Obnažování kmene
Každý dospělý kmen trachykarpusu má vlákna a udržuje si je po dlouhá léta. Dokonce i 100 leté exempláře mohou mít vlákna téměř po značné délce kmene. Ale v subtropických oblastech lze vidět často i kmeny, které vlákna už nemají, od spodu odpadávají, nebo byla násilně odstraněna a pod nimi je klasický kroužkovaný palmový kmen. Velmi často i mnohem tenčí, než bychom čekali.
Kmeny se obnažují často i uměle, ať už v prodejnách, nebo i v zemích v teplejších oblastech. Někdy se obnažují i účelně, třeba ve velkých městech, kde se jinak často vlákna stávají útokem žhářů, nebo preventivně, aby až palma dospěje, nedělal kmen nepořádek.
Pro palmu to v teplých subtropických oblastech nic neznamená, jelikož tam většinou není počasí, na které by vlákna potřebovala.
U nás, nebo v oblastech, kde mohou být zimy pořád ještě mrazivé, je ale odstraňování vláken značně riskantní. Vláken je na kmeni opravdu hodně hutná vrstva a jejich odstraněním ubyde palmě ochrana v řádech mnoha centimetrů, které dělí palmu od ostrých mrazů, větrů a podobných neduhů. Pro představu, hodně lidí má ještě zlozvyk, zimovat palmu obalenou netkanou textilií, v domnění, že něco, co má tloušťku v řádech mikrometrů, má palmu ochránit před mrazem 🙂 . A teď si představte, že kolem dokola palmy je až 5 cm tlustá vrstva vláken, tak tlustá, že nejdou ani prstem probořit. Je to jakoby byla palma v zimě ještě obalená skelnou vatou, nebo péřovou bundou. To je pořádná ochrana! Pokud ji palma nemá, hrozí reálně v našem klimatu mnohem rychlejší namrznutí.
Dříve jsem dostal dobrou radu, abych palmě nikdy u nás v zemi kmen neodhaloval, že nepřežije zimu. Byla to shoda náhod, že hned první zimu po našem pokusu s odhalením před mnoha lety, přišla nejstudenější zima v tomhle tisíciletí. Výsledek tak byl již předem znám..
Vlákna na kmeni
Každý list, který na palmě vyroste, udělá jeden „kroužek“ na kmeni. Je to morfologie palmy, mechanismus, kterým rostou třeba i banánovníkům listy. List se z vegetačního bodu vyklube jako takový válec, vyrůstající z kruhu (nejnižší bod v srdíčku), list se z něho rozvine až později, až skoro na vrcholu srdíčka. Dole v srdíčku ale ten kroužek postupně sílí a každý kruh je spojen s řapíkem a řapík s listem. Za každým řapíkem je již od zrodu listu, připraven i květní pupen. U dospělých palem se pak 80-95% květů rozvine každý rok na jaře, ty které vyrostou „za nevhodným řapíkem“ uschnou a ani nejde postřehnout, že zde nějaký květ připravený byl. Každý kroužek je ještě srostlý s prstencem vláken, což je asi 20-30 cm vysoký ale placatý prstenec vláken. Kroužky jsou hlavně na spodní části kmene v době největšího rozmachu palmy hodně nahloučené, proto jsou palmy (z pozorování, do velikosti 4-5 m) u země velmi tlusté a mají kolikrát tvar kmene sloní nohy.
S věkem ale kmen pracuje a zpět se zužuje, velmi staré palmy jsou pak naopak u země nejužší. S věkem řídne i počet vláken na kmeni od spodu, samovolně odpadávají, při zemi tomu ale často pomáhají i ptáci, kteří si z vláken často staví hnízda. U palem (z pozorování) dochází mezi 30. a 50. rokem palmy postupně k opadu celých prstenců vláken z kmene, velice často se proces zastaví do 1 m nad zemí. Ale dovolím si znovu zdůraznit, že ztráta vláken má hlavně mechanický původ, palmy jinak nemají důvod se vláken samy „zbavovat“. Do životnosti vláken ještě hodně promlouvá klima, ve kterém se daný jedinec nachází. Vlhké, teplé klima „pomůže“ palmě se zbavit vláken mnohem dříve, než je tomu v suchých oblastech. Vliv má také obsah dusíku v okolí palmy. Když například prší, kapky se rozstřikují o zemský povrch a s sebou naberou nečistoty, kousky hlíny a dalších, na dusík bohatých příměsí. Ty pak dopadají na spodní část kmene a urychlují ztrátu (rozklad) vláken.
