Poměrně impulzivní projekt, který vznikl jako nápad na podzim roku 2014. Tehdy jsme si tak nějak spočítali trachykarpy po zahradě, a navíc jsme si právě na podzim přivezli dalšího obra (byl ve výrazné slevě, hrál ve válečném filmu a stal se z něj veterán). Přemýšleli jsme, že se nám už nechce zimovat rostliny různě po zahradě.
A právě tehdy mě napadlo: vysadíme je do řady, jako někde v Americe, Beverly Hills 90210! Díky tomu bude jejich údržba jednodušší – v létě při zalévání a v zimě při zimování. Vybrali jsme umístění u příjezdové cesty, kde v tu dobu rostly spíše nesmysly, škumpa, jedle korejská určená na Vánoční stromeček, buxusy, běžné věci co lze najít snad na každé zahradě a rozhodně na nich nikdo nelpěl.
Umístění
V rámci našeho uzavřeného dvora jde o jednu z nejlepších možných pozic – je chráněná doslova ze všech světových stran. Ochrana je natolik výrazná, že zde prakticky nefouká, což vytváří téměř celoročně záhřevnější prostředí. Při mnoha situacích jsme si ověřili, že zde palmy přežívají podmínky, které by jinde na pozemku nezvládly.
Záhon je vzdálen 5 metrů od devět metrů vysokého domu. Ze severu, ve vzdálenosti 1,5 metru, se nachází čtyři metry vysoká zimní zahrada, a dál tím směrem stojí sousedův dům. Z východu je po celém pozemku pětimetrová hradba, přičemž v této části dvora, 8 metrů od záhonu, je navíc šest metrů vysoký přístřešek. Z jihu je ve vzdálenosti 15 metrů celkem vysoká brána do dvora. Kolem dokola je tedy všude nějaká překážka. Navíc z přední strany záhonu vede asfaltová cesta, která se v létě rozpaluje do běla. Díky tomu zde vzniká záhřevnější mikroklima, které prospívá po většinu roku, hlavně však blahodárně působí na kořenový systém palem.
Půda v místě výsadby je na velmi špatné úrovni. Mnoho pěstitelů tvrdí, že nemají kvalitní půdu, ale v našem případě, kdy se složení půd podrobně věnujeme, mohu zodpovědně říct, že palmová alej má půdu mimořádně špatnou. Horní vrstvu (cca 40–50 cm) tvoří hutná směs vyvezeného stavebního odpadu z přestavby domu – cihly, kameny, omítky, malta, prach a písek. Pod tím je zhutněná vrstva jílu od bagru, a teprve pod ní se nachází relativně dobrá původní zemina.
A teď tomu věřte nebo ne, přesně tohle palmám vyhovuje! Palmy nepotřebují bohatou půdu – jejich výzvou je hledat živiny. Navíc půdní mikroorganismy během let promíchaly půdní profil, což situaci zlepšilo. Palmám tedy nechybí vůbec nic!
Složení osazenstva
Nachází se zde celkem pět palem, rozestup, který jsme zvolili tak, aby měly dostatek prostoru pro rozvinuté koruny je 160 cm. Rovnou odpovím na častou otázku – ano, palmy mohou být vysazeny i blíž. Mohou doslova růst jedna v druhé, což by na tento záhon umožnilo vysadit klidně i padesát palem! Podobné výsadby jsme viděli například v Itálii.
Celý záhon je dlouhý 6 metrů. Pokud by měly být koruny zcela volné a listy se neměly vzájemně dotýkat, bylo by třeba rozestupy zvětšit na přibližně 3 metry.
Pracovní názvy palem podle velikosti:
- Trachycarpus fortunei „Španělská samice“
- Trachycarpus fortunei „Molková“
- Trachycarpus fortunei „Brno“
- Trachycarpus fortunei „roz. i. 2“
- Trachycarpus wagnerianus
První výsadba a původ palem
Výsadba všech kusů do tohoto záhonu proběhla na začátku léta roku 2015. Z nádob byly vysazeny dvě palmy (Tr. f. „Španělská samice“ a Tr. f. „roz. i. 2“) a další dvě jsme vykopali ze země z jiných částí zahrady. Například Tr. wagnerianus byl vysazený před domem ve vsi už od roku 2011, kde přežil extrémní mrazy v únoru 2012 s minimální teplotou -20,3 °C, a to bez vytápění. Dále jsme vykopali Tr. f. „Brno“, který byl původně vysazený ve svahu na místě, kde dnes roste vzrostlá Yucca rostrata.
