Syn.: Cedrus atlantica var. pendula, Cedrus patula

Cedr libanonský pochází z horských oblastí Taurusu a Libanonu, kde tvoří rozlehlé lesní porosty. Dorůstá výšky 15 až 35 (40) metrů. V mládí má korunu kuželovitou, později typicky deštníkovitě rozloženou. Borka je černošedá, popraskaná. Jehlice jsou temně zelené nebo mírně ojíněné, dlouhé 1,5-3,5 cm, čtyřhranné, ve svazcích po 30-40. Rozpadavé šišky jsou stopkaté, vzpřímené, soudkovitého tvaru o velikosti asi 9×5 cm. Dozrávají druhým rokem.

Cedry nejsou náročné na půdu ani podmínky, nemají rády až mrazy hluboko pod -20°C a příliš podmáčenou půdu. V optimálních podmínkách jsou rychlerostoucí. Od Alp na jih můžeme vidět jakousi symbiózu cedrů a blízkých staveb. Přesto, že jsou to mohutné stromy, jsou velmi často hodně blízko budov. Hlavně v severní Itálii je to patrné. Zřejmě je to mohutným kořenovým systémem cedrů, který nedovolí vývraty a tím pádem pád stromu na budovy. Deštníkovité koruny jsou navíc často rozprostřeny až nad budovami, takže jejich šířka nevadí blízkosti staveb. Dalo by se tedy říci, že jde o ideální dřeviny do měst, kde by mohly jednou „zalesnit“ některá místa nynějších „betonových džunglí“.