Rychlost růstu trachykarpů v zemi/v nádobě
Obecně srovnávání a rozdíl růstu mezi trachykarpy v zemi vs. v nádobě, nelze paušalizovat, jelikož záleží na samotné péči. Mohu uvést jen příklady od nás a našeho vypozorování od jiných pěstitelů.
V nádobě přestává palma úměrně prosperovat s klesajícím obsahem živin ze substrátu. Již 3. rok od přesazení (příklad, z 20 L do 40 L) je nádoba plně prokořeněná a kořeny využívají 95% obsahu květináče, což je už strop, a palma začíná spíše strádat. Když je příjem vyšší, než jsou kapacity nádoby, zpomalí se růst, rostlina přestane mít schopnost vyživovat větší počet listů, mohou se dostavit výpadky kvetení a rostlina je již od tohoto momentu plně závislá na dodanou zálivku, popřípadě i výživu.
Kdežto u rostlin v zemi, se rok do roku buduje kořenový systém, který po pár letech může mít dechberoucí rozměry. Je to něco, co pouhým okem neuvidíme, můžeme to zjistit například výkopem různě po zahradě, x metrů od palmy, kde objevíme její kořeny. Na naší zahradě jsme objevili po 6 letech, kořen trachykarpu 3 metry od rostliny. A to byl povrchový kořen, který nebývá nejdelší. Nejdelší jsou expanzivní kořeny, rostoucí směrem dolů od palmy. To jsou kořeny, které vyráží hledat vodu v hlubokých vrstvách půdy. To, kam až dorostou, záleží na typu půdy, eventuelně i hloubce spodní vody. V hlubokých, humózních nebo kamenitých půdách, tyto kořeny dorůstají mnoho a mnoho metrů daleko / hluboko. V jílovitých půdách se kořeny nedostávají tak hluboko. Tím, že jsou kořeny po celý život palmy poněkud dužnaté, se nemají takovou schopnost „zavrtávat“ třeba do udusaného jílu, nebo do malých šterbin kamenů a skal, jako to umí stromy a keře s dřevnatícími a postupně tloustnoucími kořeny. Palmové kořeny se spíše přizpůsobují okolí (to je důvod, proč se palma může vysadit poblíž domu, nebo se s nimi lemují silnice a chodníky. Kořeny totiž statice domu ani betonu neublíží).
Tím, že palma volně v zemi nemá žádný limit a má přístup takřka k neomezenému množství živin, tak roste svým tempem, které se může s věkem zrychlovat. Což je pravý opak u pěstování trachykarpů dlouhodobě v nádobě. S věkem a tím, jak palmy rychle prokoření nádobu, se růst zpomaluje. Po pár letech kontinuálního pěstování stejných kusů palem, se rozdíly začnou výrazně zvětšovat až takřka do extrému. Ale nenechte se zmýlit, palma roste pomaleji, i když je pravidelně přesazovaná. Proč? Protože kořeny jsou tak rychlé, že jakmile se dotknou stěny nádoby, poznají to a nastane nepatrné zpomalení.
Aby nedocházelo k výraznějšímu zpomalování či brždění růstu a vývinu, musela by se palma přesadit 2x až 3x ročně. Což nejde dělat do nekonečna, během 2-3 let budete postupně na 90 L nádobách a ty jsou již velmi těžké na manipulaci a stejně dojdete do bodu, kdy už palmu nepřesadíte. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že většina našich palem skončila v 90 L nádobách, popřípadě na míru vyrobených kontejnerech, které se ale rozváží paleťákem.
Nádoba vs. volná půda
Z pozorování palem v zemi a v nádobě tak mohu uvést následující poznatky z našeho pěstování. V zemi vyroste zdravému dospělému trachykarpu každý rok 11-14 kusů nových, plně otevřených listů a kmen vyskočí o 15 až 30 cm do výšky, v závislosti od teploty ve vegetačním období a péče. U trachykarpů v nádobě, dospívajících kusů, to bývá při velmi dobré péči přesně polovina počtu listů oproti pěstování v zemi a nepřekvapivě i přesně polovina nového přírůstku kmene do výšky. A v případě, že ten rok vynecháme hnojení, nebo je krátká, chladnější sezóna, je i přírůstek 5 cm na kmeni velký úspěch. Ale jak píši, u kusů pravidelně přesazovaných a nebržděných nelze výsledky paušalizovat. Poloviční přírůstky platí u kusů již roky sedících ve stejné nádobě.