Tlouštka kmene
Za mě velmi oblíbené téma, které jsem roky pozoroval a snažil se mu porozumět. Protože u různých kusů trachykarpů, se tloušťka kmene může dramaticky lišit. Pokusím se vysvětlit, proč tomu tak je a jestli můžeme tloušťku třeba nějak ovlivnit.
Typy kmenů z dovozu
Dováží se sem už dospělé trachykarpy s kmeny průměrných rozměrů (a právě ty průměrné v obchodech převládají), ale může se někde objevit i vysoký trachykarpus s velmi úzkým kmenem. Od těch i začneme.
Úzký kmen v našem klimatu venku nevypěstujete, ten se může jen dovézt a zkušenosti jsou takové, že se do Evropy vozí hlavně z Číny, ale některé zdroje hovoří i o severní Africe, což nemohu potvrdit, nikdy jsem se o tyto dovozy nezajímal, pouze vyčetl například ze zahraničních diskusí. Jsou to nejčastěji palmy, pěstované v nepřirozených podmínkách, tedy tropické klima ještě podpořené hnojivy a špatnými světelnými podmínkami. Pokud je zaplavovaná plantáž v tropech, palmy se předhání aby co nejrychleji narostly, honí se za sluncem, které s výškou okolních palem mizí. Kmen tak nemá čas se budovat postupně, ale s každým listem palma vyskočí o celé centimetry na výšce kmenu. Plantážníci si toho jsou dobře vědomi a umí toho využít, několikametrová palma tak může být narostlá za neuvěřitelně krátký čas. Podle našich odhadů, založených na dlouholeté zkušenosti a pozorování, může být palma s kmenem vysokým 2 metry, stará pouze 4 roky, nebo i méně! Tyto palmy končí hlavně kolem hotelů v subtropických oblastech, kde mají vysokou šanci na uchycení. Poznáte je naprosto jednoznačně a na první pohled, jelikož nově vyrostlá hmota kmene u hotelu je násobně tlustší, s jinou barvou vláken (viz článek o zmrzlém kmeni, který částečně seschne), jelikož se tyto palmy většinou dováží bez kořenů a kmen po vysazení projde něco jako znovuzrozením, kdy stará hmota kmene seschne, ale pro palmu to nic dramatického naznamená, jen si toho lze okem všimnout. Celkově palma nepůsobí hezky, jelikož zjev kmene pěstiteli palmy oku nelahodí.
Kupodivu, palma vyhnaná v tropech s úzkým kmenem nijak neutrpí na odolnosti v subtropických oblastech. Trvá roky než znovu zakoření a adaptuje se, ale po řádném zakořenění mrazivé zimy přečká téměř ve stejně dobrém stavu, jako palmy nevyhnané. A to je z toho důvodu, že mrazová odolnost je dána geneticky a nelze ji snížit ani zvýšit nesprávným předešlým zapěstováním.
Úzké kmeny mohou mít i palmy ze subtropických oblastí, neprofesionálně se označují za kvalitu „C“, některé plantáže založily palmové řady příliš blízko u sebe a obzvlášť kusy uprostřed plantáže po čase přestaly mít dostatek světla z houští listů okolních kusů trachykarpů a začaly se vytahovat za světlem. Po pár letech se stane hodně podobná věc, jako v tropických plantážích, že kmeny začnou nepřirozeně rychle růst, nestíhají budovat hmotu a jsou tenké. Takové kusy se dostávají do prodeje spíše sporadicky a převážně se objeví u na zakázku budovaných projektů, kde třeba hotely nerozeznávají jestli je palma hezká, ale jestli je velká a levná. Všimli jsme si, že tyto kusy špatné kvality kupují hlavně prodejci pod cenou, kterým nejde moc o vzhled palmy.