Zbývá Tr. f. „Molková“, jejíž příběh je o něco komplikovanější. Palma byla zakoupena v roce 2010 u stejnojmenné prodejkyně palem na Moravě, po níž nese své jméno. V tomtéž roce byla vysazena do země v oblasti Pod Hádkem u obce Ochoz u Brna. Tato oblast je známá jako jedna z nejchladnějších mrazových kotlin v České republice, což dává její název do zajímavého kontrastu (klimatický vtip). Palma tam dlouho nepobyla – v roce 2013 byla vykopána a dva roky pěstována jako kontejnerová v Knínicích u Boskovic. V roce 2015 jsme zajistili převoz celé kolegovy zahrady z Knínic kamionem do Mrchojed, kde byla i tato palma znovu vysazena do země.
Původ Španělské samice jsme již popisovali. Jedná se o výrazně plantážový kus zakoupený u specializovaného prodejce palem. Na palmě je znát, že nebyla dobře zapěstovaná – věk jejího třímetrového kmene jsme podle rozestupů květů odhadli na pouhých osm let, což vysvětluje, proč je kmen tak tenký a má velké rozestupy řapíků. Její zakořenění však bylo vynikající.
Ostatní trachykarpy nesou názvy podle míst, kde byly zakoupeny. „Roz. i. 2“ pochází z místního zahradnictví a prokazatelně z italského dovozu. „Brno“ je palma zakoupená v jednom z brněnských hobbymarketů – tehdy jsme ji převáželi vlakem v igelitové tašce, protože byla tak malá. Wagnerianus má stejný původ jako „Brno“ a obě palmy byly přepravovány v téže tašce. 😊
Zimování
První zimování probíhalo pomocí velkého krytu ze dřeva a polykarbonátu s dodatečným vytápěním. Tehdy jsme mu přezdívali „kryt s kostelem“ podle jeho tvaru. Stavba však byla poměrně náročná a přiznejme si, že nebýt umístění záhonu v závětří, kryt by příliš dlouho nevydržel. S metrovým navýšením jsme ho dokázali postavit tři zimy po sobě. Poté už palmy kryt přerostly, a proto jsme je začali zimovat individuálně, nebo vůbec. Od roku 2019 totiž nastalo několik zim, kdy teploty neklesly pod -15 °C, takže zimování nebylo potřeba.
S každým dalším rokem ale zimování komplikoval rychlý růst palem, který činil 30–50 cm ročně. Topné kabely, zakoupené dříve, přestaly svou délkou stačit, protože při jejich nákupu měly palmy pouhé 2 metry a kabely jsme pořídili v rozumné délce odpovídající tehdejším podmínkám.
Naposledy jsme palmy plně zazimovali v únoru 2021, kdy byly předpovídány mrazy kolem -17 °C, které nakonec skutečně dorazily (-17,9 °C). I s kratšími kabely se nám podařilo palmy uchovat díky dodatečným zábalům z bublinkové fólie. Další zimy byly subtropické, až na zimu 2023/2024, kdy mráz dosáhl -15,6 °C. Tehdy jsme palmy nezimovali, což vedlo k velkým škodám na listech. Tento mráz zapříčinil úplné uhynutí Tr. wagnerianuse a pozdější likvidaci Tr. f. „Brno“.
Přesto jsme tuto situaci nijak dramaticky neprožívali. Projekt není založen na citových vazbách, jedná se pouze o rostliny. Naším cílem se během let stalo pozorování a studium mrazuvzdornosti, která se u každého trachykarpu v aleji ukázala jako mírně odlišná.
