Trachykarpy mají pohlaví květu přirozeně rozdělené na samčí a samičí jedince. Pohlaví je neměnné po celý život. Nestane se, že se palma jednoho roku rozhodně, že letos vykvete pouze opačným pohlavím. Může se ale stát, a stává se, že samec vykvete s oboupohlavními orgány, ale sám sebe nemůže opylit. Neznamená to ale, že by zcela změnil pohlaví. Pokusím se i vysvětlit, proč.
Nestává se však, že by naopak samice vytvořila oboupohlavní květy, tedy že by vytvořila samčí pohlavní orgány.
Proč tomu tak je, že samec vytvoří vzácně i samičí květ, se lze jen domnívat. Já osobně si myslím, že to je proto, že samci mezi trachykarpusy převládají a aby se třeba u nějaké izolované populace vytvořila nová generace, mohou to mít tímto způsobem pojištěné. Důvod může být ale mnohem jednodušší, z hlediska buněčné struktury květů a jistých detailů, při vytváření oboupohlavního květu, o čemž se rozepíši v článku.
Jak jsem již psal v popisování stavby kmene a listů, za každým řapíkem listu vyroste zárodek květu. Opravdu za každým. A na jaře, jakmile se palma probudí ze zimního spánku, dá květům signál, že je čas rozkvést. Počet rozkvetlých květů se odvíjí hlavně od toho, kolik listů stihla rostlina předchozí sezónu vyrůst. Takže palmy v kondici mají i větší počet květů a lze si povšimnout, že i velikost květní laty, je u zalévané a hnojené (nebo dobře živené) palmy i násobně větší. Ale pozor. To, že palma vytvoří ročně 15 listů neznamená, že na jaře vykvete 15 květů. Květy je schopna palma tvořit jen v určitém místě kmene. Nejmladší listy, které ještě nemají vybudovanou základnu kmene, nejsou dostatečně vyzrálé na to, aby květy vyprodukovaly. Nejčastěji tak vyrůstají květy za 1. až 10. listem, které vyrostly v předchozí sezóně. U mladších palem, které přirůstají třeba 40 cm ročně na kmeni je možné, že se vytvoří květ i za předloňským řapíkem. Květ se za řapíkem vytvoří výhradně jednou a jen jeden, další rok se květy zase vytvoří ve vyšším patře listů z loňské sezóny.
Někdy se zdá, že ze stejného místa vyrazí 2 květy za ráz, viděl jsem to třeba na různých diskuzích, ale ve skutečnosti to jsou 2 odlišné květy, každý vyrazil za svým řapíkem, ale při cestě ven, skrze vlákna na kmeni, se květy k sobě přiblížily. Přesněji to lze vždy vidět až po úplně odkvětu, kdy se květ vahou ohne směrem k zemi, a ukáže přesně místo, odkud vyrostl.
Roky pozoruji, jestli existuje nějaká korelace u květů samic a samců. Respektive, květy palem jsou tak obří, a ještě když u toho samice vytváří kila a kila semen, tak si jeden říká, že musí palma ještě spotřebovat přece i mnoho energie. Ale není tomu tak, během svého pěstování mi udělala rekordní počet květů právě samice. Bylo to 9 ks květů. Pozoruji ale také, že se palma po letech často ustálí a dělá stejný počet květů každý rok. Dokonce se chová při kvetení každý kus trachykarpu malinko odlišně, ale tyto odlišnosti si pak uchovává po celý život. Třeba to, že samci, aspoň u nás na dvoře, kvetou vždy pravidelně dříve, než samice a to až o 3 týdny. Všichni samci u nás mají každý rok stejný počet květů, je to od 4 do 7 ks, kus od kusu. Stejně jako naše Samice, která dělá pravidelně 3 květní laty, za to ale mají skoro metr.
Zajímavý je termín, kdy se květy objevují. Po letech pozorování zjišťuji, že se napříč trachykarpy tady nachází největší záhada, která mi nebyla odtajněna. U nás na dvoře, asi polovina samců (celkem 5 ks) vystrkuje špičky květenství, tedy přesněji jejich květní toulec, každý rok mezi 15. a 25. srpnem. Ano, takto ke konci léta. Květní toulce narostou do zimy asi 10 cm a jen mírně se nafouknou a jdou i snadno přehlédnout mezi hustými vlákny. Takto založené květy jsou de facto květní pupeny. Druhá půlka samců květní pupeny neukáže až do momentu těsně před jarním kvetením, což bývá rozsah březen – duben, ba i květen. K této skupině „stávkujících“ palem patří i samice.
