Syn.: Quercus californica, Quercus sonomensis
Čeleď: Fagaceae – bukovité
Lidově: California black oak, Kellogg oak; dub černý kalifornský
Maximální mrazuvzdornost:
-23°C
Min. teplotní optimum pro přezimování:
–°C
Zvláštní nároky:
Slunné stanoviště, chudší a sušší půdy
Dub Kelloggův, zvaný též dub černý kalifornský, obvykle dorůstá 9–25 metrů, ale najdou se i exempláře přes 35 metrů výšky, přičemž držitel rekordu měří 38 m (v Siskiyou National Forest v Oregonu). Borka je u mladých stromů tenká a hladká, s věkem tlustá, rýhovaná, deskovitá a načernalá. Listy jsou dlouhé 10 – 25 cm, hluboce laločnaté, obvykle do sedmi segmentů. Rašící listy jsou okázale červené a sametové, dospělé listy jsou sytě zelené a tuhé a na podzim se zbarvují do žluta a postupně přes oranžovou až do hnědé barvy. Žaludy jsou u tohoto druhu poměrně velké, od 2,5–4 centimetrů dlouhé a 1,5–1,8 cm široké
Kalifornský černý dub roste ve smíšených stálezelených lesích, dubových lesích i jehličnatých lesích. Druh je rozšířen podél úpatí a nižších hor Kalifornie a západního Oregonu. Lze jej nalézt ve výškách až 1800 m, například poblíž hor Mount Shasta. Strom může růst v mnoha typech půd, nesnese jen půdy zamokřené.
Ačkoliv z tohoto druhu dělali původní američtí obyvatelé s oblibou mouku a různé skromné potraviny, tak pro vyšší obsah trpkých taninů tento druh nepovažujeme za vyloženě „jedlý“, jakkoliv je po úpravě užitečný. Zmiňme ale, jak je tento druh ohromně důležitý v místě výskytu, kde je hlavní potravinou ohromného množství živočichů. Žaludy jsou hojně využívány hospodářskými zvířaty, jeleny, divokými prasaty, hlodavci, horskými křepelkami, sojkami Stellerovými a datly. Žaludy tvoří průměrně 50 % podzimní a zimní stravy západních veverek šedých a jelenů černoocasých. Míra přežití řady těchto živočichů se zvyšuje nebo snižuje spolu s tím, jak zrovna tyto duby plodí žaludy.