Vůbec první kout zahrady, který jsme u nás založili za účelem vysazení našich prvních exotických rostlin volně do země. Název je čistě symbolický, spíše jde o styl výsadby palem „do trávníku“ a uspořádání okolních záhonů ve vyvýšené formě. Osobně Floridu a její klima velice obdivujeme a je to pro nás takový symbol exotiky, kdy dobrá poloha onoho poloostrova dokáže fungovat jako malý kousek ráje.
Tento kout zahrady se neustále vyvíjí a jen málo rostlin je zde od úplného začátku do dnes. Část rostlin nepřežila naše experimenty, ale občas nějaké rostliny prostě překopeme jinam. Neustále měníme koncept této zahrady tak, aby nám nejvíce seděl a hlavně se někdy ukáže, že třeba dříve vysazená rostlina se sem již nehodí, nebo jí to zde nevyhovuje. Od roku 2022 koncept více pozměňujeme a usilujeme i o zapojení rostlin, pocházejících přímo z Floridy. Ale jsou to i ekonomické důvody, které nás donutily například zrušit některé výsadby palem.
Založení
Jaro 2009. Práce probíhaly celou zimu 2008/09, tedy urovnání terénu, založení záhonů a trávníku. První výsadba palem proběhla časně zjara a během roku se dosazovaly další rostliny, což byly hlavně banánovníky, dosny, letničky ale i další palmy (Sabal minor) a bambus Phyllostachys aurea. Větší část pozemku na kterém zahrada je, je jen zavezený ornicí původní plac, na kterém mnohem dříve stála stodola, či nějaké jiné hospodářské stavení (ještě před válkou). Lokálně byla na jaře 2009 pomocí bagříku vyměněná hlína do hloubky cca 80 cm, tam, kde jsem předpokládal, že budou třeba palmy, nebo banánovníky. Půdní profil se mi tehdy nejevil moc kvalitně, nachází se zde pouze 60 cm vrstva použitelné půdy, jinak je pod celou zahradou cihlové dno od bývalé hospodářské budovy. Pod cihlami je ještě asi 15 cm materiálu stavebního původu (štěrk, a nějaká vypálená spraš) a pod tím je místní slínovice (druh měkkého kamenu, je to vlastně jíl v placatých vrstvičkách). Tedy všechny rostliny mají k dispozici pouze těchto 60 cm „využitelné“ vrstvy. Tuto vrstvu tvoří tedy desítky let postupně se kupící materiál z kompostů, náletů, listí, plevelů, část je sesunutý svah, dlouho se zde také řezalo dřevo – takže vrstva pilin i dřeva. A na tom je navožených zhruba 10-15 cm ornice, když se zarovnávala výšková hladina celého dvora. Později se právě tyto různé vrstvy ukázaly jako celek, výjimečně úrodné a dokonce zde plno let rostly pod palmami houby, rozkládající zbytky organických materiálů (3 druhy hnojníků) vždy na konci léta a během podzimu až do zimy.
Umístění
Několikanásobně kladně mikroklimatické, díky mnoha okolním vlivům. Nejzásadnější je vliv uzavřeného dvora. Pak samotné „bodové mikroklima“, kdy z jihu je dřevěná kůlna, z východu je 3 m vysoká kamenná zeď, na které je ještě 2 m vysoký dřevěný plot. Část kamenné zdi je i ze severu zahrady, kde polozbořenou zeď doplňuje postupný svah, který přechází do jiné části zahrady za floridským koutkem. Ze západu je pozemek otevřený, ale ne daleko, jelikož je zde asfaltový dvůr, zakončený dlouhou obytnou budovou z celé západní strany. A právě tato budova je nejzásadnější v udržování mikroklimatu, jelikož rozráží všechny západní větry a v létě se stará o kumulaci tepla, které se při bezvětrných dnech i špatně ventiluje pryč. Když se to tedy řekne jednodušeji, tak je Floridský koutek kolem dokola chráněn, což přináší citlivějším rostlinám jistou výhodu, hlavně při horším počasí. A opravdu je to po letech pozorování znát, již 100 m opodál na jiné otevřenější části pozemku, se třeba klimaticky nedaří rostlinám, které na uzavřeném dvoře prosperují. Vítr je zde na dvoře značně tlumen, nárazy zaznamenáváme pouze při větrných situacích přechodu zimních tlakových níží. Ale zároveň je tu i nevýhoda, a to zkráceným dnem, kdy díky 5 m vysokému plotu a sousedovic stavení z východu, začíná uprostřed léta svítit na expozici až kolem 9. hod. dopolední a odpoledne zapadne slunce za dům v 18 hodin. Na zahradě se tak většinu roku neakumuluje přehnaně mnoho tepla ze slunce, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pouze od června do poloviny září, je kumulativní schopnost znatelná. Navíc s rostoucí vegetací kolem pozemku se kumulace tepla rok od roku ještě malinko snižuje. Přes zimu, tedy od půlky listopadu do půlky ledna, kdy je slunce nejníže, svítí slunce na zahradu pouhé 3 hodiny denně a to ještě jen na nezastíněné části zahrady od okolních budov nebo vegetace.
Význačné rostliny (i neaktuální)
- Trachycarpus fortunei „rozevlátý Ital“
- Trachycarpus fortunei „Aureovariegata“ (nyní je součástí vedlejšího Tchaj-wanu)
- V letech 2014-2015 zde bylo experimentálně vysazeno 7 druhů a odrůd trachykarpusů, pak byly překopány jinam
- Jubaea chilensis
- Phyllostachys parvifolia
- Phyllostachys bisettii
- Magnolia grandiflora „Samuel Sommer“
- Cryptomeria japonica „Rasen Sugi“
- Arbutus unedo
- Arbutus unedo „Rubra“
- Arbutus unedo „Atlantic“
- Daphniphyllum macropodum
- Aucuba japonica „Crotonifolia“
- Eucalyptus debeuzevilei (vymrzl 2021)
- Eucalyptus pauciflora ssp. debeuzevillei (vymrzl 2020)
- Eucalyptus nitens (vymrzl 2021)
- Livistona chinensis (2x vysazena, vždy vykopána, ale 2 zimy byla v zemi)
- Yucca gigantea (=elephantipes, jednu zimu v zemi)
- Nerium oleander (jednu zimu v zemi)
- Phormium tenax
- Citrus „Amalfitano“ (v zemi 5 let, vykopán 2022)
- Butia odorata (2x vysazena, vždy vykopána)
- Brahea edulis (v zemi 5 let, vykopána 2022)
- Musa basjoo (v zemi hnízdo pseudokmenů 6 let, pak záhon zrušen a přesunut do vlhčí expozice)
- Washingtonia robusta (v zemi 1 zimu, vykopána)
- Washingtonia filibusta (v zemi 6 let, pak překopána jinam)
- Phoenix canariensis (2x, oba vykopány)
- Tetrapanax papyrifera (v roce 2022 vykopán)