Ale teď přijde to úžasné. Vím minimálně o jedné samici v ČR, která ty květy vystrkuje také v srpnu. Je možné, že za rozdílnou dobu nakvétání může stát genetický původ palmy, ale to se zjišťuje zpětně velmi složitě.
Samec
Zkušený pěstitel pozná květ samce ještě před tím, než se rozvine a to podle barvy toulce. Barva je křiklavě žlutá. A já dokážu poznat pohlaví i podle termínu samotného kvetení, kvetou dříve než samice a to jak začátek prodlužování květních lat tak i úplné otevření květů. Při dlouhodobém pozorování v kombinaci s klimatologií toho lze vypozorovat hodně. Není to pravidlem, ale samci mají většinou více květních lat. Při teplém průběhu jara, a to hlavně pokud jsou noční teploty nad 10°C, se květy vyvíjí ohromnou rychlostí. Ale tak teplé noci na jaře nebývají, aspoň ne mimo velká města, nebo nejteplejší oblasti ČR. Takže ve výsledku trvá trachykarpům proces od rašení po opad květů, nejčastěji 1 – 1,5 měsíce. Samec se bezpečně pozná až v plném květu, kdy při bližším pohledu do jednotlivých bobulek, jsou vidět zřetelně 3-4 ks pylových tyčinek. Trochu zjednodušeně to vypadá jako šaškovská čepice s rolničkami. Ty rolničky jsou samotné tyčinky, které pouští pyl, a ne málo. V plném květu se po dotyku spustí z květů záplava drobného pylu. Poslední 2 roky trachýky už ručně neopylujeme. I přesto, že samice kvete 3 m nad zemí, pyl ze samců tam vždy doputuje bezpečně sám v rámci jedné zahrady.
Pozoruji, že veškeří samci u nás na dvoře tvoří květní laty vždy napravo od řapíku. Někdy se zdá, že jeden květ vyrostl nalevo, ale při bližším zkoumání měl jen složitější cestu ven skrze hustá vlákna a patří k pravé straně řapíku. Tato problematika je mnohem zajímavější než se zdá, jelikož pravděpodobně existují i jedinci „levotočiví“. Za svojí praxi jsem jich ale potkal jako šafránu. Jakou to má symboliku pro pěstitele, ale netuším.
Samice
Květ samice má mnohem méně výrazné barvy. Je nejčastěji světle zelený, nebo pastelově zelenožlutý. Mohou vyrůstat ve stejném termínu, jako samci, ale rozhodně se pomaleji vyvíjí. Má to evoluční důvod, jelikož samice začínají mít aktivní blizny okamžitě po otevření květních pouzder, dokonce ještě v momentě, kdy není květ rozvinutý, potkávají se tak s chvátajícími samci, kterým naopak na rozvinutých květech dospívají pohlavní orgány pomaleji. I přesto, že samci jsou již dávno v plném květu, samotný pyl začínají pouštět až později. Zatímco samice jsou takřka aktivní ještě v zavřených pouzdrech. Je to celkem důležitý poznatek, jelikož není třeba ztrácet čas a čekat až se květy rozvinou a celé otevřou a rozvětví. Nebo pokud máte v plánu křížit konkrétní kusy trachykarpů, tak samicím se musí květy zakrýt papírovým sáčkem ještě, než se otevřou květní pouzdra.
Malé kvítky samic jsou při bližším pohledu také více do zelena, a jsou zřetelně vidět blizny. Zatímco samec má na konci „chapadélek“ prašníky, tak samice nemá na konci „chapadélek“ nic. To, co vypadá jako jakási „chapadélka“ u samic, jsou blizny. Květ se nejhůře identifikuje ve fázi otevření z pouzdra, kdy jsou jednotlivé květy zavřené. Ale učené oko pozná jednak samici z barvy květu, a potom při bližším pohledu jsou přeci jen samičí květy už polootevřené a jdou vidět blizny.
