Již od roku 2009, tedy v roce, kdy jsme začínali s pěstováním exotických rostlin v zemi, se zároveň věnujeme každoročnímu pozorování jejich přírůstků. Projekt vznikl hlavně na základě výsadeb palem do země, nicméně při té příležitosti se věnujeme měření u více rostlin. Některé časem uhynuly, nebo již v zemi nejsou. Některé v zemi byly, pak po vykopání chvíli ne, pak zase byly. Za ty roky se nám ale nahromadilo velké množství dat, které mohou být přínosem obzvlášť pro začínající pěstitele, nebo i pro zkušené, aby si rozšířili obzory s faktem, jak rychle u nás rostliny přirůstají. Měření palem probíhá pravidelně 10.10., nebo nejbližší možné datum okolo tohoto. Datum jsem zvolil záměrně, aby se dobře pamatoval, ale v začátcích měření v tuto roční dobu byly už palmy uspané a dokončily veškeré přírůstky pro daný rok, protože byla už většinou ta chladnější část podzimu. Nicméně, po roce 2018 to již neplatí, většinou od roku 2019 palmy přestávají růst až koncem října.
Nejvíc zástupců u pozorovaných rostlin máme mezi palmami. Začněme „výškou kmene“, asi nejdůležitější údaj u pěstování palem v zemi. První palmy, které neuhynuly první, nebo druhou zimu, ale máme až od roku 2011. Před tímto rokem se nám nedochovala žádná z vyšších palem, jelikož v únoru 2012 jsme přišli vlivem mrazů o všechny palmy, co měly kmen vyšší než 50 cm.
Trachycarpus fortunei a „wagnerianus“
Výška kmene
Vyznačené teploty ve zmíněných letech na grafu dole značí, které roky nebyly trachykarpy nijak zimované a touto teplotou si prošly. Všechny ostatní roky byly palmy přes nejsilnější mrazy zimované a vytápěné (topnými kabely). Kmen měříme vždy stejně, od země, kde začíná pata kmene, až po vegetační vrchol, kde pokládáme prst na horní vlákna a hledáme bod, dokud se od vrstvy vláken nezastaví tíha prstu. Použité zkratky jsou naše pracovní názvy pro konkrétní palmy, rozlišujeme je nejčastěji podle původu koupě, ale i podle pohlaví, nebo podle současného umístění, názvy neoznačují kultivary.
Legenda zkratek: Trachycarpus wagnerianus; fortunei rozevlátý ital, Molková, španělská samice a poslední je zkratka „u zimní zahrady“.
Z grafu je patrné, že palmy po počátečním startu a zakořenění rostou téměř všechny stejně rychle. Je vidět i překotný růst u Tr. f. roz.i.2 (žlutá linka), tedy náš druhý „rozevlátý ital“, naprosto převálcoval většinu palem v mnoha ohledech, i přesto že byl vysazovaný později a měl při výsadbě téměř nejnižší kmen ze všech palem v tabulce! Pro zajímavost si lze všimnout, že naše aktuálně nejvyšší a palma (Tr. Š. samice) – růžová linka, byla v roce 2015 při výsadbě takřka shodně veliká, jako je v roce 2023 Tr. f. roz.i (červená linka). Přitom druhá zmiňovaná palma byla vysazována v roce 2012 s kmenem 27 cm, tedy jako druhá nejmenší palma ze všech monitorovaných kusů v tomto grafu. To znamená, že trachycarpusy v našem klimatu s běžnou péčí, dokáží vyrůst na kmeni za 11 let o téměř 2,5 m. A jsem si jist, že v teplejších oblastech v úrodnější půdě to bude ještě o 1/3 nebo dokonce o 1/2 více, dle dat od jiných pěstitelů! Je také vidět změna rychlosti růstu po první zimě v roce 2019 bez zimování s minimem -15°C, kdy přišla většina palem o listy. Dále pak dokonce záporná hodnota výšky po zimě 2022, ač teplotní minimum nebylo nejnižší, vyskytl se tu zimu tzv. „artický den“, tedy den, kdy 24 hodin v kuse teplota nevystoupila nad -10°C, několik palem to těžce neslo.
