Porovnání nejběžnějších kultivarů Magnolia grandiflora

Zkušenosti z pěstování v prostorách Dendrologické zahrady Ejpovice.

Od prvních výsadeb nebyly s většinou kultivarů Magnolia grandiflora vůbec žádné problémy (zejména potom, co dorostl větrolam na západní straně zahrady). Novou zkušeností byl březen 2022, kdy po několik dnů bylo v noci pod -5°C a přes den teplé slunečné počasí. Na některých již narašených kultivarech, na které v té době již svítilo slunce, došlo k silnému poškození osluněných částí. U „Kay Paris“ zhnědly kompletně listy (spodní polovina rostliny ve stínu bez poškození). Rostlina v zasažené části už neobrazila, odešel i hlavní kmen s tloušťkou několik centimetrů. V růstu pokračuje mnoha výhony z nepoškozené spodní části. U „Goliath“, který byl více na slunci, zhnědly a uschly úplně všechny listy. Rostlina už vůbec neobrazila a odešla komplet (celková výška cca 3 metry). Mám ale podezření, že již byla načnutá z minulé zimy, kdy bylo několik nocí za sebou -17°C a vrstva mulče u jejích kořenů nebyla dostatečná. Údaje o mrazuvzdornosti je proto třeba brát jen jako orientační. Jako důležitější se ukazuje vliv chráněného místa výsadby (mikroklima a zimní stín).

Následující kultivary jsou seřazené sestupně dle mého subjektivního vnímání celkového dojmu.

M.g. Bracken´s Brown Beauty“

Z mého pohledu nejvydařenější kultivar z testovaných. Pevné větve, husté olistění, listy lesklé. Pravidelné intenzivní kvetení. Udávaná mrazuvzdornost do -27°C. Snáší zimní slunce bez poškození.

M.g. „Francois Treyve“

Bezproblémový kultivar. Jeho dřevo je ale gumovější, pod sněhem se silně ohýbá (může prasknout). V únoru 2019 u mě za noc napadlo 21 cm sněhu a nad ránem se ulomila celá středová část rostliny. Olistění husté, listy širší. Pravidelné intenzivní kvetení. Udávaná mrazuvzdornost do -24°C. Snáší zimní slunce s mírným, zanedbatelným poškozením.

M.g. „Kay Parris“

Užší a nižší kultivar, údajně jen do 4 metrů výšky. Pevné větve, husté olistění, listy užší, lesklé. Pravidelné intenzivní kvetení. Udávaná mrazuvzdornost do -24°C. Nesnáší zimní slunce, pokud je narašená (viz. poznámka nahoře). V předchozích letech lednové nebo únorové slunce snášel bez problémů.

M. „Maryland“

(jedná se o křížence s M. virginiana, proto se neuvádí označení „grandiflora“).

Ze široka rostoucí kultivar. Větve méně pevné, husté olistění, listy širší bez hnědého ochlupení spodní strany. Kvetení časté. Udávaná mrazuvzdornost do -24°C. Snáší zimní slunce bez poškození.

M. g. „24 Below“

Údajně jeden z nejmrazuodolnějších kultivarů. Pevné větve, méně husté olistění i řidší růst, listy široké, velké, lesklé. Kvetení méně časté. Udávaná mrazuvzdornost do -31°C. Snáší zimní slunce bez poškození.

M. g. „Purpan“

Údajně nejrychleji rostoucí široký kultivar. Větve méně pevné, husté olistění, listy širší. Kvetení dobré. Udávaná mrazuvzdornost do -23°C. Mám ho v luxusním zimní stínu, takže zkušenost se zimním sluncem nemá.

M. g. „Nannetensis“ syn. „Nantais“, syn. „Flore Pleno“

Větve pevné, husté olistění, listy širší. Kvetení dobré. Udávaná mrazuvzdornost do -24°C. Snáší zimní slunce s mírným poškozením.

M. g. „Ferruginea“

Větve dostatečně pevné, husté olistění, listy lesklé. Kvetení méně časté, s přibývajícím věkem se zlepšuje. Udávaná mrazuvzdornost do -23°C. Snáší zimní slunce bez poškození.

M. g. „Exmouth“

Širší kultivar, možná u mě vlivem stinného umístění. Větve méně pevné, husté olistění, listy lesklé. Kvetení časté. Náročnější na chráněné stanoviště. Udávaná mrazuvzdornost do -25°C. Mám ji v luxusním zimní stínu, takže zkušenost se zimním sluncem nemá.

