Téma, které je velmi komplikované. Mrazová odolnost je něco, co zajímá každého začínajícího pěstitele. Ze svých zkušeností nemohu třeba přesně na stupeň říct, jak to vlastně je. A třeba do dneška ani přesně nevím, kolik mrazu vydrží kmen. Mohu uvést různé příklady sledování a našeho testování a z toho vyvodit aspoň zdánlivě nějaké výsledky. Domnívám se totiž, že říct jedno číslo je hodně krátkozraké. A proč vlastně? Protože – okolnosti.
Stejnou teplotu nemusí list vydržet v prosinci, ale v únoru ano. Viděl jsem uhynulé palmy po -17°C v Německu. Ale po -27°C v Bulharsku palmy obrostly jako by nic. Máme 5 dospělých trachykarpů vedle sebe a po -15°C přišel jeden o všechny listy a palma hned vedle skoro ani o jeden.
Právě ty okolnosti jsou něco, co dělá mrazuvzdornost matoucí. Lehce načínáme toto téma už ve článku o Namrznutých palmách a poškozených vegetačních vrcholech.
Pro začátek bych rozdělil mrazuvzdornost na listy a kmen. Protože každá tato část je jinak odolná. Listům patří i „srdíčko“ a ke kmeni i kořeny.
Listy
Odolnost listů se nejčastěji udává, že je -12°C, což je bod, kdy mohou listům začít praskat buněčná pletiva a začíná docházet k poškození listů. Ale zjistili jsme, že to není hodnota stejná pro všechny trachykarpy a že krom okolností, jako je třeba délka mrazu, měsíc ve kterém tento mráz udeří, následné počasí či opakování mrazu,… Rozhodují ještě další maličkosti, které mohou i o celé stupně s odolností listů pohnout. Pokud vám stačí jednotná teplota, při které si listy poškozují, spokojte se s číslem -12°C. Pokud vám ale toto číslo nestačí a chcete vědět víc, můžeme si to rozebrat na konkrétních případech, které jsme vypozorovali.
Za dobu našeho pěstování, můžeme nabídnout k rozebrání únor 2019, kdy jsme neměli zazimované trachykarpy a naprosto bez vědomí předpovědních modelů se nad námi přetočila tlaková níže a nechala tu 32 cm sněhu (předpověď na následující 2 dny byla: 10 cm sněhu a noční teploty do -8°C). Ale ono sněžilo a sněžilo, druhý den byl krásný, jasný s teplotou kolem nuly a další noc bylo na tak vysoké sněhové vrstvě do rána -15°C. Tedy předpovědi vůbec nevyšly a nám nezbývalo, než doufat a pozorovat. A bylo to velmi zajímavé..
Nutno říct, že den po sněžení jsme většinu sněhu z listů palem buď sklepali, nebo sníh sám sjel, protože na palmách udělal sníh souvislý klobouk, který sám sjížděl. Na listech zůstalo před mrazivou nocí do 10% sněhu, většinou jen tam, kde se listy palem navzájem potkávaly a sníh nemohl sám sjet. Říká se, že sníh je nejlepší izolant (jasně, byl by, ale musel by být i zespodu listů), my ale můžeme dokázat, že v tomhle případě sníh listům naopak ublížil. Pravděpodobně proto, že list zůstal podchlazený příliš dlouho. Nejvíce namrzly špičky listů, které byly celou mrazivou epizodu pod sněhem nad zemí a nedobře dopadly i listy v koruně, kde ležel přes mrazy sníh. Již po první mrazivé noci nesly tyto části listů nejhorší poškození, silný výskyt prasklin a vylučovaly vůni sena.
Pak tu máme tedy listy bez sněhu a tady se už láme chleba, kdy nelze s přesností říct, proč 5 vedle sebe rostoucích palem měla každá jiný rozsah poškození. Snad původ palem? Možná přehlížený detail, že palma co dopadla nejlépe (s omrzlinami do 5%) měla vedle sebe trachykarp 4 metry vysoký a tvořil nad části ní jakýsi deštník? Ať už to bylo jakkoliv, krom jednoho trachykarpu, utrpělo 8 sledovaných dospělých trachykarpů škodu na listech od 30 do 80%. Listy byly z dálky ještě více jak měsíc zelené, ale při bližším pohledu byly rozpraskané a pomalu se vysušovaly s každým dnem.
