Zpět na Lexikon

SORBUS TORMINALIS – jeřáb břek

Syn.: Crataegus torminalis, Hahnia torminalis, Torminaria torminalis, Aria torminalis

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Lidově: břekyně, chocholatá voškeruše

Plody břeku zrají pozdě na podzim
Maximální mrazuvzdornost:

-40°C

Mrazuodolnost květů:

-6°C

Zvláštní nároky:

Nenáročný druh

Naše hodnocení poživatelnosti:

Opylovací poměry: Oboupohlavní, samosprašná rostlina

Břek je naše domácí dřevina, která pochází z velké části Evropy, kromě severu. Vyskytuje se roztroušeně spíše v teplejších a sušších lesních stanovištích, jako podrost dubových nebo dubohabrových lesů, obvykle na vápencovém podkladu. Jde o nižší strom, 6 – 12 (25) metrů vysoký, na vyprahlých místech tvoří spíše keře. Je atraktivní svým typicky tvarovaným, špičatě laločnatým listem, který se na podzim atraktivně zbarvuje do odstínu žlutootanžové až červenooranžové. Květní chocholíky rozkvétají v květnu, po nich následují ve zralosti oranžovohnědé malvice, velké kolem 10 – 15 mm. Plody tohoto druhu jsou nejspíše nejchutnější ze všech jeřábů, je ale nutné s nimi nakládat jako s mišpulemi, tedy nejlepší ke konzumaci jsou plody zhniličkovatělé – měkké a přezrálé, to mají velmi příjemnou chuť připomínající právě mišpule, nebo jablkový džem. V oblasti Vídeňského lesa v Rakousku, kde se vyskytuje těchto stromů poměrně hodně, jsou jejich plody s oblibou trhány a využívány k výrobě marmelád a medu a také k ochucení pokrmů, zvláště s masem zvěřiny. V tomto kraji a také ve Francii, zvláště v Alsasku, se z plodů tohoto jeřábu vyrábí vysoce ceněný likér. Vysoce ceněné je také dřevo břeku.

Jde o nenáročnou a prakticky soběstačnou dřevinu, která nesnese jen trvale zamokřené půdy.

Novinky v Lexikonu