Klima v ČR – aneb jak je to skutečně s vhodnými lokalitami pro pěstování

*archivní článek z období kolem r. 2010 – 13, který můžete znát z našich původních stránek Tropik. Střídmě upravený tak, aby byla zachována jeho původní autentičnost, místy doplněná o aktuálnější informace.


 
Všude se dočtete, že exotické rostliny je nutno pěstovat pouze v teplých oblastech s co nejnižší nadmořskou výškou, na jižní Moravě, v Praze a Polabí. Rádi bychom Vás ale vyvedli z omylu a z našich pozorování víme, že jsou další, stejně vhodné, nebo dokonce i lepší lokality, než ty stále dokola omílané. Ba naopak, nejnižší polohy nížin jsou v zimě v noci při vyjasnění často „zalité“ ledovým vzduchem.

Nedá se jednotně říct, který kraj, okres či oblast jsou vhodné, protože zde nejvíce záleží na mikroklimatu lokality, reliéfu a orografii krajiny, kontinentalitě, nebo převládajícímu směru proudění – i tak malá oblast jako ČR je v tomto velice rozdílná a tím se zde budeme zabývat.

Velmi důležitá je orografie místa, kde exotické rostliny pěstujeme. Nejvhodnější je mírný kopec, svah nad okolními rovinami, kde při vyjasnění bude studený vzduch moci ztékat dále do nížiny. Rovina může být velmi vhodná, pokud je rozsáhlá a studený vzduch se v ní v noci nebude mohutně akumulovat (Polabí). Vůbec nejhorší jsou údolí a kotliny. V údolích a kotlinách se v zimě při nočním vyjasnění a bezvětří hromadí ledový vzduch a může zde být až o 6°C méně než na rovinách a až o 10°C méně, než na kopcích a vrcholcích, v extrému však může být rozdíl ještě mnohem větší.

Pokud stručně charakterizujeme celou ČR, pro řadu exotických rostlin jsou vhodnější Čechy než-li Morava a Slezsko. Jinými slovy, v Čechách je více oblastí, kde se exotickým rostlinám bude dařit, než na Moravě. To je dáno především větší oceanitou v zimním půlroce a celkově větší náchylností na proudění ze západních a jihozápadních směrů v Čechách. Z krajů je na tom potom nejlépe kraj Středočeský, Ústecký a Plzeňský, obzvláště díky mírnějším průběhům zimy. Na Moravě je nejvhodnější jižní část kraje Jihomoravského a jihozápadní část kraje Zlínského, kde jsou obzvláště teplá léta a průměrné nebo teplé zimy.

Rozebereme-li však jednotlivé kraje, okresy a místa, je možné lokality doporučit pouze jako průměrný celek, k dokonalé představě o vhodnosti lokality pro pěstování exotických rostlin je třeba znát přesnou orografii místa.

Karlovarský kraj
Jako celek je nepříliš vhodný, protože většina území leží až v příliš vysoké nadmořské výšce a naopak údolí řeky Ohře na území kraje je příliš nízko oproti okolním kopcům (rozdíl je i přes 300 výškových metrů na malém území.). Mezi relativně nejvhodnější lokality patří Karlovy Vary, Ostrov a nejbližší okolí, Cheb a okolí.
V rámci ČR má kraj výhodu v poměrně mírnějších teplotách přes zimu, nevýhoda jsou často chladná, zatažená a deštivá léta. 

