Syn.: Benthamia capitata, Dendrobenthamia capitata, Cynoxylon capitatum
Čeleď: Cornaceae – dřínovité
Lidově: Bentham’s cornel, Evergreen dogwood, Himalayan evergreen dogwood; himalájský dřín
Opylovací poměry: Oboupohlavní samosprašná rostlina
Jedná se o druh s pravděpodobně největšími a nejchutnějšími plody v celém rodu. Plody jsou podobné jako u dřínu japonského (C. kousa) a vzácnějšího hongkongského (C. hongkongensis, =Dendrobenthamia hongkongensis). S dřínem japonským se i kříží pro získání zajímavých, částečně stálezelených kultivarů a velkých plodů.
Dřín hlavatý pochází z podhůří Himálaje a patří u nás mezi citlivější dřeviny s mrazovou odolností někde mezi -15 a -18°C. Je potřeba testovat, ale „běžně“ roste v botanických zahradách zemí Beneluxu a v Německu. V Česku je to rostlina neobvyklá dokonce i v botanických zahradách, viděli jsme jej pouze v nádobové kultuře BZ v Praze na Slupi.
Nejméně první 2 roky rostlinu pěstujeme v nádobě, nebo ve studeném skleníku i volně v zemi. Substrát je vyžadován mírně kyselejší s obsahem rašeliny. Pro případné vysazení natrvalo ven, volíme chráněné místo před větrem a pokud možno i před zimním sluncem. Rostlina je stálezelená. Pěstování lze přirovnat k pěstování mrazuodolných kamélií, čajovníků a pod., s tím, že není nutná až tolik kyselá a vlhká půda.
Naše dosavadní testování na mráz ukázalo, že 3 semenáče přežily bez poškození -9°C ve studeném skleníku a jedna rostlina venku přišla o 90% listů při teplotě -14°C, avšak při stejné teplotě přišly o listy i plně odolné hybridy C. kousa x C. capitata.
