Syn.: Abies hispanica

Jedle španělská je se svou „figurou“ natolik elegantní, že se svou dekorativní hodnotou „přibližuje“ araukárii! A přesto, že je tato jedle domácí v Evropě – na Pyrenejském poloostrově, je u nás velkých jedinců v zahradách snad ještě méně, než araukárií. Obvykle se totiž pěstují spíš malé formy, roubované na semenáčích. Nominátní (přírodní) forma totiž dorůstá výšky až pětadvaceti metrů, v našich podmínkách spíše poloviny. Kromě jejího, často striktně symetrického habitusu, vyniká zejména svými velmi krátkými, tlustými jehličkami, které jsou na větvičkách tak nahusto a kolem dokola, že připomínají kartáče. Ty jsou zelené, často s modravým ojíněním. Strom navíc „kvete“ růžovočervenými až červenofialovými, samčími pylovými šištičkami a nese mohutné, vzpřímené šišky. 

Druh je u nás ověřený a mrazuvzdorný. Ocení slunné polohy a skvěle snáší sucho a ohromná vedra. Neocení na živiny bohatou půdu, spokojí se s chudou půdou, která může být i kamenitého charakteru.