Přírustky ve volné půdě
Také vyhledávané téma, mnou obzvlášť. Hodí se na to shrnující otázka, „za jak dlouho mě trachykarpus přeroste?“
Když jsem začínal s palmami, sázeli jsme výhradně větší kusy, protože ta vize vysadit již velkou, dospělou/hotovou palmu, je prostě lákavá. Mít na zahradě exotiku lusknutím prstů… Nejspíše se v tom také poznáváte.
Po letech pěstování ale říkám, že to je přesně opačná psychologie toho, co byste měli na zahradě s trachykarpusy dělat. A proč vlastně?
Je to jednoduché. Trachykarpy při správné, a já říkám, že ne příliš náročné péči, rostou tak rychle, že kupovat dospělé kusy z dovozu, je vyhazování peněz oknem. Z těch kusů trachykarpů, které jsme sázeli ve svých začátcích již s dospělým kmenem (od cca 70 cm výšky kmene) nám toho moc nezbylo, o většinu jsme přišli většinou svojí vinou, při zapaření v krytech nebo umrzly. Ale ty kusy trachykarpů, které jsme kdysi sázeli jako mrňavé palmy, tak ty máme do dnes. A všechny jsou již větší, než kusy, které jsme kupovali v našich začátcích za ohromné částky.
Tabulka přírůstků – výšky kmene
Asi nejlepší bude si to ukázat na příkladech.
Tomuto trachykarpu říkáme pracovně „rozevlátý Ital“. Vysazen byl na jaře 2012 po velmi mrazivém únoru, po kterém jsme přišli o většinu palem. Vysazován byl s kmenem 27 cm vysokým. Během 2 let chytil tempo a rostl na kmeni 20-40 cm ročně. Po 5 letech byl již kmen vysoký jako dospělý člověk a po 10 letech je výška kmene 2,5 m.
Trachycarpus z dovozu neroste, co dělám špatně?
Možná se vám to stalo, a možná se vám to i stane. Zakoupíte si trachykarpus od prodejce, bude z dovozu (nejčastěji ze Španělska), palma nebyla levná. Vysadíte jí, děláte vše podle rad, ale ani po několika letech palma viditelně neroste, dělá jen pár listů ročně a kmen takřka nepřirůstá. Jak je to možné? A je nějaký způsob jak to zvrátit?
Je to už pár let, kdy jsme tohle řešili u zakoupeného kusu trachykarpusu s kmenem 160 cm vysokým. Nebyl to tedy žádný trpaslík. Byl zakoupen na jaře, celé léto byl krásný, protože z plantáže dorazil s plnou korunou temných tvrdých listů. Tehdy jako úplný začátečník jsem ale sledoval každý milimetr růstu a zjistil jsem, že do podzimu těch mm na středových listech přibilo přibližně 20. Zimu přežila bez vytápění, ale přišla o listy a následující rok udělala ihned z jara 2 takové pololisty (díky omrznutí listů v srdíčku) a do července pak neudělala ani jeden mm.
Důležitý bod, který jsem nezmínil, protože si tento bod málokdo při výsadbě uvědomí, bylo, že palma neměla skoro žádné kořeny. Květináč, ve kterém jsem ji pořídil, nebyl prokořeněný, vyndali jsme pouze jakýsi „bobek“ uplácaného červeného jílu, kde trčelo pár přeseknutých kořenů. To celé bylo zasypané kokosovým substrátem a kmen držel stabilitu díky prkýnkům zapasovaným v květináči těsně u kmene z obou stran. Tehdy to byla moje první sázená (a kupovaná) palma v zemi vůbec a říkal sem si, že je to tak asi normální u palem z dovozu. No tak vězte, že to tedy není!
Palmu jsem druhý rok vykopal / vyndal ze země bez známek zakořenění a měl ji pak několik let v květináči, se zimováním v garáži. Už nikdy nezakořenila, ne aspoň za dobu, co jsem s ní měl trpělivost. Jeden rok jsem jí vysadil do země u kompostu, další rok jsem ji už jen na ten kompost převrátil.. (bylo to asi 4 roky po koupi).
Nutno říct, že jsem tehdy kupoval více kusů trachykarpů a chytly se všechny, tehdy jsem i dostal od prodejce po reklamaci nového trachýka, stejně velikého, s prokořeněným květináčem a ten se ujmul okamžitě a ještě ten rok začal růst.
Tak proč ten předchozí ne, když byly vypěstovány a přepravovány v úplně stejných podmínkách?