Plzeňský kraj
Jako celek je vhodný, Plzeňský kraj, zejména jeho jihozápadní část, je citlivý na západní a jihozápadní proudění, který v zimě přináší teplo. Průměrná roční teplota ve výšce 400 m n.m. v Plzeňském kraji je srovnatelné s cirka 250 – 300 m n.m v Jihomoravském nebo Středočeském kraji. Převažuje zde spíše oceanita, ale obvykle pouze přes zimu. V létě naopak kraj ovlivňován kontinentálním režimem proudění a trpí na nedostatek srážek. Mezi nejlepší lokality kraje patří nížina řeky Radbuzy a Úhlavy a jejich blízké okolí v okresech Domažlice a Klatovy, spíše však lokality poněkud ve svahu nad řekami, neboť přímo u nich se nachází četná mrazová údolí. Dále mezi mimořádně vhodné oblasti patří město Plzeň, kromě oblasti u Boleveckých rybníků, kde výrazně funguje efekt mrazových kotlin. V okrese Plzeň – jih převažuje už poněkud více kontinentálnější režim zim. Najde se zde i několik vhodných lokalit, zejména Přeštice a okolí. V okrese Plzeň – sever je nejvhodnější krajní západ okresu. Na Rokycansku potom samotné Rokycany s okolím směrem k Plzni. Na Tachovsku je nejvhodnější Stříbro a okolí, kde jsou vysoké letní teploty, ale již poměrně kontinentálnější zimy.
V rámci ČR je Plzeňský kraj podle našich pozorování dosti teplý a patří mezi vhodnější kraje. Teplá léta a mírné zimy mimo kotliny jsou přímo ideální pro pěstování exotických rostlin až do nadmořské výšky kolem 500 m n. m.

Ústecký kraj
Je velmi členitý a jeho výrazné nížiny jsou velmi vhodné. 
Oblast Děčína, Teplic, Ústí nad Labem, Mostu, Bíliny, Chabařovic a Duchcova, což jsou nížiny většinou pod 250 m n.m., jsou vhodné i přes svou severní polohu v rámci ČR s poměrně vyrovnanou teplotou. Mimořádně teplá oblast a v rámci ČR možná absolutně nejteplejší se nachází v oblasti Litoměřic. Méně vhodná je oblast Sokolovska a oblasti severně od Děčína, Šluknovský výběžek je celkově spíše nevhodný.
V rámci ČR má Ústecký kraj, tedy jeho nížiny, obvykle velmi mírné zimy, ale často oblačnější a vlhčí, než jinde. Častější je i výskyt mlh. Naopak léta jsou v tomto kraji absolutně nejsušší z republiky a v posledních letech i mimořádně horká, což v kombinaci s absencí letních srážek znamená velké problémy při pěstování a růstu čehokoliv.

Liberecký kraj
Většina kraje patří mezi méně vhodné oblasti. Je to dáno svou polohou na severu ČR, ale i poněkud vyšší nadmořskou výškou.
Mezi nejlepší lokality kraje patří jižní část okresu Česká Lípa a jihozápadní část okresu Semily. Dále paradoxně až krajní sever okresu Liberec, kde se „napojuje“ na německo-polskou nížinu.
V rámci ČR je Liberecký kraj jeden z chladnějších krajů se studenými zimami a relativně chladnějšími léty.

Královéhradecký kraj
Nížiny spojené s Polabím na jihozápadě kraje na Jičínsku a Královéhradecku jsou vhodné pro pěstování exotických rostlin. Dále také jih okresu Náchod a západ okresu Rychnov nad Kněžnou. Nevhodné jsou severní oblasti okresu Náchod a Trutnov, kde je nadmořská výška 500 metrů srovnatelná s výškou cirka 700 metrů na Šumavě. 
V rámci ČR je Královéhradecký kraj krajem s průměrnými zimy i léty, nejedná-li se o „nížinné štěrbiny“ v horských hřebenech, jako je například Trutnov, kde jsou zimy i léta podstatně studenější pro danou nadmořskou výšku.

Pardubický kraj
Celá západní část kraje patří do Polabí a je tedy spíše vhodnou oblastí. Slabší je to s východní částí kraje: Orlickoústecko a Svitavsko, kde se nadmořská výška zvyšuje, oblast tvoří morfologicky severovýchodní hranici Vysočiny a vzhledem k severnímu umístění v ČR jsou tyto lokality poněkud méně vhodné.
V rámci ČR se dá Pardubický kraj rozdělit na západní (teplejší) a východní (chladnější) polovinu.

