Syn.: Pourthiaea villosa, Photinia variabilis

Opylovací poměry: Samosprašná, oboupohlavní rostlina

Opravdu superlativní dřevina ve všech ohledech, k dokonalosti jí snad chybí už jen neopadavost :). Když to vezmeme postupně, tak nejprve nás nadchne sympatický habitus keře, který může připomínat druhy rodu Stewartia. Ostatně i listy nejsou rodu Stewartia nepodobné – jsou oválné, poněkud tužší, lehce oplstěné a zelené, ale při rašení jsou spíše bronzově sivozelené. Naopak před opadem se listy zbarvují na celou paletu barev od zářivě zlatavé přes oranžovou až po červeno-purpurovou barvu. Koncem jara bohatě vykvétá hustými latami bílých kvítečků, ovšem to nejlepší přichází až posléze – to, když se z kvítků vyvinou plůdky, které na podzim, když dozrají, zčervenají a vypadají velmi dekorativně, že by málokoho napadlo je ochutnat. A byla by to škoda! Tyto plody jsou totiž vynikající! Jsou sice drobné, ale větší keře nesou tisíce a tisíce plůdků v početných trsech. Plody obsahují nepatrná semínka, která při konzumaci nevadí a nejlepší je, je „spásat“ přímo z rostliny začerstva. Jsou jemné, velmi příjemné chuti, jsou měkké a příjemně šťavnaté, ponejvíce připomínající ovocné hlohy nebo muchovník. Tato rostlina má mimořádnou hodnotu pro pěstitele dekorativních dřevin, avšak zároveň má skvělý potenciál stát se žádanou rostlinou pro „netradiční ovocnáře“! Druh je původem ve východní Asii – Číně, Japonsku a Koreji a rozlišují se tři variety – var. sinica (čínská), var. coreana (korejská) a var. laevis (hladká).

Blýskalka chlupatá je taktéž mimořádně nenáročná na pěstování, snese jak plné oslunění, tak i polostín jakožto podrostový keř. Není náročná na typ ani složení půdy, daří se jí všude kromě velmi suchých, nebo naopak velmi podmáčených půd. Rostlina je samosprašná.