Obvod kmene
Dalším důležitým bodem byl pro nás obvod kmene. Právě šířka kmene je to, co dělá palmu palmou. Listy jsou pomíjivé, občas se zničí, střihají, sesychají, ale kmen je téměř neměnný a je důležité jakým způsobem se buduje. Kmen měříme vždy stejně, je to zhruba 5 cm nad zemí. Trachykarpy mají přirozeně kmen u země do tvaru sloní nohy. To znamená, že těsně u země je kmen velmi široký, často je vidět koláč kořenů, vyrůstající z kmene, jako dráty směřující do země, během 10 cm se naopak silně zužuje a zhruba od 30-50 cm nad zemí se již zase, a tentokrát velmi pozvolna rozšiřuje, a to po vrchol kmene, kde mají dospělé kusy kmen nejširší (viz bonusové tabulky na konci článku). Jak palmy rostou rychle do výšky, tak obzvlášť v prvních letech je vidět na grafu, že většině palem vystřelí tloušťka kmene a kmeny jsou tak během několika málo let velmi tlusté. A jak palma dál roste a stárne, tloušťka se mění již mnohem pomaleji. Po počátečním startu, kmeny dospějí a již dál budují objem jen velmi pozvolna, po silnějších mrazech dokonce mohou i částečně objem ztratit.
Z grafu je patrné, že Tr, wagnerianus, Tr. f. Molko., Tr. Š. samice, Tr. f. u zimzah, měly start velmi pomalý, nebo dokonce žádný, je to z toho důvodu, že to byly palmy sázené již s odrostlejším kmenem. A chvíli trvalo, než palma zakořenila a kmen začal znovu sílit. U dospělé palmy Tr. Š. samice došlo již jen k úbytku hmoty, jelikož palma byla sázená již dospělá a kmen zpětně již nezesiloval, takže jsme obvod kmene dál neměřili. Skok v roce 2023 je malá chyba dat, jelikož jsme v rámci nových obrubníků přisypávali hlínu na povrch záhonu, místy až o 20 cm (palmy byly roky výrazně zvedlé od svých kořenů nad terénem). A tím se nám zvýšil bod, kde měříme palmám obvod kmene, nejedná se tedy o přirozený úbytek masy kmene. Nicméně, k malém úbytku masy kmene došlo nejspíše i tak, jelikož po zimě 2022, kdy se vyskytl arktický den, objem kmene ztratil i Tr. f. roz.i a Tr. f. u zimzah, které rostou mimo navyšovaný záhon. Úbytek po silných mrazech je vždy, kmen totiž částečně seschne a ztratí objem, což je patrné i pouhým okem.
Celková výška
Začátky měření jsou vždy nejzajímavější, to palmy rostou nejrychleji. Celkově výška disponuje jinými daty, než výška kmene, jelikož listy se na palmě vyvíjí a čím je palma starší, tím rostou mohutnější a čím má palma více listů, tím delší řapíky s listy dělá. Ve výsledku tak může palma na grafech skákat nebývale rychle směrem vzhůru, ale celkové číslo dělá krom zvyšujícího se kmene právě ta mohutnost listů, která je rok od roku větší.
Z grafu je patrné, že celková výška se nemění plynule vzhůru, u některých palem došlo dokonce k záporným hodnotám v některých letech, nebo ke stagnaci. Tyto situace nastaly vždy po silnějších mrazech, kdy se třeba i částečně palma odlistila, což způsobilo, že nové listy nevyrostly s tak dlouhým řapíkem, protože listů v koruně ubylo a pokud nemají listy mezi sebou konkurenci, roste palma kompaktněji. Tento graf tak obecně kopíruje výšku kmene palem, ale právě na tomto grafu jsou výrazněji patrné všechny zimní neduhy, které se projevují na stavu listů po silnější zimě. Za zmínku opět stojí Tr. f. roz.i.2, která byl vysazen v roce 2016 a naprosto převálcoval všechny palmy, až na jednu, které byly v době jeho výsadby menší, než on. A dokonce předhání i svého bratra v jiné části zahrady, kterému každoročně šlape na paty.
Jubaea chilensis
V roce 2011 jsme vysadili na naší zahradu palmu Jubaea chilensis. Zakoupena byla jako dvojče, tedy 2 rostliny rostlé u sebe, ale ihned po koupi jsme palmy rozdělili. I přes silný zásah do kořenů u obou rostlin, došlo k rychlému uchycení a následnému růstu. Je to nejstabilněji rostoucí palma na naší zahradě, nemá žádné zásadní výkyvy v růstu. Každý rok dělá stabilně 6-8 listů, přeci jen lépe reaguje na horká a suchá léta, kdy udělá i o malinko větší přírůstky. V prosinci 2022 jsme díky její velikosti nestihli postavit včas kryt a palma si prošla -12,6°C bez ochrany. Až na namrzlé špičky spodních listů, se v měření na podzim 2023 ale v jejich číslech nic zásadního nezměnilo, mrazy ji nijak neoslabily.