My jsme před lety jeden takový kus, který řadíme do skupiny „C“, zakoupili na pokusy od prodejce, za symbolickou cenu. Kmen vysoký 3 m, velmi úzký, s dlouhými mezerami (internodii) mezi řapíky. Vzhledem k tomu, že v subtropech trachykarpy každé jaro kvetou, lze spočítat na patrech květů věk palmy. Náš 3 metrový kmen nesl pouze 5 pater květů, celkově tak tato palma mohla být stará třeba pouze 8 let. Mezi jednotlivými patry jsme dopočítali až 70 cm intervaly, tzn. že ročně takový trachýk na plantáži v subtropech (Španělsko) může vyrůst s vysokou míry zálivky, hnojiv a špatných světelných podmínek i těchto 70 cm. Není to špatně, ale pokud u toho nemá dost slunce, odrazí se to na kvalitě kmene a to již špatně je, minimálně z estetického hlediska, protože v našich podmínkách (nebo v jakýkoliv jiných) po vysazení a ujmutí je vidět, že palma byla vyhnaná na plantáži.
Z osobního, profesního pohledu bych řekl, že tyto vyhnané palmy se i pomaleji adaptují – zakořeňují a z počátku pomaleji rostou. První roky jsou tak náchylnější třeba na silnější zimní projevy, ale třeba i na vedro a sucho. Ale po plném zakořenění se není důvod obávat o jejich odolnost, ta je geneticky dána. Palma bude mrazuodolná jako všechny ostatní trachykarpy.
Nejčastěji se sem z plantáží ale dováží kmeny s kvalitou „B“, která je zcela běžná a ideální pro nákup. Většinou jsou to velmi dobře zapěstované palmy, na kterých je jen nepatrně vidět, že změnily stanoviště, i když učené oko to pozná vždy. Ale pořád to není kvalita a tloušťka, která by vám vyrostla v zemi u vás na zahradě, ač to k tomu má nejblíže. Tyto palmy se rychle adaptují, rychle regenerují. Pokud ne, tak je většinou problém jinde. Pro bezproblémový vývin kmene palmy, doporučujeme kupovat palmy z dovozu s kmenem maximálně do 1 m, aby stihla u nás v zemi vybudovat zdravý český kmen. U vyšších kmenů je problém, že se již zpětně „nezabuclatí“ a zůstanou již v objemu, ve kterém byly zakoupeny.
„A“ kvalita je v prodeji z dovozu dost vzácná a za svojí palmovou éru jsem se s ní setkal spíše vzácně. V ČR velmi vzácně. Tyhle prémiové tlusté kmeny často neopustí zemi vypěstování a pokud ano, tak míří k hodně reprezentativním účelům. Dovozci se k těmto kmenům často ani nedostanou. Rozdíl je více než patrný, kmeny jsou opravdu až extrémně tlusté, často mají ten nejzdravější habitus kmene, jaký mít jen mohou. Je to tvar sloní nohy, kdy je těsně u země kmen velmi/až extrémně široký, ale již v 15 cm nad zemí se dramaticky zužuje, pak se po celé délce už jen zvolna rozšiřuje a v listové části těsně pod vrcholem je kónicky nejtlustší a to opět až na takřka extrémní rozměry. Je to přesně tvar, který zdravý trachykarpus vyroste u nás na zahradě, v českém klimatu. S výsostnou zálivkou a bez přerušovaného růstu třeba po poškození silnými mrazy, nebo přesazením. Tyto palmy rostou většinou na okrajích plantáže, nebo i samostatně. Nemají kolem sebe žádnou konkurenci, proti které by musely bojovat zrychleným růstem. Vyrostly tedy pomalu a stihly vybudovat kmen tím nejlepším možným způsobem.
Typy kmenů u palem již trvale v zemi
I zde se mohou objevit rozdíly v růstu. Popravdě jsem nepřišel na nějakou spojitost s rychlostí růstu. I když dalo by se polemizovat. Pokusím se to ve článku vysvětlit detailněji.
