Syn.: Viburnum opulus var. edule

Opylovací poměry: Oboupohlavní, samosprašná rostlina

Kalina jedlá je rozšířena v převážné většině Kanady (zhruba po Yukon a západní Mackenzie District), na Aljašce a v severních státech USA, kde její areál sahá po Oregon, Idaho, Colorado, Minnesotu a Pensylvánii. Roste nejčastěji jako podrost jehličnatých lesů, hojně například ve smrkové tajze se smrkem sivým (Picea glauca). Je to obvykle jen nízký keř, dorůstající výšky 40 – 120 cm, někdy však tvoří i třímetrové jedince. Listy jsou celistvé nebo mělce trojlaločnaté, tedy poměrně se odlišují od jasně trojlaločnatých listů kaliny obecné nebo klikvové. Květy jsou uspořádány v malém chocholíku o průměru 1–3 cm, které se skládá pouze z několika květů.

Červené až oranžové plody jsou jedlé, běžně se konzumují čerstvé, lze je však použít i k přípravě potravin, jako jsou džemy, želé, náhražka brusinek aj. Moderní výzkumy zjistily, že obsahují vysoké množství antioxidantů. Kalinu jedlou tradičně používá či používala řada domorodých amerických národů. Několik skupin Prvních národů na severozápadním pobřeží Severní Ameriky rostlinu pro vysokou produkci plodů pěstuje a vysazuje v divokých lesních zahradách. Konzumace jejích plodů byla zmíněna v několika mýtech o původu Haidů, často byly zobrazovány jako jídlo, které se jedlo na hostinách nebo které konzumovaly nadpřirozené bytosti. Tradičním sběrem divokých plodů kaliny se zabývají také Inuité v Newfoundlandu a Labradoru. Vícero částí rostliny se používá i v bylinářství. Z plodů lze připravit bylinné léky proti kašli, zatímco z kořenů se připravoval čaj, který ulevoval od bolesti zubů nebo bolesti v krku. Větvičky rostliny lze žvýkat nebo kloktat jako čaj, který rovněž léčí bolesti v krku. Vředy na rtech se léčily masáží rtů uzavřenými květními pupeny.