Jubaea chilensis a jak šel čas
Washingtonia x filibusta
Na jaře 2012 jsme vysadili na zahradu náš vlastní semenáč palmy Washingtonia x filibusta, kterou jsem vyklíčil ze semínka po návštěvě Cannes na jihu Francie v roce 2006. Palmu, tehdy jako šestiletý semenáč (v 90 l nádobě! Rostla extrémně rychle) jsme vysadili doprostřed zahrady, kde byla součástí velkého zimního krytu pro Jubaea chilensis a Phoenix canariensis. Ryze nadšenecká vize, že to tak bude fungovat dlouho, se zbortila v roce 2017. To jsme museli palmu vykopat, jelikož se na výšku ani na šířku do krytu již nevešla, ale hlavně si všechny palmy silně konkurovaly. Přesazení pro palmu znamenalo kompletní ztrátu kořenů i listů a skoro na 3 roky úplné zastavení růstu. Do kondice, jako před výsadbou, se dostala zase až v roce 2023. Teď čistě hypoteticky, pokud by se palma nepřesadila, měla by stejným vzestupným stylem růstu na předchozím stanovišti letos téměř 6 metrů na výšku a kmen by přesáhl výšku 4 m.
V roce 2023 také došlo k uvolnění nejspodnějších řapíků na kmeni a odhalil se „pravý“ holý kmen. Tloušťka holého kmene i přesto byla nakonec při měření tlustější, než rok před tím, kdy měl kmen na sobě vrstvu starých, zdřevnatělých řapíků! Celkově přesazení v roce 2017 palmu velmi oslabilo, i přesto, že jsme jí nechali zhruba 120 cm široký a metr hluboký koláč kořenů, všechny přesekané kořeny palmě postupně během roku odhnily. Tato zkušenost nás utvrdila v tom, že nemá význam palmám při přesazování ze země kořeny nechávat, obzvlášť, pokud došlo k jejich narušení po celém obvodu, musí si vyrobit úplně nové. Naše washingtonie strávila po přesazení rok na „mezistanovišti“, kde jsme ji původně chtěli v zemi, ale když v roce 2018 nevyrostla ani jeden mm, vyndali jsme jí a umístili do květináče a zimu strávila v teple zimní zahrady, kde se naštěstí probudila a začala pouštět nové kořeny. Jakmile tak byla jistota, že začíná znovu ožívat, ihned jsme jí v květnu 2019 vymysleli zbrusu nový a upravený záhon pro její potřeby (betonové základy pro vysoký kryt, zabudovaná elektrika, i světla) a začali pracovat i na profesionálním zimním krytu, který bude mít předpoklady se navýšit postupně až na 5 m. Na novém stanovišti je o malinko méně slunce a tedy i menší suma tepla, ale zde má nekonečně prostoru kolem sebe a navíc je v silném závětří.
Brahea armata
Od roku 2012 také měříme i palmu Brahea armata. Palmu jsme kupovali ve svých začátcích jako velmi malou rostlinu, která šla převést v igelitové tašce. I kdeže by mě napadlo, že je tento druh tak odolný, že ho budeme jednou pěstovat trvale venku v zemi. Což se stalo v roce 2017, kdy jsme palmu vysadili do nově zbudovaného záhonu, kde náhle vzniklo místo po jiné, uhynulé palmě. Na braheu armatu jsme první roky pečlivě stavěli a přes zimu vytápěli zimní polykarbonátový kryt, ale jak se zimy oteplovaly a palma rostla, aplikovali jsme kryt čím dál později, až v roce 2021 došlo k situaci, kdy jsme palmu předčasně odzimovali a až pak přišly nejsilnější mrazy z celé zimy. Jelikož zima byla spíše teplejší, bez výrazných mrazů a konec zimy přinesl nezvykle teplé a větrné počasí, kryt jsme v únoru sundali i z preventivních důvodů, aby jej vichřice neponičila. Nicméně se pak situace změnila a zima se vrátila s tím, že nejsilnější mrazy dorazily až v březnu a trvaly takřka po celý březen (nemrzlo jen 7 dní za celý březen), to jsme měli i většinu palem odzimovaných. Teplota -8,8°C není nikterak nízká, ale mrzlo po 15 po sobě jdoucích nocí. Armatu to mírně oslabilo a přišla o většinu listů. Předpokládám, že čím bude starší, tím takové nešvary počasí zvládne snad lépe, než jak to zvládla v roce 2021.
