Syn.: Pyrus sorbus, Pyrus domestica, Mespilus domestica
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Lidově: Service tree; voškeruše zahradní, řeřabina oškeruše, jeřáb oskeruch, řeřabina domácí, oskeruše, oskeruša, voskeruše, oskoruša
Maximální mrazuvzdornost:
-33°C
Mrazuodolnost květů:
-5°C
Zvláštní nároky:
Světlomilný druh
Naše hodnocení poživatelnosti:
Opylovací poměry: Oboupohlavní, samosprašná rostlina
Oskeruše je u nás jedna z nejtypičtějších zástupců netradičního a zároveň domácího ovoce, které zažívá „boom“. Obvyklá je pouze na jihovýchodní Moravě a v Českém Středohoří, ale začíná se pěstovat po celé republice. Dorůstá velikosti nižšího stromu s poměrně silným kmenem. Dožívá se až přes 500 let. Lichozpeřené listy jsou dlouhé až 25 cm. Plodem je malvice, velká 2,5 až 4 cm, většinou červeno žlutozelené barvy oválného či kulovitého tvaru, u variety pyriformis pak hruškovitého tvaru. Čerstvé plody jsou trpké, jedí se, podobně jako mišpule, až po zhniličkovatění, kdy mají výbornou ovocnou až džemovou chuť a dužninu kašovité konzistence. Plody se také upravují na džem, želé, šťávu nebo se často pálí na oskerušovici (či oskorušovicu), která má své typické aroma a chuť. Plody se suší a potom melou na prášek, kterým se ochucují pokrmy (má poněkud perníkovou příchuť).
Dřevina je světlomilná a nejlépe roste a plodí na slunném, světlém místě, ale dokáže růst i v zapojení dalších dřevin, kdy roste více do výšky. Upřednostní mírně sušší, na živiny bohatší půdy. Stromky nastupují do plodnosti nejdříve po 6 letech, častěji pak po 8 až 12 letech, ale potom jsou schopny nést značnou úrodu.