Samice mají jednu libůstku, kterou schválně nezmiňuji v článku. Zase, není to vyloženě pravidlo, ale všechny obří kusy trachykarpů s tím nejtlustším kmenem, co jsem kdy viděl, byly samice. Možná to má svůj vysvětlitelný důvod, jelikož květy po opylení zrají a je možné, že kmen v tom místě je nucen zesílit, kvůli tomu. aby květy prostě vyživil. U výsadeb, kde je více kusů vedle sebe, to lze i vypozorovat. Ale naopak znám i plno samců, kteří svými rozměry boří tento poznatek… Pravděpodobně to tak bude sporná otázka, jelikož nejzásadnějším vlivem může být samotná péče / výživa rostlin. Každopádně, pokud se potká samice s výbornou výživou, může to dopadnout i tak, jako ve článku o kmenech.
Oboupohlavní květ
Co to znamená? Že květ nese obě pohlaví, má samčí i samičí pohlavní orgány v každém jednom květu. Když jsem s palmami začínal, bylo tohle téma naprostá neznámá, bez jakýkoliv poznatků v ČR. Ve světě možná už poznatky byly, ale těžko se hledaly.
Za ty roky jsme měli několikrát možnost se s oboupohlavností setkat u našich palem, mohu tak s klidným svědomím říct, že to není až tak vzácné. Vypozorovali jsme přesně důvod a moment, kdy takový květ vznikne. Za 10 let, jsem se s oboupohlavními květy setkal 3x, tedy ve 3 letech. V jednom roce dokonce oboupohlavní květ udělalo 4 ze 6 samců!
Poznatky:
Oboupohlavní květ
1. umí udělat výhradně samci.
2. vyroste zásadně jako poslední 1-2 květ/y, tedy úplně nejmladší květ a rozkvete jako úplně poslední, často, až když všechny samčí květy odkvetou.
3. vyrostl zásadně vždy, pokud byl velmi chladný začátek jara v době, kdy květy už pučely.
4. není kompatibilní s vlastním pylem. Pro opylení potřebuje samice z tohoto květu cizí pyl.
5. umí vyprodukovat životaschopná semena, která vyklíčí a jsou z nich plnohodnotné rostliny, které nemají žádné zvláštní schopnosti
Co z toho plyne?
Pokud chcete mít vlastní semínka na trachykarpusu, je teoreticky možné mít jednu palmu a nemusíte si lámat hlavu, jaké je to pohlaví. Pokud by to náhodou byla samice, stačí si ve správný čas sehnat pyl. A pokud je to samec, tak je možné že taky někdy budete shánět pyl pro vašeho samce 🙂 .
Plodenství a semena
Když už se vám zadařilo vaši „trachykarpyci“ (nebo oboupohlavního samce) opylovat, což poznáte tak, že malé bobulky na květech přestanou asi do 3 – 5 týdnů po odkvetení propadávat, stále nemáte úplně vyhráno. Semínka se z počátku vyvíjejí spíše pomaleji, jako malinké modrozelené kuličky, během léta postupně nabírají velikosti a jsou zelená s lehkým bílým ojíněním.
Ideální péče o semena během léta je taková, že by mateční rostlina neměla trpět na nedostatek vody. Zvlášť, pokud je lat se semeny hodně. Na dobře živených palmách, může mít lata se semeny v momentě sklizně klidně i kolem 5 kg! A to je značná dávka živin a vody.
Semena mohou v druhé půlce léta lehce propadávat. Jedná se o běžný jev, zvlášť pokud došlo k přeplození. Je to zároveň obrana palmy, aby uzrály plody, na které palma vystačí a zároveň fyziologický proces, kdy si rostoucí semínka dělají místo a prostě se jich tolik nevejde na květní latu 🙂 . Tato předčasně opadaná semena nejsou vyvinutá a nevyklíčí (nemohou, embryo dozrává často až v prosinci).
Semena dozrávají velmi, velmi pozdě a v našem klimatu často ani přirozeně dozrát nestihnou. Podle našeho pozorování dojde k uzrání embrya v semenech až koncem listopadu (v teplých oblastech), ale běžně počítejte spíše až s prosincovou sklizní. A do té doby nesmí semena projít ideálně žádným mrazem. Pokud jsou již plně vyvinutá, tedy v prosinci, je mráz přípustný (bohužel nedokážeme tu hranici přesně určit, řídíme se ale pravidlem do -5°C rukou máchni, pod -5 už to spláchni).