Pozorování mrazuodolnosti
Projekt měl mimo jiné za cíl otestovat odolnost palem v okamžiku, kdy budou příliš velké na zimování – například během zimy 2023/2024, kdy v prosinci dorazily nečekaně silné mrazy. Obecná odolnost druhu Trachycarpus fortunei je sice dobře známá, avšak z předešlých let jsme nedokázali přesně určit hranici poškození listů. U některých jedinců nebyly výsledky jednoznačné. Pojďme si nyní rozebrat zajímavou a nečekanou situaci, která se neopakuje každý rok.
V prosinci 2023 nebyly ve výhledu žádné silné mrazy ani arktický vpád, který se obvykle dobře předpovídá. Očekávala se pouze tlaková níže se sněžením a možnost vyjasnění na sněhové pokrývce. Přestože teploty ve výšce 850 hPa (cca 1500 m n. m.) byly předpovídány pouze kolem -10 °C, panovaly obavy, že krátké prosincové dny mohou vést ke prochlazení vzduchu u země až na -15 °C. Seriózní předpovědi tuto možnost zahrnovaly, ale až 24 hodin předem nebylo jasné, kolik sněhu napadne ani jak moc se vzduch nad sněhovou pokrývkou ochladí.
Nakonec napadlo téměř rekordních 28 cm sněhu (na prosinec v naší poloze), což vytvořilo dostatečnou plochu pro intenzivní ochlazení. Zhruba 8 hodin před mrazem se předpovědi sjednotily na nočních teplotách -14 až -18 °C, což pro nás byla poněkud noční můra. V té chvíli již nebylo možné palmy zazimovat – byly obalené sněhem. Sníh jsme na palmách ponechali, avšak u jiných částí zahrady jsme sníh z listů oklepali, aby nedošlo k jejich zlomení.
Do rána teplota klesla na -15,6 °C. V noci se naštěstí vytvořila mlha, která zabránila ještě většímu ochlazení. Tato mlha ale způsobila, že další den nezasvítilo slunce, a nesvítilo ani dny před sněžením. Palmy tedy zůstaly poctivě promrzlé. Následující noci teploty několikrát klesly k -12 °C, stále bez slunečního svitu, což situaci ještě zhoršilo. Po několika dnech přišla silná obleva, sníh roztál a většina zimy proběhla bez výrazných mrazů. V lednu však následovaly téměř dva týdny holomrazů s teplotami do -12 °C.
První viditelné škody na listech palem se objevily již po první mrazivé noci. Poškození bylo patrné na dotek i podle zápachu – praskání pletiv způsobovalo vystouplé šrámy, ze kterých se při oblevě uvolňovalo aroma podobné vůni sena.
Tyto i další mrazové situace potvrdily, že odolnost listů se mezi jednotlivými trachykarpy liší. Nejhůře při mrazech pod -13 °C dopadal vždy Tr. wagnerianus, který utrpěl 100% defoliaci. Druhým nejvíce postiženým jedincem byl Tr. f. „Brno“, jenž po prosinci 2023 rovněž zcela ztratil listy. Ostatní palmy dopadly o něco lépe, přičemž nejodolnějším jedincem byl opět Tr. f. „Molková. Tento jedinec utrpěl při -15,6 °C poškození pouze na zhruba 50 % listů.
Zdá se, že původ rostliny hraje zásadní roli. Tr. f. „Molková“ pochází prokazatelně z dovozu ze severní Itálie. Nejedná se však o vysokohorský původ – většina školek se nachází v subtropickém Toskánsku. Přesto má tato palma zřejmě zajímavější genetický základ, který ji činí odolnější ve srovnání s palmami z jiných zdrojů.
Pozorování přírůstků
Vedeme si dlouholeté záznamy o všech možných údajích. Některé jsme však časem vypustili, protože ztratily smysl nebo je bylo obtížné realizovat, zejména kvůli rostoucí výšce palem. Z tabulek je patrné především to, jaký měly palmy start a jak se jim dařilo během prvních let po výsadbě.
Palmy pěstované v zemi v našem klimatu opravdu pomalu nerostou.
Galerie napříč časem
Rok 2024
