Syn.: Quercus sempervirens, Quercus smilax, Quercus avellaniformis

Stálezelený, neopadavý, velký keř nebo strom, rostoucí hojně ve Středomoří. U nás je jeho pěstování vzácné, přestože jeho odolnost vůči mrazu je poměrně dost vysoká, kolem -20°C. Je to přitom krásný strom, který zdobí po celý rok svými pevnými lesklými listy, které připomínají svým tvarem listy cesmíny a vavřínu dohromady. Pěstování je jednoduché, v chladných oblastech buď v nádobě jako přenosnou rostlinu, která může venku zůstat do -5 / -8°C a zimovat v teplotách -5/ +11°C. Přes vegetační období se pěstuje venku na plném slunci s dostatečnou zálivkou, kdy půda v květináči nesmí proschnout. Po výrazném přeschnutí rostlina opadá, většinou však rostlina následně opět vyraší. Tehdy – po opadu listů – je však citlivá na přelití! Dub cesmínovitý je například velmi důležitým partnerem pro lanýže, se kterými ochotně tvoří mykorrhizní vazby.

V alespoň trochu teplejších oblastech doporučujeme pěstovat tyto duby venku. V zemi mají rádi slunečnou pozici a sušší půdu, která nemusí být ani příliš bohatá na živiny. Mladé rostliny chráníme při teplotách pod -15°C, nebo při kombinaci silných nočních mrazů a denního slunečního svitu. Pokud takové dny nastanou, je vhodné rostliny zastínit proti slunci, které by jim po mrazivé noci vlivem změny teplot potrhalo pletiva v listech a ty by následně uschly a opadly. Tyto problémy vyřeší vysazení do zimního stínu. V Mrchojedech pěstujeme tento dub od roku 2015 ve volné půdě bez jakýchkoliv potíží, z malinkého semenáčku má v roce 2020 již přes dva metry. V roce 2021, po mrazivé zimě s -18°C je opět bez poškození a výška již dosahuje přes 2,5 metru. V prosinci 2022 si zažil mrazivý den s nejvyšší denní teplotou -9°C (nejchladnější Tmax. v historii našeho měření) a nejnižší teplotou -13,9°C a opět bez problémů, stejně jako dalších 5 vysazených jedinců.