Syn.: Fulchironia senegalensis, Phoenix abyssinica, Phoenix baoulensis, Phoenix comorensis

*u vybraných druhů uvádíme jako maximální mrazuodolnost skutečnou hodnotu, která zdravou palmu neohrozí na dalším vývoji. Neuvádíme již zavádějící údaj mrazuodolnosti kmene, který ve skutečnosti nelze vyčíslit. Pokud rostlině zmrznou listy, může jít o nevratný defekt. Pokud listy zmrznou několikrát po sobě, poškození je pro rostlinu již definitivně nenávratné.

Tento druh pochází z Afriky, z tropické části, kde většinou roste na březích řek, či v okolí bažin. Byl nalezen i na Madagaskaru a Komorských ostrovech. Přezdívá se mu Senegal date palm (Senegalská datlová palma). Dorůstá od 7 do 15 metrů v závislosti na podmínkách a roste od pobřeží až do nadmořských výšek 3000 metrů, ovšem pořád v tropickém podnebí. Nicméně se tak stal aspoň z části imunní proti chladnějšímu období s občasnými slabými mrazíky. Kmen je běžně široký do 30 cm ale u paty může mít mnohem více, zvláště starší jedinci. Listy dorůstají od 2 až do 5 metrů, opět záleží kde tato palma roste a jaký má přístup k vodě a živinám (nebo zda-li je větrná poloha, či trvalé zastínění,…).
Jeho plody mají až 2,5 cm v průměru s konzumovatelnou dužninou. V místech původu je tento druh velmi užitečný, mimo užitkových plodů se konzumuje i tzv. srdíčko, tedy vegetační vrchol palmy. V domovině se ještě zpracovává šťáva, vyvěrající z naříznutých květních lat a nechává se kvasit na víno. Dále se zpracovávají i kořeny, ty obsahují látku tanin, která se požívá jako hnědé barvivo.

Starší jedinci mohou přežít i teplotu kolem -6°C, ovšem listy omrzají při teplotě pod -3°C. Je tudíž vhodná do teplejších subtropických oblastí po celém světě. V kultivaci je také i velmi oblíbenou a vysazovanou palmou. Na tento druh lze například narazit při pobřeží Španělska. Palma je velmi často mnohokmenná, starší rostliny dělí od báze svůj kmen na další, samostatné rostliny a tak často tyto jedince vidíme jako malé skupinky, zdánlivě několika rostlin, rostlých blízko u sebe.
Tento druh se také velmi snadno kříží s ostatními druhy Phoenixů. V kultivaci, kde roste poblíž jiný druh, tak může snadno dojít ke křížení a takoví jedinci jsou už docela rozšíření a také oblíbení, dědí po tomto druhu vysoký a elegantní habitus, užší a tmavě zelené listy.
Pěstitelé také varují při pěstování tohoto druhu, že jeho ostny na začátcích řapíků jsou nebývale ostré a je jich velmi mnoho, při prořezávání listů může dojít k ošklivým poraněním!

Pěstování tohoto druhu patří k těm jednodušším. Palma je velmi tolerantní jak dlouhodobému nedostatku vody, tak i k přemokření. Samozřejmě musí být úplně zdravá a v kondici, aby to dokázala tolerovat chyby. Ideální pěstování se u nás provádí nádobovým pěstováním, rostlinu umístíme na konci dubna na slunné místo a přes sezónu často zaléváme. V květináči rostlina dokáže rychle přeschnout, pokud není květináč dostatečně velký. Rostlinu uklízíme do teplejších prostor (10-20°C) v průběhu září nebo října. Při zimování platí: čím nižší teplota, tím nižší zálivka. To znamená že při teplotě 10°C bychom palmu měli zalévat jen symbolicky jednou za pár týdnů, tak, aby substrát byl spíše sušší. Naše zkušenosti jsou po chladném zimování v tmavé a studené garáži kladné, ale musí se dodržet zásada suchého substrátu. Palma se tedy dá přezimovat i v teplotách kolem 5°C, což dost rozšiřuje možnosti jejího pěstování.
Tento druh může růst i celoročně v bytě, ovšem potřebuje dostatek světla, ideálně blízko okna, směřujícího na jih.