Syn.: Cornus erythrocarpa, Cornus flava, Cornus mascula, Cornus nudiflora, Cornus vernalis, Eukrania mascula, Macrocarpium mas; dřín obecný
Čeleď: Cornaceae – dřínovité
Lidově: Cornelian cherry; dřínka
Maximální mrazuvzdornost:
-32°C
Mrazuodolnost květů:
-10°C
Zvláštní nároky:
Nenáročný druh
Naše hodnocení poživatelnosti:
Opylovací poměry: Cizosprašná, oboupohlavní rostlina
Dřín jarní je původní ve střední a jižní Evropě a jihozápadní Asii, přičemž zasahuje na severu svého přirozeného výskytu i k nám, do Česka. Je to větší keř nebo malý strom, dorůstající do 3 až 8 metrů. Kvete brzy, ještě v předjaří svými žlutými okoličnatými květenstvími. Je oblíbený pro své tmavě červené, podlouhlé plody, velké 1,5 – 4 cm, existují však i formy, mající žluté až bělavé plody. Plod obsahuje 1 protáhlé, velké semeno, které vyklíčí zpravidla až za 2 roky, respektive po 2 zimách. Plody musí být dobře vyzrálé, tak, že když se jich na rostlině dotkneme, zůstanou nám v ruce. Správně zralé plody jsou měkké a tmavě červené, v tomto stádiu jsou velmi chutné a připomínají poněkud višně. Žluté odrůdy mají méně kyselin a chuťově připomínají tak trochu směs ananasu s kokosem. Pokud plody natrháme ještě tvrdé, můžeme je nechat několik dní dozrát, nebo je zpracovat, chuť takových plodů je mnohem kyselejší. Plody se jedí syrové, vyrábí se z nich víno, pálenka, džem, želé, zavařují se, přidávají do pečených dezertů, vařených ovocných knedlíků a podobně. Nezralé, ještě zelené plody lze nakládat jako olivy. Nejdříve zrají plody žlutých odrůd (od srpna) a během září a října potom zrají červené odrůdy.
Je to velmi nenáročná ovocná dřevina, která upřednostní spíše slunečné, ale snese i polostinné stanoviště. Půda vyhovuje alkalická, neutrální a i mírně kyselá. Pro plození je zapotřebí 2 geneticky odlišných rostlin. Ideální pro výsadbu do jedlých živých plotů.