Naše Brahea armata neroste nijak překotně, ročně dává poslední roky pouhých 7 listů. Víme o kusech v ČR, které přirůstají 2x a dokonce skoro 3x rychleji. Může za to jistě umístění palmy, které je, řekněme, vlažné. Je sice vysazena hned vedle asfaltové cesty, nicméně díky okolním budovám a vegetaci, na palmu začíná svítí v létě až po 11. hod (celé jaro a podzim až od 12. hod) a slunce zapadá zase v 18. hod (na jaře a podzim již 17. hod), tzn., že jen zhruba necelé 3 měsíce v roce má 7 hodin slunce denně, což je méně, než polovina, než by mohla mít třeba u ničím nestíněné jižní zdi. V našem klimatu je to více, než znát. Navíc půda v místě výsadby je prvoligově nejhorší, v jaké máme jakoukoliv rostlinu vysazenou, jedná se o uježděný jíl, s vrstvami cihel, kamení, omítek. Samotné kamení nebo jiné překážky kořenům obvykle nevadí, ale ta udusanost materiálu je pro kořeny více, než velká výzva.
Brahea edulis
Od roku 2013 do roku 2021 jsme také zaznamenali přírůstek u této nedoceněné palmy. V roce 2018 došlo dokonce k vysazení do země na naší zahradě. Fungovalo to naprosto výborně, palma začala mít mohutnější přírůstky, naše klima se brahei edulis velmi líbí! Obvod a výška kmene takřka zdvojnásobily své roční hodnoty přirůstání po vysazení do země. Vše fungovalo do roku 2022, kdy došlo k situaci, stejně jako u brahey armaty, kdy byla celá zima spíše teplá, jen s mírnými mrazíky a palmy jsme tak mohli odzimovat nezvykle brzy, vlastně jsme i museli, kvůli neskutečným, nekončícím vichřicím, které nám ničily jeden kryt za druhým. A začátkem března se pak zima vrátila v plné parádě a vydržela po celý březen (v březnu 2022 u nás nemrzlo pouze v sedmi dnech v měsíci), s tím že začátkem března bylo téměř -9°C, kdy byla většina palem odzimována. Samotný jednorázový mráz by nevadil, ale ono mrzlo dalších 15 nocí s minimy okolo -7°C. Palmu jsme po pár dnech zpět zazimovali, ale již bylo pozdě a Brahea edulis se významně poškodila. Přišla o všechny listy a do konce sezóny 2022 neudělala ani jeden celý list. V takovém stavu jsme nechtěli riskovat a palmu zimovat. Před zimou jsme ji zpět překopali do nádoby, kde se až v roce 2023 úspěšně ujala, nicméně dlouhá řada dat se tím přerušila.
Listy jsme počítali jen po 3 roky.
Bonusové tabulky
Z dat, které máme ještě k dispozici, je obvod kmene v konkrétní výšce kmene u vybraných druhů palem Trachycarpus fortunei. Tato data jsme začali měřit na palmách, když začaly tvořit „pravý český“ kmen, tedy masu kmene vyrostlou u nás, abychom monitorovali, jak kmen mohutní. Nicméně to není nejširší místo na kmeni, to je po dlouhá léta obvod 5 cm nad zemí a až u palem s kmenem nad 2 m, se začíná s věkem objevovat nejtlustší místo těsně pod vrcholem kmene, to ale znamená, že se každý rok ta výška nejtlustšího místa posouvá výš a výš. Naše data jsou stabilní, u každé ze 3 palem měříme obvod kmene v konkrétním místě, a to každoročně. Z dat vyplývá, že obvod opravdu není stabilní jednotkou, čísla se mění každoročně a to jak do plusu, tak i do mínusu. Kmen silně reaguje na vnější vlivy, třeba na to, jak se palmě dařilo v dané sezóně (kvalitní péče) nebo i na to jaký byl průběh zimy. Data u všech monitorovaných kusů také poukazují na fakt, že jakmile palma vyrostla do určité velikosti, tak se růst obvodu v 50-56 cm výšky kmene výrazně zpomalil, u všech monitorovaných kusů k tomu došlo mezi lety 2016 a 2018, což přesně odpovídá rokům, kdy byly vysazeny (tr. f. Molková o 2 roky později). Říkejme tomu třeba „pětiletka“, což je počet let, kdy začne palma výrazně reagovat na výsadbu do země. U prvního monitorovaného trachykarpuse dokonce na vrcholu pětiletky dosáhl obvod kmene větších čísel, než obvod kmene u země. Kmen tak byl první roky silně kónický. Nicméně, jak palmy stárnou a kmeny rostou, postupně se pravé kmeny pod vlákny zužují, což na našich palmách je ještě sotva patrné, ale jak budou starší, půjdou čísla výrazně do mínusu v obou měrných výškách. Hodně staré exempláře trachykarpusů, které již nemají ani vlákna, mají kmeny rovnoměrně tlusté po celé délce kmene.
Autor: Rudolf Málek