Podle našeho testování nezralá semena a jejich embrya, nedají ani slabý celonoční mrazík. Dá se to obejít tak, že celou latu se semeny těsně před mrazem ustřihneme a lata se nechá dozrát v chladnějších prostorech doma. My je necháváme v místnosti, kde je kolem 15°C, kde pomalu do konce roku semena spolehlivě dozrají. Plná zralost je, jakmile zmodrá slupka na semenech, a stane se křehkou. Slupka je jen povrch oplodí semene, ale semeno samotné má v plné zralosti pak ještě tvrdé osemení.
Důležité je, aby došlo k plnému dozrání osemení semen, protože by jinak osemení začalo při výsadbě plesnivět a znemožnilo by to klíčení.
Vyvinutost semen si můžete ověřit i sami, průběžným půlením semen. Semena ve zralosti mají 0,5 až 1,5 cm na délku, při podélném řezu je vevnitř celý prostor vyplněn tzv. živným pletivem, endospermem (něco jako vnitřek kokosu) a přesně naproti žlábku (lůžku) semena je těsně pod osemením jakýsi bílý ocásek o velikosti 1 mm, což je embryo. U nevyvinutých semen embryo nenajdete, zbude po něm jen důlek v endospermu. U těsně nevyvinutých semen jej najít můžete, ale bude zbarvené jinak, než bíle.
Jeden rok se nám již stalo, že bylo chladnější léto a semenům se nevytvořila embrya, ani tím, že jsme je sklidili před mrazy a nechali dozrát doma. Musí totiž dojít přirozeně na rostlině do bodu, kdy to embryo v semenech naroste přirozeně. Pokud přijdou mrazy moc brzy, semena nedokončí proces zrání a budou jen na okrasu.
To znamená, že i semena se musí sklízet aspoň s náznakem zralosti, a je tak důležité, aby kvetení proběhlo co nejdříve, bylo teplé léto a první mrazíky přišly co nejpozději. Osobně si myslím, že v dnešní době, kdy průměrná roční teplota osciluje kolem 10°C i ve středních polohách, je uzrání v nížinách takřka jistota, ale ve středních polohách se ještě může vyskytnout rok, kdo to nevyjde.
Klíčení a životnost semen
Začnu asi tím, jak dlouho fyzicky vydrží plody na latě, potažmo na celé palmě. Jelikož trachykarpy kvetou každoročně, tak třeba někoho napadne otázka: co když ty laty nebudu stříhat, bude tam po 10 letech deset pater lat plodů? Nebude. Byl jsem doslova u toho, kdy se po 20 měsících utrhla celá lata s (loňskými) plody a spadla z výšky 3,5 m na zem, z naší samice. Bylo to v listopadu, po nečekané sněhové nadílce, kdy nasněžilo i na latu s plody a ta se prostě utrhla. Po roztání sněhu jsem ale lehkým pohybem strhl i ostatní laty s plody, které prostě již stařší řapík květu neunesl. Parádu tak mohou dělat jen 2 roky, než samovolně lata upadne. U samců se květy mohou držet mnohem déle, protože jsou laty květů lehké a pokud jsou ukryté ještě mezi listy, může je tak strhnout spíše nějaký pták při rajtování v koruně palmy. Samotná semena na latě květů vydrží více méně po celou dobu, než lata upadne. Druhým rokem se malá část semen samovolně občas uvolní, většinou tedy nějaký úderem, nebo vlivem počasí, ale semínko je k latě přirostlé zdřevnatělou částí, takže naprostá většina semen na latě bude držet i druhý rok, dokud lata neupadne.
Životnost semen se odvíjí také na jejich správném vyvinutí, pokud jsou zdravá a plně vyvinutá a dozrálá, vydrží klíčivost v plné míře pouze cca 3-5 měsíců. Dá se prodloužit správným skladováním. Tedy pakliže dozrávají samovolně v lednu, do června by se měla vysadit, jestliže visí na palmě. Pokud je máte doma, mohou se znehodnotit kupodivu dřív, jelikož tedy budou v pokojové teplotě, která je pro skladování nevhodná. Řekněme, dle našich testovacích pokusů, pokud se doma nevysadí do 3 měsíců, jde klíčivost strmě dolů. Ale pakliže by se semena dala do chladu, nebo dokonce do lednice, oddálí se tím ztráta klíčivosti o celé měsíce. Dokonce u delší dobu ležených semen, je vhodnější je do té lednice dát, aby u nich proběhla stratifikace (tam jen chlad nestačí, musí se i vysadit), stimuluje se tím embryo ke klíčení. Dokonce jsme zjistili, že i pár let ležené semena, pokud se dlouze stratifikují, se mohou probudit k životu a vyklíčit i přesto, že ležely třeba 2 roky v šuplíku. Za vše může endosperm uvnitř semena, které dokáže embryo udržovat v pozoru. A přesně tam pak záleží, jak bylo semeno vyvinuté a zralé.
