Syn.: –

Borovice osinatá je jedna z nejmalebnějších borovic. 2-4 cm dlouhé, tmavě zelené jehlice se stříbrným proužkem jsou mezi borovicemi zcela unikátní v tom, že prakticky vůbec neopadávají. Zatímco jiné druhy každoročně ztrácí část svého jehličí, borovice osinatá shazuje své nejstarší jehlice obvykle až po více, než 15 letech! Všechny rostliny, ať už malé nebo velké, jsou neustále krásně zelené a plné jehličí. Pouze velmi staré kusy ztrácejí jehličí na tlustých větvích, které se vyhlazují a dávají vyniknout spíše hladší, oranžově načervenalé borce. Tento druh roste do tak krásného tvaru, že „v mládí“ připomíná dokonalý (možná až umělý) vánoční stromek, nebo třeba blahočet chilský. Druh se vyznačuje i bílými kapénkami pryskyřice na jehličkách. Druhové jméno osinatá získala tato borovice svými osinami (osténky) na šiškách.

Tato borovice má ještě další privilegium. Jakožto druh, pocházející z jihu Skalistých hor (americké státy Colorado, Utah, Nevada a další), kde roste až ve výškách 3600 metrů, se potýká s opravdu nepříjemnými podmínkami, jako je velmi silný (a hlavně nárazový) mráz, prudké střídání teplot a sucha i přebytků vláhy, je tato borovice extrémně přizpůsobivá a dlouhověká. Nejstarší jedinci mohou mít až téměř 5000 let a jde tak o nejstarší jedince v rostlinné říši na planetě! Přesněji řečeno, tyto nejstarší stromy spadají do poddruhu Pinus aristata ssp. longaeva s českým ekvivalentem borovice dlouhověká. Ta se na pohled liší pouze tím, že nemá bílé kapénky pryskyřice na jehličí a šišky mají kratší, nebo žádné osiny.

Snáší všechny možné půdy, nesnese jen trvalé zamokření a trvalý stín. V Česku je pro ni klima mnohem vlídnější, než v domovině a tak nebývá vzácností, že u nás roste lépe, než v domovině. I tak ale patří mezi velmi pomalu rostoucí borovice a než doroste desetimetrové výšky trvá alespoň 50 let.