Zpět na Lexikon

CUCUMIS METULIFERUS – kiwano

Syn.: Cucumis metulifer, Cucumis tinneanus

Čeleď: Cucurbitaceae – tykvovité

Lidově: Horned melon, African horned cucumber, jelly melon, cuke-a-saurus; africká okurka, rohatý meloun

Rozkrojený plod C. metuliferus
Maximální mrazuvzdornost:

-2°C

Min. teplotní optimum pro přezimování:

–°C

Zvláštní nároky:

Slunné stanoviště, teplý podzim

Kiwano pochází z rozsáhlé oblasti napříč Afrikou, kde se vyskytuje od zaplavovaných území a břehů toků, až po savany s minimem srážek. Díky své nenáročnosti se pěstuje po celém světě. Je to jednoletá rostlina, takže se dá pěstovat sezónně jako třeba u nás rajčata, okurky, dýně a podobně. Pěstitelé přezdívají kiwanu často rohatý meloun, díky jeho výstupkům po celém obvodu plodu.

Kiwano je příbuzné okurce, jde to poznat i z jeho růstu i chuti. Má tedy velmi podobné listy okurce a stejný typ růstu. Pne se buď po okolní vegetaci (v přírodě), nebo po připravené konstrukci (v kultivaci). Zhruba v druhé polovině léta se v místech po odkvětu začnou tvořit plůdky, které velmi rychle začnou přibírat na váze a objemu a koncem září začínají dozrávat. V chladnějších klimatických podmínkách doporučujeme kiwano pěstovat v zahradním skleníku, urychlí to dozrání plodů, jelikož už většinou v říjnu přichází první mrazíky a rostlinu by mohly zlikvidovat před plným dozrání plodů.

Plody jsou v plné zralosti žluto oranžové a dorůstají do velikosti podlouhého pomeranče. Hrbolatý povrch plodu je vlatsně kůra plodu, která se může zpracovávat do salátů, spíše ale ještě před zralostí, kdy jsou plody celé měkké jako mladá okurka. Samotný obsah plodů je jednak barevně velmi zajímavý, dále struktura také překvapí – plod je plný jednotlivých komůrek a v každé z nich je v zelené gelovité hmotě (arilu) jedno semeno. Tato gelovitá hmota má příjemnou jemnou chuť, podobnou okurce, ale má takovou exotičtější ovocnou příchuť a skvěle se tak hodí na přípravu různých salátů.

Při troše osolení nebo naopak ocukrování se chuť kiwana podtrhne a zvýrazní. Kiwano je velmi bohaté na vitamin C a obsahuje také hodně vlákniny.

Rostlinky si můžeme předpěstovat v dubnu doma za oknem a v druhé polovině května vysadíme na stanoviště ven, nebo do skleníku. Má raději písčité nebo hlinité půdy s dostatečnou zálivkou a maximálně osluněná stanoviště. Při pěstování venku je ideální jižní poloha. Během sezóny se může na listech objevit plíseň, která se vyskytuje i na okurkách, likviduje se stejnými postřiky.

Za velkou zajímavost a plus se dá považovat to, že při správném uskladnění vydrží plody jedlé až po dobu 6 měsíců!

Novinky v Lexikonu