Zpět na Lexikon

PINUS ARMANDII – borovice Armandova

Syn.: Pinus excelsa var. chinensisPinus levisPinus scipioniformis

Čeleď: Pinaceae – borovicovité

Lidově: Chinese white pine

Pinus armandii nese poměrně těžké, dužnaté šišky, obsahující velká jedlá semena
Maximální mrazuvzdornost:

-26°C

Min. teplotní optimum pro přezimování:

Zvláštní nároky:

Nenáročný druh

Borovice Armandova je pětijehličná borovice z jižní Číny, Tchaj-wanu a Myanmaru. Navzdory takřka tropickému výskytu je u nás nejen naprosto mrazuvzdorná, ale také ochotně plodí. Dorůstá v domovině do výšky 35 m, kmen dosahuje průměru 1 m. Koruna je u mladých stromů kuželovitá nebo válcovitě jehlanovitá, s větvemi uspořádanými v přeslenech, u starších stromů zaoblená a nepravidelně zavětvená. Borka je u mladých stromů hladká a hnědošedá, u starších stromů deskovitá a rozpraskaná do čtvercových plátů, černohnědá až šedočervenohnědá, pokrytá tenkými, volně přiléhavými malými šupinami. Jehlice jsou tenké a světle zelené a vyskytují se ve svazečcích po 5, ojediněle i po 7 kusech a jsou 8-15 cm dlouhé. Šišky jsou kuželovitě válcovité, dlouhé až 14 cm. Semena, velká až 1,5 cm, jsou lokálně vyhlášenou pochoutkou a jedí se jako oříšky. Tuto borovici tak řadíme mezi námi zvané „oříškové borovice“.

Roste na horách a v povodích řek v nadmořských výškách 900 – 3500 m. Málokdy tvoří samostatné porosty, většinou roste ve společnosti dalších jehličnanů z rodů Pseudotsuga, Abies, Larix a Picea.

Borovice Armandova roste mnohem častěji než ostatní z těchto jehličnanů v kamenitých oblastech s mělkými půdami. Tuto borovici pěstujeme na slunném až polostinném místě, s dostatečně vlhkou, ale nepodmáčenou půdou. Dobře zvládá chudé písčité a štěrkové půdy. Druh mrazuodolný do nejméně -25°C. Tento druh je nejlepším kompromisem mezi velmi hezkou, exotickou dlouhojehličnatou borovicí, která plní zároveň jak vysokou dekorativní, tak užitkovou hodnotu díky svým jedlým semenům.

P. armandii tvoří velmi hezké stromy

Jehličí je jemné a poměrně dlouhé

Novinky v Lexikonu