Syn.: Erythea armata, Erythea glauca, Erythea roezlii

*u vybraných druhů uvádíme jako maximální mrazuodolnost skutečnou hodnotu, která zdravou palmu neohrozí na dalším vývoji. Neuvádíme již zavádějící údaj mrazuodolnosti kmene, který ve skutečnosti nelze vyčíslit. Pokud rostlině zmrznou listy, může jít o nevratný defekt. Pokud listy zmrznou několikrát po sobě, poškození je pro rostlinu již definitivně nenávratné.

Tento druh pochází z ostrova Guadalupe na severozápadě Mexika, který leží západně od poloostrova Baja California. Roste zde až do 1000 metrů nad mořem a opravdu velmi dobře snáší dlouhodobý chlad a lehké, ba i střední mrazy. Brahea edulis má podobný habitus jako Brahea armata, dorůstá do 13 metrů, i listy jsou podobně velké, do 2 m, ale jsou zelené. Plodí jedlé peckovice, které se jedí jako datle, ale chutnají spíše jako meruňky.

Brahea edulis se za poslední roky stala velmi žádaným druhem, a tak je v dnešní době již poměrně dobře k sehnání. Ukázalo se, že jde o velmi nenáročnou a nádhernou palmu. V Mrchojedech ji máme vysazenou trvale v zemi od jara 2017 a přes zimu neutrpěla nejmenší poškození. Zimována v polykarbonátové bedně, temperované na nulu, ale kryt instalujeme až při teplotách pod -5°C. Vůbec jí nevadí vlhkost v půdě, ani ve vzduchu. Tento druh snáší krátce mrazy až do -10°C, bez poškození listů do -6 nebo -7°C. Na jaře 2022 jsme palmu předčasně odzimovali a ještě v březnu přišel mráz téměř -9°C, který rostlinu sice odlistil, ale bez problémů vyrašila a pokračovala ve zdárném růstu. Palmu řadíme do „chladuodolných palem“, ale opravdu mnoho nechybí k tomu, ji řadit mezi „palmy mrazuodolné“. Zejména díky kombinaci, že snáší dlouhý chlad, vlhkost a bohatší půdy na dusík, takže lze považovat za nejvhodnější „chladuodolnou palmu“ do našich podmínek k trvalé výsadbě.