Jaké nejlepší osvědčené způsoby výsadby jsou? Jak by měla vypadat výsadbová jáma? Jsou nějaké mantinely, kterých bychom se při výsadbě měli držet? Kam vysadit?
Ještě před výsadbou
Zjistil jsem, že je důležité trefit i vhodnou teplotu půdy. Naše půdy jsou obzvlášť na jaře pořád dost chladné, v oblasti kořenů, tedy v hloubce 5-50 cm, mívá půda z jara nejčastěji 2-5°C. Což je teplota, při které kořeny nerostou. Mohou pouze přijímat vodu a základní prvky a to většinou ještě v omezeném režimu. Je poměrně důležité, nevysazovat palmy za slunečných březnových dnů. Hodně palem z dovozu je zasazeno v černých květináčích, které se obzvlášť časně z jara (boční slunce) dokážou rozehřát až na teploty přesahující 40°C. Palmám to kupodivu nevadí, kořeny mají houževnaté. Ale pokud takto solidně probuzenou palmu vyndáte z horkého květináče (bude mít i horký kořenový bal) a zasadíte do půdy, která má o 40°C nižší teplotu, garantuju vám, že kořeny palmy na to zareagují absolutním zaskočením a zastavením růstu a to klidně i na několik měsíců, je to forma stresu pro kořeny. Co se reálně stane pod zemí nevím, je možné, že část kořenů začne zahnívat a proto trvá tak dlouho, než začne palma růst. Možná dojde prostě k tak výraznému šoku, že palma přepne do jakéhosi režimu nouze a trvá týdny a měsíce, než zmátoří.
Ideální příprava na výsadbu je vysadit zastíněný kořenový bal, nebo nevysazovat palmy ve slunečných dnech! Ideálně palmu vysadit ihned po vyndaní ze zimoviště (aby se nestihla probudit) nebo ihned po nákupu.
Výsadbová jáma
Jak připravit výsadbovou jámu? Já radím: nijak! Za dobu našich výsadeb jsme zjistili jedno: je to opravdu jedno, čím palmu překvapíte, ona totiž zakoření do všeho…
Dělat jámy 1×1 m, kupovat do ní desítky pytlů substrátu? Proč? Jaký to má význam? Naše půdy, a to i ty jílovité, jsou pro trachykarpy (ne jen pro ně) požehnáním! Dokonce čím hutnější a jílovitější půda, tím lépe palma vypadá. Ano, poroste pomaleji, rozdíl zakořenění v nějaké jílové, mazlavé zemině versus v pískovém sypkém substrátu je obrovský, ale vše má své výhody i nevýhody. Čím propustnější substrát, tím rychleji dochází k vysychání, průplachu živin ale i samotný obsah živin je nižší a rychleji půda promrzá/prochladne. A osobně si myslím, že nemá žádný velký význam dělat „průlomové“ výsadbové jámy, když nemáte v místě výsadby dobrou zem, protože pak palmu zbytečně „pozitivně stresujete“ tím, že jí nabídnete nějakou mísu lepší zeminy a dál za „mísou“ je už „horší“ zem. Já říkám, že nejlepší řešení je, hodit palmu do reality a rovnou jí nabídnout to, v čem bude celý život růst. Vykopat tedy dírku jen na velikost aktuálního kořenového balu a zasypal bal původní vykopanou zeminou, nic více.
A prosím vás, nikdy, opravdu nikdy, nedělejte trachykarpusu při výsadbě drenáž! Mnoho pěstitelů nemá správnou představu o tom, co drenáž je, jak funguje a jak se správně dělá. Setkávám se s tím tak často, až je to zarážející. Dokonce se to lze dočíst i v knihách!
To, že vykopete dírku a na zem vysypete 15 cm štěrku, tak to za 1. opravdu není drenáž a za 2. trachykarpusy potřebují opak drenáže, mají rádi dokonce i vyšší/vysokou hladinu spodní vody, já se nebojím říct, že jim nedělá problém ani i částečné trvalé ponoření pod vodu, viz náš článek o odolnosti, vůči vlhkosti.
Aby drenáž měla smysl, například v jílovitých půdách, kde je hladina spodní vody do 1 m, tak i výkopy 3 x 3 m s 50 cm štěrku, by bylo na drenážování málo a pořád by se nejednalo o drenáž. Proč? Protože jakmile vykopete jakoukoliv díru v půdním profilu, automaticky tím narušíte půdní kapiláry a zejména v jílovité půdě bude výkopová díra fungovat jako rezervoár vody, ať tam nasypete na dno cokoli. Správná drenáž musí být i meliorována, musí mít odtok vody. Buď jakousi šachtu na sběr vody s odčerpáváním, nebo alespoň štěrkový rukáv se spádem, který bude odvodňovat jámu pomocí gravitace.
