Zpět na Lexikon

QUERCUS COCCINEA – dub šarlatový

Syn.: Quercus acuta, Quercus rubra var. coccinea

Čeleď: Fagaceae – bukovité

Lidově: Scarlet oak

Quercus coccinea má velmi silně vykrajované listy
Maximální mrazuvzdornost:

-36°C

Min. teplotní optimum pro přezimování:

–°C

Zvláštní nároky:

Nenáročný druh

Neplést s podobně znějícím druhem Quercus coccifera (dub kermesový). Tento druh pochází z východu USA. Je to opadavý strom dorůstající výšky okolo 30 metrů. Borka je tmavě šedá až tmavě hnědá, nepravidelně podélně rozpukaná. Listy jsou oválné, vejčité nebo obvejčité, s 5 až 9 laloky jejichž okrouhlé zářezy většinou přesahují polovinu šíře čepele, na bázi tupé až klínovité. Jsou 7 až 16 cm dlouhé a 8 až 13 cm široké. Žaludy dozrávají druhým rokem, jsou podlouhlé až téměř kulovité, 12 až 22 mm dlouhé, kryté do 1/3 až 1/2 kuželovitou až polokulovitou číškou s přitisklými šupinami. 

Z běžněji pěstovaných amerických druhů dubů lze dub šarlatový zaměnit zejména s dubem červeným (Quercus rubra) a dubem bahenním (Q. palustris). Oproti dubu červenému má hlouběji prořezané laloky listů a střední lalok bývá největší. Dub bahenní má laloky téměř kolmé na osu listu a na rubu čepele nápadné chomáčky chloupků v paždí žilek. Vzácně pěstovaný dub sametový (Q. velutina) má plstnaté letorosty a pupeny a v mládí i listy.

Tento druh je plně mrazuvzdorný a je pěstován řídce, oproti podobnému dubu červenému. Daří se mu v kyselejších a vlhčích podmínkách, nežli je tomu u evropských druhů. Je však velmi oblíbený pro své opravdu šarlatově rudé podzimní zbarvení, které je takto výrazné u málokteré jiné dřeviny.

Nádherné podzimní zbarvení Q. coccinea u pěstitele ve Francii (foto: Gilbert Buscaglia)

Novinky v Lexikonu