Neplatí to však u všech kusů semen, čím déle semena leží v šuplíku nebo visí rostlině, tím se klíčivost také u každého kusu semínka pak může lišit. Takže po 3 měsících bude klíčivost takřka 100%, po 6 měsících bude už jen 70%. Po roce bez stratifikace může být klíčivost do 15%, se stratifikací i přes 50%. Po 2 letech, bych celý příklad ještě vydělil 2.
Klíčení je možno dělat jak doma, tak venku, nebo ve skleníku, semena klíčí při teplotě kolem 25°C, vyklíčí i při nižší teplotě, ale pomaleji a rozvlekle. Ideální stimulace ke klíčení je cca 28-32°C/den (ideálně 15 hod ale není přesně dáno) a 18-23°C/noc (ideálně 8 hod ale není přesně dáno). Čerstvá semena mohou projevit zájem (objeví se klíček) již po 10 dnech, starší nebo stratifikovaná semena se pak probouzí obvykle 3-5 týdnů. V případě že semena neprojeví žádný zájem ani po 3 měsících klíčení a jsou na řezu stále zdravá (nutno průběžně zkoušet), tak vřele doporučujeme přistoupit ke stimulaci stratifikací. Tedy vysazená semena přesunout do lednice po dobu 2-4 měsíců, substrát nesmí v lednici přeschnout. A pak přistoupit ke klíčení znovu. Při přechodu do i z stratifikace, by mělo proběhnout aspoň 14 dní období navykání na vyšší/nižší teploty.
Vady semen
Doba pokročila tak, že jsme stihli vypozorovat už i první vadu semen u trachykarpusů. Co to znamená?
Přesnou příčinu vzniku nevíme a osobně si myslím, že se ji jen tak nedozvíme. Vada vypadá tak, že květy před opylením mají při bližším pohledu plochý tvar a 3 blizny, každá blizna vede do rýhou dělené části květu. Po opylení se z květu pomalu stane semínko, plochý květ se 3 rýhami se nafoukne do bobule a ta již jen roste do tvaru kulaté fazole až do uzrání. Vada, o kterém mluvím, způsobí, že se semenům nevytvoří dostatečný endosperm a po opylení zůstanou semínka ve tvaru malé placky se 3 viditelnými rýhami a dorostou do velikosti běžného semínka. Začali jsme takové vadě říkat „kaiserská vada“, protože semena připomínají tvarem housky známé pod názvem kaiserky 🙂 .
Taková semena jsou bohužel neklíčivá, jelikož jim chybí po embryu to nejdůležitější: endosperm, který vyživuje embryo při klíčení.
Sami jsme se s touto vadou setkali. Již v době, kdy jsem ji znal z jiného pozorování v ČR. U nás se objevila překvapivě u samce. Ano, u samce, který vytvořil oboupohlavní květ a já ho opyloval pylem, který byl už třetí týden v lednici, jelikož samčí květy již odkvétaly a já jsem tušil, že se oboupohlavní květ nestihne vyvinou včas, aby stihl pyl jiného trachykarpu. Po opylení se vytvořila semena s „kaiserskou vadou“, ale ta ještě během léta opadala.
Druhý výskyt vady roky pozorujeme u jednoho pěstitele, u kterého se vada projevila z ničeho nic, druhý rok po výsadbě, opylením darovaného pylu. Od té doby se vada objevuje každoročně (již 5. rok po sobě) i přes aplikaci jiného pylu.
Další výskyt jsme náhodně objevili u palmy při našich cestách po Itálii. Jeden trachykarp, v městěčku Sirmione na jihu gardského jezera, nesl tuto vadu. Byl to jediný trachýk, kterého jsme kdy v Itálii s touto vadou zpozorovali.
Z pozorování lze i vidět, že vada postupně mizí a každým rokem je na postižené palmě větší procento i zcela zdravých semen.
Přesný důvod, co za vadou stojí, jak se jí zbavit a další otázky, ale nejsme schopni odpovědět. Dokážeme jen říct, že vada se může projevit u zcela zdravé palmy a u samic stojí vada takřka za několikaletou sterilizaci plodů.
Autor: Rudolf Málek