A to samé platí o jiných vylepšeních. Za svoji praxi jsem se setkal ještě s radou „polystyrenové pásy“, které se mají údajně zakopat na stojato v pásech kolem kořenového balu. Prý, aby kořeny tolik nepromrzaly. Opět si někdo spletl fyziku s realitou a bohužel se některé nešvary předávají mezi pěstiteli dál. Někdy i formou jakéhosi obchodního „tajemství“. Má to zase 2 body k vysvětlení. 1. mráz z boku půdy nechodí, vždy chodí nejdříve z povrchu půdy směrem dolů, cokoli u kořenů tak funguje jen jako překážka, včetně výše zmíněných „štěrkových drenáží“. 2. Trachycarpus vám nikdy, opakuji, nikdy, nezmrzne od kořenů. Kořeny jsou na palmě relativně to nejodolnější.
Jak tedy připravit výsadbovou jámu? Já radím nijak! Pouze vykopat díru, vložit kořenový bal a to je vše. Usnadní vám to možná hodně práce, času i energie.
Vhodné místo k výsadbě palmy
Zmínka o tom, kam ideálně trachykarpy vysazovat, je již ve článku o odolnosti na vlhkost, která s tím silně souvisí. Trachykarpusy jsou vlhkomilný typ palem, ale zároveň ocení záhřevná (nikoliv „výhňová“) stanoviště. Je lepší se vyhnout slunečným „výhním“, podpořeným mikroklimatem, jako je třeba roh domu s orientací na jih. Takové umístění je pro trachykarpy škoda, akumulující se vedro ocení jiné druhy teplomilnějších palem (Sabal, Washingtonia, Chamaerops, Trithrinax, Phoenix, Jubaea, Parajubaea,..). Palma nevhodně umístěná, pak možná neporoste tak, jak by se od ní očekávalo. Navíc trachykarpy, dlouhodobě trýzněné příliš silným vedrem (teploty přesahující 35°C), spotřebovávají ohromné množství vody, které dost často na tak teplých stanovištích není dostatek. Velmi často nepomáhá ani zálivka, jelikož kořeny palmy jsou na velké ploše, a přesně taková plocha by se i musela vydatně prolévat tisíce litry vody týdně. Pokud by ale v takovém místě byl vyveden okap ze střechy domu a zásoboval rostlinu obřím množstvím vody navíc, již se dá hovořit o výjimečně dobrém stanovišti! Naopak by na takovém místě odpadávalo i častější zimování.
Nicméně, obvyklé místo pro palmu má většina pěstitelů na zahradě kolem domu, většinou i jedno konkrétní místo, kde si pěstitel palmu představuje. Osobně se domnívám, že pokud to není místo celoročně a celodenně zastíněné (věřte ale, že ani to není vyloženě problém), tak je to vhodné místo. Já si totiž myslím, že trachykarp je tak výjimečně nenáročný, že poroste prostě všude. I na průtahu mezi domy.
Na horším stanovišti jen počítejte s jinou péči přes zimu. Například, když už zmiňuji to větrné stanoviště, třeba mezi domy, nebo blízko u pole, tak je větší riziko poškození během mrazů se SV mrazivým větrem, který se dostane rychleji k zazimované palmě. Ale negativně a rychleji na takových místech palma reaguje i bez silného mrazivého proudění. Otevřená poloha je obecně studenější pozice a je třeba s tím počítat při zimování. Na letní růst to kupodivu nemá až takový význam, naopak větrná stanoviště mívají v létě o něco teplejší noci. A teplejší noci jsou naopak stimulující k rychlejšímu růstu. Ono se tedy ty klady a zápory na mnoha místech často vyrovnávají…
Naopak, uzavřená poloha výsadby, jako je krytý dvůr, vnitroblok, roh domu či jen menší zahrada s vysokým živým plotem, je více „winterfriendly“ (přátelská vůči zimě) a rozhodně zde budete mít klidně i o pár stupňů větší náskok, než budete muset zakročit k zimování.
Vyhněte se jen vysazování do skalek a odvodněných míst, viz odkaz na článek ze začátku tohoto článku. Jak je v něm zmíněno, trachykarpy milují obří množství vody, není problém ani vysoká hladina spodní vody, a to celoročně. Při výsadbě na zahradě tak plánujte přesun výtoku okapu, namísto do kanálu, k palmě. V případě zálivky počítejte (u dospělých a roky zakořeněných palem!!) se stovkami litrů vody týdně, nebojím se říct i kubíky. Co z vlastní zkušenosti doporučuji je, se odpoutat od zahradní konve, tu při pěstování této palmy potřebovat nebudete. Budete potřebovat přívod větší vody a hadici. Nemusíte ani u té hadice stát, stačí jen položit k palmě a jít na pár minut/desítek minut dělat něco jiného. Přesně tohle totiž považuji za ideální zálivku.
Znám výsadby v ČR, kde je palma vysazena uprostřed zahrady. Je to dominanta, ale přesto si lze všimnout, že třeba koruna listů nedosahuje rozměrů, jakých by měla. Vezte, že to je pouze z nedostatku vody. Trachykarpy se přizpůsobují. Čím méně mají, tím jsou skromnější, jak v růstu, tak i ve vzhledu.
Takže vysaďte ho kam je libo, on se částečně přizpůsobí vám ale částečně přizpůsobit byste se měli i vy jemu.
Autor: Rudolf Málek