Syn.: –
Čeleď: Cupressaceae – cypřišovité
Lidově: Saharský cypřiš
Maximální mrazuvzdornost:
-19°C
Min. teplotní optimum pro přezimování:
—
Zvláštní nároky:
Slunné stanoviště, chudé půdy
Cypřiš tassilský je vzácný druh cypřiše, endemický pro oblast Sahary, konkrétně alžírskou část pohoří Tassili n’Ajjer a také pohoří Atlas. Tento extrémně odolný strom roste v jedné z nejdrsnějších oblastí světa, kde musí čelit extrémnímu suchu a minimálním srážkám. Předpokládá se, že některé jedince lze datovat až na 2000 let, což z něj činí jeden z nejdéle žijících stromů v této oblasti.
Přizpůsobením na extrémní podmínky je schopnost získávat vodu z hlubokých podzemních zdrojů a minimální ztráta vlhkosti díky speciální struktuře jehlic. Kvůli postupující desertifikaci a klimatickým změnám je tento druh považován za kriticky ohrožený, přičemž v divoké přírodě přežívá jen několik desítek stromů.
Vzhledem k ohrožení se vědci snaží o jeho záchranu prostřednictvím ex-situ (mimo původní areál rozšíření) pěstování a genetických studií. Jeho využití je primárně environmentální a vědecké, přičemž se zkoumá možnost jeho pěstování v podobných suchých oblastech jako součást boje proti desertifikaci. Na rozdíl od jiných druhů cypřišů se nepěstuje pro dřevo nebo dekorativní účely, ale spíše pro jeho ekologickou hodnotu a jedinečnost v botanickém světě.
Pěstování v našich podmínkách je velmi neprobádané, ale rozhodně není nemožné. Druh se vyskytuje ve výšce až 2000 metrů na severu Afriky, kde roste pospolu např. dubem cesmínolistým a sandarakovníkem článkovaným, což jsou u nás již prakticky mrazuvzdorné dřeviny. Prakticky veškeré srážky jsou v zimě a často ve formě sněhu. Běžné zimní mrazy v oblasti jsou kolem -7°C s extrémy kolem -15°C, takže druh může mít podobnou mrazuvzdornost jako Cupressus sempervirens.