Syn.: Pinus cembra subsp. sibirica – borovice limba sibiřská
Čeleď: Pinaceae – borovicovité
Lidově: Limba sibiřská, Sibiřský cedr (zavádějící)
Pinus sibirica, sibiřská příbuzná limby (někdy také považována za její poddruh), je z potravního hlediska patrně nejvýznamnější jehličnan na světě, asi pokud pomineme lokální využívání např. araukárií. Na Sibiři se sklízí šišky a jejich semena ve velkém a vyváží se do celého světa pod názvem „cedrové ořechy“, protože se lidově sibiřské limbě říká „sibiřský cedr“. Bohužel tak vznikají názvoslovné zmatky a lidé se často domnívají, že jde o semena skutečných cedrů. Semena sibiřské limby jsou velká, velmi chutná a výživná a také velmi zdravá. Údajně dokáží čistit organismus od těžkých kovů a jiných toxinů.
Sibiřská limba je vzrůstnější, než klasická limba (Pinus cembra), dorůstá až 40 metrů, častěji 20-30 metrů. Je to krásný druh borovice s namodralým jehličím, dlouhým až 12 cm, po pěti jehlicích ve svazečku. Od „klasické“ borovice limby se borovice sibiřská liší ještě většími šiškami, delšími jehlicemi, které mají tři pryskyřičné kanálky na rozdíl od dvou u limby, a tenčím osemením. Šišky, ukrývající velká jedlá semena, jsou velké kolem 10 cm a opadávají, aniž by se otevíraly, tedy semena sbíráme ve spadaných šiškách.
Na pěstování jde o velmi nenáročnou dřevinu, která nedocení příliš kvalitní půdy, vyhovují jí spíše středně kvalitní i nekvalitní půdy (chudé na živiny) a nepotřebuje mikroklimaticky teplé oblasti a závětří. Naopak ocení ventilovaná stanoviště.