Rád bych měl úplně přesnou odpověď, ale nemám. Má odpověď je založená na jakési domněnce, která o těchto „nezakořenitelných trachýcích“ koluje. A je prostě možné, že to ani žádný důvod nemá, prostě jen smůla na konkrétní kus.
Ze začátku článku jsem zmínil, že byla palma ze Španělska, nebylo to zmíněno naschvál, jelikož Španělské plantáže jsou známé tím, že mají matečnice kolem plantáží a z nich se odebírají semena k výsevu. Ale některé plantáže mají krom fortuneiů i matečnice wagnerianusů a jelikož nedochází k řízenému opylování, ale nechává se to na větru a hmyzu, dochází pak ke křížení druhů. Problém to rozhodně není, výslední kříženci jsou oku lahodící, mají mnohem pevnější listy a popravdě ani nevím, jestli konkrétně tito kříženci mají problém s kořeněním, měl jsem minimálně jednoho zakoupeného kontinuálně spolu s tímto velkým kusem a ten zakořenil a vyrostlo mu plno listů ještě tentýž rok. Ale jde spíš o jistou genetickou mutaci, která je zapsaná i v kusech, které jinak nevypadají na křížence. A přesně tyto kusy, dle mého pozorování, ale i od pozorování jiných pěstitelů, se kterými jsem se za ty roky setkal, vykazují ojedinělé známky absolutního neujmutí. Tedy nikoli kusy, které evidentně vypadají jako kříženci (menší pevné listy) ale naopak ty kusy, co vypadají jako praví fortuneiové, kteří mají nádherně velké, až obří listy, jen mají někde vzadu v genech i kus wagnerianuse.
Nikdy to předem nezjistíte, dokud se nepodíváte i na kořeny, tedy neuvidíte stejný „bobek“ jílu skoro bez kořenů, jako tehdy já. A moje domněnka je, že přesně ten prvotní spouštěč, proč se tak děje, je genetika. Ale moc tomu nepomáhají ani jiné vlivy, které už mohou na plantážích ovlivnit, potažmo samotní prodejci.
Jedním z nich je ten „bobek“- slepenec z jílu z plantáže. Ona zdravá palma si s tím poradí, bez problémů to prokoření a jede po výkopu dál. Na plantáži se palmy nevykopávají s mohutným kořenovým balem. Jednak kvůli původní půdě, o kterou by plantáže přicházely neustálým vykopáváním (vezte, že i ten jíl je na pěstování výborným médiem), pak kvůli váze samotného balu při přepravě a v neposlední řadě, a na to jsme přišli i sami po pár letech: jakmile se palmě osekají kořeny, místo regenerace starých, udělá palma kořeny nové. Takže ono je i lepší, je osekat úplně, opravdu to nemusí být na závadu. Jenže u kusů, které mají problém s růstem kořenů po přesazení, je ten tvrdý těžký jíl, co v balu zbyl, ještě více přitěžujícím faktorem pro úspěšné znovu zakořenění. Nedává jim to ten signál, že mohou začít s regenerací. Palma po přesunu na prodejnu nebo k novému majiteli pak většinou tiše sedí. Nad zemí vypadá celkem spokojeně, má ještě listy z plantáže a v květináči ji drží kořenový slepenec, u větších kusů to jsou pak ještě dřevěná prkýnka, které znemožní se palmě vyvrátit.
To, že palma nemá kořeny, se pozná jednoduše, ale chce to trochu investigativy. Květináč se musí nahnout a pokud nejsou kořeny dole u dírek, nebo nejsou cítit při zaboření prstů u okraje květináče, tak doporučuji palmu nebrat, ať vypadá sebelíp.
Co dělat, když už takovou palmu zakoupíte a máte ji v zemi krátce, nebo ještě v nádobě?
Podle našich zkušeností je třeba dát palmě jasný signál, že zakořenit může / musí. Sama od sebe zakořenit může, slyšel jsem příběhy, že to palmě trvalo třeba 3 nebo i 5 let, ale nakonec zakořenila a začala růst. A popravdě je velká pravděpodobnost, že časem zakoření všechny. Ale ne každý by chtěl ty roky čekat, za tu dobu už mohla být plně zakořeněná, mohla pravidelně kvést a mít přírůstky i přes 20 cm na kmeni ročně.