Středočeský kraj (vč. Prahy)
Svou polohou a nadm. výškou patří mezi nejvhodnější kraje. Zahrnuje značnou část Polabí – s vhodnými okresy: Mělník, Nymburk, Praha – Západ, jih okresu Mladá Boleslav, sever okresu Kolín, sever okresu Praha – Východ, severovýchod okresu Kladno, sever okresu Kutná Hora a z okresu Beroun je to město Beroun s okolím a Hořovice. Z okresů Benešov, Rakovník a Příbram je třeba více vybírat. Z Benešovska je na tom nejlépe sám Benešov a dále směrem na severozápad, na Rakovnicku jsou podmínky všude podobné – průměrně vhodné a Příbramsko má nejvhodnější klima v okolí Vltavy. Nejtepleji z celého kraje je na malém úseku v okrese Praha – Západ směr Beroun, jihozápadně od Prahy, zejména díky zajímavé orografii a potom přesně na druhou stranu, severovýchodně od Prahy na Čelákovice, kam při častém jihozápadním proudění proudí i vzduch z tepelného ostrova Hlavního města.
V rámci ČR je Středočeský kraj jedním z nejvhodnějších krajů s průměrnými až teplejšími zimami a teplými léty.

Jihočeský kraj
Celkově vhodný kraj. Nížiny sice nejsou příliš nízké (okolo 350 m n.m.), jsou ale poměrně rozlehlé. Nejteplejší jsou jasně České Budějovice a blízké okolí, s menším odstupem potom Strakonice, Třeboň a jejich okolí, následuje Blatná a Vodňany. Nejchladnější jsou samozřejmě oblasti Šumavy, ačkoli větší horská města jako Volary nebo Vimperk s výškou kolem 700 metrů jsou srovnatelné s polohami kolem 450 – 500 metrů v Krkonoších či Jeseníkách! Pošumaví je stále klimaticky relativně zajímavé, citlivé na teplé jihozápadní proudění.
V rámci ČR je Jihočeský se svými rovinami vhodným krajem s teplými léty a středně studenými až teplejšími zimami.

Kraj Vysočina
Na Vysočině je méně oblastí, které můžeme označit za vhodnější k pěstování exotických rostlin. Jedná se o oblasti na krajním východě kraje, od Třebíče na východ a ještě částečně v okolí Náměšti nad Oslavou a Velkého Meziříčí. Dále by se dalo uvažovat o oblastech na Havlíčkobrodsku, v okolí města Havlíčkův Brod a dále v Posázaví směrem na severozápad a v okolí města Golčův Jeníkov. Nejchladněji je na severovýchodě kraje. Na svou nevelkou nadmořskou výšku je okresní město Jihlava a její okolí poněkud chladné.
V rámci ČR je Vysočina jedním z méně vhodných krajů s chladnými zimy i léty, kromě zmíněného Třebíčska, kde jsou léta značně teplejší.

Jihomoravský kraj
Celkově je to vhodný kraj, obzvláště jeho jih. Zcela nejvhodnější místo pro pěstování exotiky je město Břeclav a nejbližší okolí, dále města jako Znojmo, Hodonín, Strážnice, Kyjov, Hustopeče, Pohořelice, Židlochovice a Brno. Méně, ale stále vhodné jsou Tišnov, Rosice, Blansko, Bučovice a Vyškov. Trochu chladnější jsou Boskovice a Letovice a dále okolí Blanska, které je mimořádně členité, takže teplé svahy jsou střídány s mrazovými kotlinami. Zcela nejteplejší zimy v kraji mívá Znojemsko, které je ale zároveň mimořádně suché a Brno-město. Teploty zde pod -15°C padají jen zřídka.
V rámci ČR je Jihomoravský kraj vhodný kraj s teplými léty, ale díky své kontinentalitě s průměrně chladnými zimami, kdy pouze Brno, Znojemsko a západ Břeclavska má zimy spíše teplé (ve smyslu nárazových mrazů při arktickém vpádu).

