Syn.: Mespilus tanacetifolia

Opylovací poměry: Oboupohlavní samosprašná rostlina

Hloh vratičolistý je druh, pocházející ze severovýchodního Turecka, s výrazně ostře laločnatými listy, které jsou hustě porostlé krátkými chlupy. Stejně tak celé letorosty i plody. Rostlina tak působí jako by byla pokryta semišem. Ochlupení jí také propůjčuje dekorativní, stříbřitý vzhled. Vyskytuje se na svazích na kamenitých, vápencových půdách, je odolná vůči extrémně vysokým teplotám i suchu a také vůči mrazu. Plody jsou oranžové, žlutooranžové až načervenalé, velké 1,5 až 2 cm a jsou mimořádně chutné. Považujeme je asi za vůbec nejchutnější hloh, který jsme kdy ochutnali. Hodně sladké a hodně šťavnaté plody s příjemným aroma, které nutí pojídat další a další plody, až nezbyde nikdy nic na další zpracování :).

Pro své výrazné léčivé účinky se také plody a květy suší do zásoby a dělá se z nich čaj. Více léčivých látek mají květy. Zlepšuje srdečních činnost, pomáhá při nervozitě, navozuje lepší spánek a snižuje krevní tlak.

Jde o mimořádně nenáročnou a nekompromisně úrodnou rostlinu, kterou nic nezaskočí. Pokud navzdory pozdnímu kvetení do květů uhodí mráz, květy se nespálí a budou pokračovat ve vývinu plodů, pokud tedy teplota neklesne pod -4°C. Typ půdy může být jakýkoliv, ideálem jsou hlinité, písčité nebo kamenité půdy s pH kolem neutrální až mírně zásadité polohy. Stanoviště vyhovuje slunné a půda by určitě neměla být podmáčená. To ale platí zejména pro rostlinu na „vlastních kořenech“ (semenáč). Roubované rostliny přebírají nároky podnože, pokud jde o kořenovou soustavu.