Nejhůře vypadají asi ty trachykarpy, který nemají stabilní přístup k vodě a živinám. Často to jsou kusy co rostou třeba u pobřeží moří, kde je obecně chudá půda na hlínu a ironicky i na vodu, jelikož v subtropech bývají horká a velmi suchá léta. Takové palmy rostou velmi pomalu, dělají sotva poloviční počet listů než u nás, mají listy menší a často světle zelené, spodní i pak žluté. Mohou mít i tenčí kmeny z dlouhodobé absence živin. Chovají se tak třeba i staré palmy v nádobách, v malých i velkých nádobách bez hnojení a dostatečného množství vody. Existují výjimky, viděl jsem naprosto dechberoucí trachykarpy s kmenem 2-3 m v malé nádobě třeba i 40 L. Tajemství je v tom, že majitel nechával palmu stát přes léto ve vodě a používal kvalitní zdroj živin, mohou to být třeba i organická domácí hnojiva. A teď si představte, jak by tak dobře živená palma vypadala v zemi. A mohu říct, že to je jeden z mých největších palmových zážitků.
Asi vůbec nejtlustší kmen v životě, jsem viděl v autokempu v Alpském Italském městečku Arco. Kmen byl cca 12 m vysoký a v horní části byl odhadem široký 60 až 70 cm, při focení u palmy, byl kmen stejně široký, jako ramena dospělého chlapa. Spolu s obřími listy a řapíky dlouhými kolem 2 m, to bylo monstrum, jaké jsem v životě neviděl, respektive poprvé, co jsem něco takového u trachykarpu viděl na vlastní oči. Naprosto mě to nadchlo, že trachýci nejsou jen sloupy, nebo je mírně kónické siluety. Většinou takhle obří kmen neuvidíte běžně, jelikož je zapotřebí skloubení více podmínek proto, aby palma kmen poctivě budovala. Rád bych popsal podmínky, jaké tam nejen tato palma má. Obecně, po pochopení toho, co mají trachykarpy rádi (ne jen oni), lze pak okem vypozorovat při procházení tímto městem, kde se palmám daří, a proč některým třeba ne.
Město je vpasováno mezi dvěma horskými plesy, jedno je přímo z východu, druhé přímo ze západu. Kemp je doslova přímo pod kolmou horou, uprostřed léta slunce začíná svítit na palmy až po 10 hodině dopolední! A zapadá již, za další horu, v 7 hodin odpoledne. Veškerá vegetace tak má v nejdelší dny v roce pouze 9 slunce denně. To znamená, že pro budování kmene opravdu není zapotřebí celodenní slunce! I přesto, že místní zem je vysoce kamenitá, díky umístění mezi horami a miliony let vymíláním od dešťů, záplav, sesuvů a obecně erozí krajiny, ale taky kupením humusu od vegetace, je naopak i dostatečně hlinitá/až humózní i písčitá a velmi, velmi hluboká. Díky horám zde často a vydatně prší, průměrný roční úhrn srážek je normálně 2x až 3x vyšší než ve stejné nadmořské výšce v ČR. A pokud se u toho ještě skloubí kohoutky s pitnou vodou, co nechávají hosti kempu volně téct na každém rohu a netěsnící umývárny, mají zde palmy naprosto geniální podmínky pro budování hmoty. A to nemluvím o zdejším klimatu, které je od června do září vyloženě tropické se zcela běžnými výskytem tropických nocí (tropické noci dokonce převažují od nocí s teplotami pod 20°C). Zároveň ale od prosince do února je zde stabilně chladno, s občasnými mrazíky, zimními průtržemi, které mohou být občas i ve sněhu.
Hlavní věc, co je potřeba si z toho vzít, je obří množství vody, a to celoročně. Nadbytek vody u trachykarpusů neexistuje. Čím více, tím lépe. Tropické podmínky nejsou podmínkou, ale jsou výhodou pro budování kmene. U nás toho lze docílit vysazením na teplé místo, například uzavřený blok domů, jakékoliv závětří kam se opírá slunce.
