Zpět na Lexikon

PINUS MONTEZUMAE – borovice Montezumova

Syn.:

Čeleď: Pinaceae – borovicovité

Lidově: Montezuma pine

Pinus montezumae, jeden z nejstarších evropských exemplářů v zahradě u Villa Melzi na Komském jezeře v severní Itálii
Maximální mrazuvzdornost:

-18°C

Min. teplotní optimum pro přezimování:

Zvláštní nároky:

Teplá, chráněná poloha

Borovice Montezumova je vysokohorská borovice z Mexika, jejíž nejjižnější populace zasahuje až do hor Guatemaly. Je to rychle rostoucí strom, dorůstající v domovině do výšky 20-40 m. Velké, především horizontálně rostoucí, větve tvoří hustou, v mládí pyramidální a později zaoblenou korunu. Borka je v mládí stromu červenohnědá, drsná a šupinovitá, u dospělých jedinců tmavošedohnědá, tlustá a rozdělená hlubokými svislými a vodorovnými prasklinami do drsných, šupinovitých plátů. Smaragdově zelené tenké jehlice dorůstají do mimořádné délky až 45 cm, ale mohou být i poloviční. Vejčité šišky jsou zpravidla lehce zakřivené a až 30 cm dlouhé.

Borovice tropického původu, ale z vysokých hor i přes 3000 metrů nad mořem, běžně se v zimě potýká se sněhem a mrazy do -10°C. Není rozhodně tolik odolná, jako Pinus ayacahuite, se kterou občas sdílí stanoviště, ale její mrazuvzdornost kolem -18°C stále dává alespoň dočasné šance do našich podmínek. Vysazujeme do chráněných, záhřevných, slunných poloh.

Naše zkušenosti s tímto exotickým druhem, pokud jde o mrazuvzdornost, jsou zatím pozitivní. Rostlina si u nás zatím venku nejhůře zažila -15,6°C a arktický den k tomu, přežila s drobným „odbarvením konečků“, přičemž jde teprve o tříletý semenáč ještě ve fázi „travního drnu“.

Novinky v Lexikonu