Pokud tedy čekat nechcete, doporučujeme palmu vyjmout z nádoby (ideální doba na tento zásah je od dubna do půlky srpna), nebo ze země, položit tak, aby se mohlo na celý kořenový bal. Následující postup je čistě na vás, důležité je, uvolnit co nejvíce kořenů z jílu. Můžete škrabat, foukat, stříkat, částečně opatrně, částečně agresivně, vše musí pryč! Nám se osvědčil silný proud vody z hadice v kombinaci s malou motyčkou , pomůže třeba i bal nechat přes noc pod vodou, před samotným zákrokem.
Jakmile jsou kořeny co nejvíc obnažené a zbavené jílu, je práce z půlky hotová. Pravděpodobně uvidíte 20-30 cm dlouhé bílé kořeny, které jsou na konci silně poškozené, můžete jim špičky ostříhat ostrými nůžkami, aby byly rány co nejmenší, ale není to nutné, jen lepší. A nyní jsou 2 možnosti, jak palmu „nakopnout“.
1. Buď můžete kořeny zasypat kořenovým stimulátorem, zasadit do menšího květináče (maximálně 2x až 3x větší než kořenový bal!), zasypat vzdušným substrátem a velmi, opravdu velmi opatrně zalévat. Například pouze mírně 1-2x týdně, respektive až po vyschnutí spodní poloviny nádoby! Přeléváním palmu bez kořenů nedonutíte k jejich aktivaci. Můžete si pomoci hydroponickými složkami substrátové směsi a palmu, než se „nakopne“ pěstovat hydroponicky, kdy se sníží riziko přemokření a hnití na minimum. (Kupříkladu vysadit kořeny do keramzitu)
2. Palmu po zásahu zasadit do vzdušné substrátové směsi (nádoba max 2x až 3x větší než aktuální kořenový bal!) a zalít některým z povzbuzovačů kořenů, třeba lignohumát. Doporučuji si naředit čistý lignohumát, dnes se již hůř shání, ale jde koupit v krystalické formě malé balení, ve které vydrží věky a neměl by chybět v žádné kůlně. Nesmíte to s následnou zálivkou přehánět, substrát musí být ideálně vlhký, spíše jen mírně, aby to kořeny donutilo k růstu. Existuje mnoho přípravků jako povzbuzovače kořenů, třeba různé „žížalí výluhy“, nenuťte mě ale vyjmenovávat značky.
Palma s takto ošetřenými kořeny musí pak stát na velmi teplém místě, nikoli na výhni, vlastně není ideální ani ostré slunce, které z listů odpařuje vodu, ale jelikož palma nemá kořeny, kterými by vodu přijímala, byl by efekt kořenění zpomalený. Ideální je tak větraný zastíněný skleník, možná k tomu nemá daleko východní zeď domu. Popřípadě jako poslední možnost nabízím umístění pod vzrostlým, mírně řídkým stromem.
Měli byste mít na paměti, že ač palma vypadá sebelépe, tak pokud nemá kořeny, je oslabená. A důrazně nedoporučuji ji vystavovat mrazu. Dokonce by měla tu první zimu být i na relativně teplém místě s teplotou okolo 15°C, což ji bude udržovat v takovém polospánku a pokud bude mít dostatek světla, může nerušeně kořenit dál. Nemusíte se obávat, že by palma zchoulostivěla, mrazovou odolnost má v genech, ta jí zůstane.
A jak poznáte, že palma zakořenila? Většinou se objeví pár prvních kořenů ve spodku nádoby po naklonění, některé kusy souběžně s tím i rostou a dělají nové listy. Ale růst nových listů ne vždy zaručuje, že i koření. Naše palma co neměla kořeny, udělala ze svých rezerv 2 listy po namrznutí, i přesto, že neměla kořeny. Já osobně již po zkušenostech do palem mírně šťouchám, z boku prstem, zkusím s ní i zaviklat. U čerstvě vysazených palem si tak hravě můžete průběžně zjišťovat, jak koření. Většinou 2 roky po výsadbě u zdravého trachykarpu, by po šťouchnutí do palmy neměla být žádná odezva, neměl by být ani patrný žádný pohyb kmene. Pokud se viklá a palma neroste, je něco v nepořádku.
Mohu vám říct ale s určitostí jedno. Pokud není palma dostatečně zakořeněná, bude vaše dobře míněná zálivka více než na škodu. Respektive, pokud má palma vyloženě problém s kořeněním, tak je vydatná zálivka opravdu ku škodě a oddaluje úspěšné zakořenění!
Autor: Rudolf Málek