Když se vrátím ještě k městu Arco, tak stejně masivní kmeny i tam jsou dost vzácné, další takový jsem viděl už jen jeden a to na druhé straně města, v jedné předzahrádce obytného domu. Předpokládám, že byl u něho vyvedený okap.
Ostatní kusy různě vysazené po městě, nebo i divoce rostoucí v zahradách, polích, lesích, i ulicích už nebyly tak přehnaně masivní, naopak třeba palmy u silnic, parkovišť, prostě míst, s odvedenou vodou pryč bez možností vsaku, byly z kmenů pouze jakési sloupy někdy i spíše tenké a ani listům se tolik nedařilo.
Může se časem měnit tloušťka kmene?
Ano, může! Sám jsem tomu nevěřil, ale mám hned několik poznatků, které to potvrzují. Jako první bych vyzdvihl naše data, již od roku 2009 měříme každý rok různé míry palem, vč. obvodu kmenů, a to na více místech, zapisujeme si je a data porovnáváme s předchozími roky. Měříme kmen 5 cm nad zemí a u vytipovaných kusů i v konkrétní výšce kmene (v ČR narostlý kmen) ještě jednu míru (u jednoho trachýka měříme třeba kmen ještě v 65 cm, protože v této výšce je již čistě český kmen, u dalšího měříme kmen i v 1,5 m,..). A centimetry s věkem nejčastěji ubývají, ale již se nám stalo – a to letos (2022) – že kmeny zpětně centimetry nabyly! Nebylo to samo, pomohlo jim horké a dlouhé léto, podpořené velmi vydatnou až extrémní zálivkou s malou pomocí organických hnojiv.
Další pozorování mám u pěstitelů palem v Nýrsku na Klatovsku v Pošumaví. Kde jsem byl na návštěvě čerstvě po vysazení trachykarpusu z dovozu ze Španělska, s kmenem cca 150 cm. Byl to velice dobře rostlý kus, s klasicky nahnojenými, temně zelenými, tvrdými listy a s kmenem velice mírně kónickým. Přidal se tak na zahradě k dalším trachykarpům, které už byly v zemi delší čas.
Po pár letech jsem zahradu znovu navštívil a já nestačil žasnout, jak se palma změnila. Do výšky kmen zase tolik nevyrostl, ale dosavadní kmen, od shora dolů, zesílil, a ne málo! Byl opravdu masivnější. Je to snad jediný případ, který si vybavuji, že se palma z dovozu tak extrémně rychle adaptovala a dokonce tak rychle, že ani vlákna na kmeni nestihla vyblednout (viz článek o odolnosti kmene). Celkově je tato zahrada kouzelná, všechny trachykarpy zde měly kmeny extrémně tlusté, přísně kónické, listy obřích rozměrů a nebývale rychlý růst. Opět se jednalo o skloubení hluboké černozemě a velmi vydatné zálivky ještě z přídavkem organických hnojiv (slepičáky), také umístěním zahrady v závětří domu.
Obecně bych řekl, že je mnohem snazší postupně během mnoha let o hmotu kmene přicházet, než vybudovat extrémně masivní kmen již od mala. Jelikož budování kmene není jen o tom, že se palma začne více zalévat a přejde se na efektivnější hnojení. Je to dlouholetý proces, spojený s více vlivy.
Ku příkladu dle našeho měření
V únoru 2019 nás zasáhla zcela nečekaná vlna sněhu a následného mrazu s minimem -15°C. Předpovědi byly tu noc na -8°C, takže jsme palmy neměli nijak zazimované. Každoročně měříme palmy ve stejný den a na stejných místech, od jejich vysazení měříme kmeny vždy 5 cm nad zemí a plno dalších údajů. Ale právě obvod kmene těsně nad zemí prozrazuje, jak se kmeny vypořádávají se silným mrazem. Po silném mrazu na palmách nejčastěji zmrznou řapíky ukryté pod vlákny a při jejich postupném sesychání dojde i k úbytku obvodu kmene.
Autor: Rudolf Málek