Zpět na Lexikon

CRATAEGUS x LAVALLEI – hloh Lavallův

Syn.: Hyb.: Crataegus mexicana x Crataegus calpodendron; hloh kožolistý

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Lidově: Hybrid cockspurthorn, Lavallée’s hawthorn

Crataegus x lavallei
Maximální mrazuvzdornost:

-26°C

Mrazuodolnost květů:

-5°C

Zvláštní nároky:

Nenáročná rostlina

Naše hodnocení poživatelnosti:

Opylovací poměry: Oboupohlavní samosprašná rostlina

Tento kříženec hlohu mexického (C. mexicana) a hlohu žlutoplodého (C. calpodendron) má kromě jedlých plodů také nesmírnou okrasnou hodnotu. Krásný kompaktní, stromový habitus, velké pevné celokrajné lesklé listy, které vydrží zelené nejméně až do listopadu a velké plody v chocholících na podzim „svítí“ do dálky, takže v pozdní podzim, kdy je všechno opadané, působí tento hloh velmi dekorativně a živě. Často se uvádí jako rodičovství tohoto druhu chybně, a to ve znění Crataegus crus-gallii x C. pubescens. Stejné předky, jako hloh Lavallův, má i hybrid označovaný jako Crataegus x carrierei.

Plody za syrova chutnají jen o něco lépe, než naše domácí, původní hlohy. Tedy na přímý konzum to není žádná sláva, jen mají o dost příjemnější aroma. Plody jsou však, na hloh, obrovské, takže sklizeň je velmi jednoduchá a plody potom slouží k dalšímu zpracování. Z potravinářského hlediska jej řadíme společně s hlohem mexickým (C. mexicana) a známým hlohem peřenoklaným (C. pinnatifida) mezi typ hložinek, které se hodí k dalšímu zpracování a dochucení. Můžeme z nich vyrobit džem, přesnídávku nebo protlak a dle nás asi nejzajímavější využití je obalit plody v horkém cukrovém sirupu na špejli a následně je zamrazit a konzumovat, kdykoli bude chuť. Tímto způsobem jinak nevýrazná, kyselá chuť, dostane ve sladkém obalu naprosto jiný a nečekaný rozměr a vlivem namočení do horkého sirupu a následného zmražení plody značně změknou. Pro své výrazné léčivé účinky se také suší do zásoby a dělá se z nich čaj. Více léčivých látek mají květy. Zlepšuje srdečních činnost, pomáhá při nervozitě, navozuje lepší spánek a snižuje krevní tlak.

Jde o mimořádně nenáročnou a nekompromisně úrodnou rostlinu, kterou nic nezaskočí. Pokud navzdory pozdnímu kvetení do květů uhodí mráz, květy se nespálí a budou pokračovat ve vývinu plodů, pokud tedy teplota neklesne pod -5°C. Typ půdy může být jakýkoliv, ideálem jsou hlinité půdy s pH kolem neutrální polohy. Stanoviště může být slunné i polostinné, třeba pod vyššími stromy s řidší korunou, která propustí dostatek světla.

Novinky v Lexikonu