došlo k opylení a tvorbě plodů.

Kaliny patří mezi ty snazší rostliny na pěstování. V půdě jim nevadí dokonce ani vápno, omítka, navážka a další možné „půdní nepříjemnosti“. Pokud by si ale mohly vybrat, chtěly by hlinitý, klidně i mírně těžší substrát s obsahem jílovitých částic, ale nikdy ne podmáčenou půdu. Zároveň nesmí půda vysychat, takže je vhodné je v suchých oblastech mulčovat. Jsou to většinou podrostové dřeviny, které v našich podmínkách nejlépe ocení polostín (zejména stálezelené druhy), vyšší druhy (V. lentago, prunifolium, farreri, bodnantense) však mají raději plné slunce.