Zlínský kraj
Nížiny na jihozápadě kraje jsou velmi vhodné, zvláště povodí Moravy od Ostrožské Nové Vsi na sever přes Uherské Hradiště, Staré Město až po Otrokovice, dále města a okolí Zlín, Hulín a Kroměříž. Ale oblast Valašska je poněkud drsnější a to již od cca 300 m n.m.
V rámci ČR lze Zlínský kraj rozdělit na teplejší západní a chladnější východní polovinu. Ve východní polovině panují celkem tuhé zimy.

Olomoucký kraj
Je to kraj s výrazně kontinentálním klimatem. Nejvhodnější oblast kraje je jeho střed s městy Přerov, Prostějov a Olomouc až na sever po Uničov. Dále je na tom velmi dobře oblast Javornicka na Jesenicku, kde se terén napojuje na rozsáhlou polskou nížinu. Výrazně hůře je na tom Šumperk, který je i přes svoji nízkou nadmořskou výšku v zimě relativně studený. Hůře je na tom východní část kraje.
V rámci ČR je Olomoucký kraj krajem vhodným díky teplým létům, ale zimy jsou poměrně chladné nebo průměrné.

Moravskoslezský kraj
Opět zde převažuje kontinentální klima s otevřením k severovýchodnímu proudění. Neznamená to však až tak špatné podmínky. Mezi nejlepší podmínky patří oblast Osoblažska na Bruntálsku, které se napojují na rozsáhlou polskou nížinu a díky tomu mají odlišné klimatické podmínky. Dále je vhodná Ostrava a její nejbližší okolí, Opava, Bohumín, Havířov, Český Těšín a Karviná. I v těchto nejteplejších místech kraje je ale často měřen mráz kolem -20°C a stává se, že dál do ČR se již tak studený vzduch nedostává. Poněkud méně vhodný je Frýdek-Místek a Třinec. Nejméně vhodný je Bruntál s drtivou většinou svého okresu kromě již zmíněného Osoblažska na severu okresu.
V rámci ČR je Moravskoslezský kraj s chladnějšími zimami a průměrně teplými léty.
 
Je třeba si uvědomit, že exotické rostliny se dají pěstovat na většině našeho území jen s tím rozdílem, že někde je to jednodušší a někde složitější. Samozřejmě záleží na druhu rostliny, ale jak známo, například palmy bez ochrany a vytápění bez poškození dlouhodobě většinou stejně nepřezimujeme, takže není až tak podstatné, zdali máme podmínky dobré či horší. Horší je to třeba s exotickými ovocnými rostlinami, které potřebují dlouhou vegetační dobu k dozrání plodů. Tam je více zapotřebí být v teplejší lokalitě. V chladnějších lokalitách se toto ale dá úspěšně řešit „květináčovým pěstováním“.


 
Rozdíly klimatu v geografické poloze


 V naší republice je i přes poměrně malou rozlohu rozdíl v klimatu i kvůli pouhé geografické poloze. Jednoduše řečeno, čím více na sever-severovýchod, tím chladněji i bez ohledu na nadmořskou výšku. Tato problematika je poměrně zajímavá, ale nikdo se jí příliš nevěnuje. Proto jsme vytvořili mapu, která by měla přibližně reflektovat tyto rozdíly v rámci ČR. Upozorňujeme však, že nejsme klimatologové (pouze amatérští) a tato mapa má jen přibližně poukazovat na to, jaký je podle našich pozorování rozdíl průměrných ročních teplot mezi severem a jihem ČR bez ohledu na nadmořskou výšku. Jinými slovy, musíte si k této mapě ještě přičíst vaši nadmořskou výšku a znát reliéf krajiny, pak vám může vyjít skutečně dobrý předpoklad pro to, jak by se mělo právě u vás exotickým rostlinám dařit ve volné půdě.

Autor: Radim Kolečkář

Sdílet:

Facebook
Pinterest
WhatsApp