M. g. „Alta“

Nejužší kultivar. Pevné větve, husté olistění, listy úzké lesklé. Méně intenzivní kvetení. Náročná na zakořenění a hnojení. Udávaná mrazuvzdornost do -23°C. Snáší zimní slunce s mírným poškozením.

M. g. „D. D. Blanchard“

Barevně velmi výrazný kultivar pro kontrast tmavozelené vrchní strany listů a zářivě zrzavé spodní strany. Větve gumové, olistění husté. Kvetení méně časté. Udávaná mrazuvzdornost do -18°C (u mě po -17°C zcela bez poškození). Snáší zimní slunce s mírným poškozením.

M. g. „Edith Bogue“

Údajně jeden z nejmrazuodolnějších kultivarů. Větve gumové, olistění hlavně na koncích větví, listy širší. Řidší růst. Kvetení průměrné. Udávaná mrazuvzdornost do -27°C. Mám ji v zimní stínu a i tak bývá část listů po zimě poškozená.

M. g. „Victoria“

V mých podmínkách růst zatím spíše keřový. Větve gumovější, listy širší. Kvetení méně časté. Udávaná mrazuvzdornost do -25°C. Uvádí se u něho vyšší odolnost listů v zimním období.  Snáší zimní slunce s mírným poškozením.

M. g. „Goliath“ syn. „Praecox“

Jeden z nejběžnějších kultivarů, známý velkými květy. Větve pevné, listy širší. Kvetení průměrné. Udávaná mrazuvzdornost do -25°C. Může problematicky snášet zimní slunce (viz. poznámka nahoře).

Zatím nekvetoucí kultivary:

M. g. „Egerág“

(pracovní název).

Semenáč matečnice rostoucí v Maďarsku. Občas bývá v nabídce maďarských prodejců. Větve gumovější, listy protáhlejší, se špičkou, bez hnědého kožíšku na spodní straně. Trochu připomíná kultivar „Maryland“, ale s jiným tvarem listu. Vzhledem k tomu, že se jedná o semenáč, tak po 5 letech v zemi ještě nekvetl. Snáší zimní slunce bez poškození.

M. g. „Samuel Sommer“

Oblíbený kultivar v USA. Větve pevné, listy široké, větší. Údajně odolnější větru. Po první zimě omrzla část listů, od té doby se vzpamatovává a roste pomaleji. Očekávám ale brzké kvetení. Udávaná mrazuvzdornost do -24°C.

M. g. „Freiburg“

Potomek exempláře z botanické zahrady Freiburg. U mě teprve druhou zimu v zemi. Větve pevné, listy širší. Zatím bez kvetení. Udávaná mrazuvzdornost do -23°C. Zimní slunce zvládá (při svojí velikosti je částečně v zimním stínu).

M. g. „Little Gem“

Jedna z mála drobnějších, zakrslejších magnólií. Údajně dorůstá jen do 4 metrové velikosti. Větve pevnější, listy menší. U mě nikdy vykvést nestihl, jen dorůstá poškození ze zimy. V zemi 5 rokem. Udávaná mrazuvzdornost do -21°C. Bývá však poškozována už mrazy pod -15°C. Při mrazu -17°C jsem přišel o 50% listů i větví i přes umístění v zimním stínu. Považuji tento kultivar jen za sbírkový.

Při dobrých sezónách a zimách u mě dorůstá zatím jen této velikosti
M. g. „Gallisoniensis“

Nejprodávanější kultivar s malou odolností. Původně jsem ho vůbec nechtěl sázet, ale pro kompletnost jsem ho nakonec do země dal. Hned první zimu dostal -17°C a více jak jedna třetina rostliny umrzla. Od té doby každou sezónu bojuje o přežití s minimálními přírůstky. Udávaná mrazuvzdornost do -17°C. Považuji tento kultivar jen za sbírkový.

Další kultivary připravené na výsadbu, zatím bez větších zkušeností:

M.g. „Mont Blanc“

Pravděpodobně mutace kultivaru „Nannetensis“. Údajně největší květy, na starších rostlinách až 40 cm v průměru.

M.g. „Gloriosa“

Kompaktní pyramidální habitus.

M.g. „Mainstreet“

Fastigiátní forma.

Autor: Libor Beny Beneš

Sdílet:

Facebook
Pinterest
WhatsApp