Ale přeci jen zde byla další nesrovnalost. Některé listy palem měly praskliny, ale zůstaly zelené a to hlavně ten jeden zmiňovaný Trachycarpus. Který byl mimochodem původem z Itálie, což nemusí znamenat nic. A nebo také vše?
Trachycarpus fortunei, sněhu a mrazu vzdorující palma
Jiný příklad při pozorování v místě, kde šlehly mrazy s minimem -17°C a testovací nezakrytý trachykarpus, měl po skončení zimy zelené středy nejmladších listů, jednalo se asi o 2-3 listy, které tu zimu z nějakého důvodu ustály. Je možné (což nemohu potvrdit, jen se domnívám), že palma dává většinu své energie (asimiláty – cukry) na přežití do těchto středových listů. Také to ale mohla být náhoda a souhra okolností. Nicméně u dramaticky namrznutých palem to lze pozorovat častěji.
Vegetační vrchol/pupen palmy
Přežitelnost vegetačního vrcholu je věc silně neprobádaná, pravděpodobně i blíže nedefinovatelná, jelikož silně záleží na okolnostech. U dospělých palem, o kterých je celý tento soubor článků, záleží, jak dlouhý byl mráz, jestli svítilo slunce (které by ohřálo kmen), jestli na palmě ležel sníh, který by mráz zbrzdil. Mnoho vlivů ovlivňuje, jestli listy uvnitř palmy přežijí. Srdíčko palmy je vlastně takový tunel v palmě, který je u dospělých trachykarpusů cca 70 cm hluboko od vrcholu kmene. V „tunelu“ jsou srolované nejmladší listy a na dně „tunelu“ přechází velmi křehká tkáň dělivého pletiva palmy v listy. Asi nejvěrnější vizualizace je představit si rozkrojené zelí nebo salát. Celý tento mechanismus je de facto jen velký růstový vrcholový pupen, jehož spodní část je ten maličký bod, kde se nachází nejkřehčí tkáň palmy. Takže to, co vidíme pouhým okem a čemu říkáme srdce palmy, je pouze samotný vrchol onoho pupene – srdce. Lze to přirovnat k ledovci: vidíme jen jeho špičku, ale většina je schovaná.
Při ochraně srdíčka tak nestačí jen nacpat „něco“ na vrchol kmene, ale měl by se ochránit nejméně celý metrový kus kmene od vrchu, tam jsou totiž ukryty všechny rostoucí nové listy. A v případě namrznutí je velmi důležité, jestli namrzly jen listy v onom „tunelu“ nebo i onen samotný spodek srdíčka – pupenu. Ten spodek pupenu je totiž to jediné, co palma neumí obnovit, neboť právě to je místo, kde rostlina generuje další a další růstovou tkáň (nové listy) a při jeho poškození nebo zmrznutí obvykle odejde i celá palma.
Možná jste zaregistrovali i některé pokusy, kdy se namrzlá palma seřízne. I to je možné, ale pouze a výhradně, pokud se nenaruší spodní část srdíčka – pupenu. Pokud se seřízne kmen pod ním, je palma definitivně bez možnosti jak obrůst. Pokud se trefí nad a bod má stále šanci se uzdravit, může mu seříznutí někdy i pomoci (v případě že se v „tunelu“ zaseknou namrzlé listy, které tam pak zahnívají). Má to ale háček, na všech palmách to seříznutí, ten řez, bude už navždy vidět, i když kmen odroste.
I to je například důvod, proč omrzlé palmě vyrostou na jaře nejdříve 2-4 poškozené nebo i zcela nepoužitelné listy. Protože tyto listy namrzly ještě v palmě, nad vegetačním bodem v srdíčku. I proto je mimochodem zcela zbytečné chránit trachykarpy před vlhkostí, protože citlivý je pouze spodek vegetačního vrcholu, nikoli horní část vrcholu. A do bodu se voda sama od sebe nedostane, neboť je zcela vyplněna rašícími listy.
Kmen
Odolnost kmene je také složité téma, jelikož kmen obsahuje i vegetační vrchol a bod, který je na palmě to nejdůležitější a nenahraditelné. Podívejme se na to, kolik mrazu vydrží ta část pod tím, tedy samotný, již vyzrálý kmen, který nese uvnitř jen cévní svazky mezi „srdíčkem“ palmy a kořeny. Literatura a internetové stránky si jedna od druhé od sebe opisují údaj -17°C. Já říkám, že to je trochu nešťastně zvolené číslo, něco jako „lidé potřebují číslo, tak my jim ho dáme“!
Osobně se domnívám, že tohle číslo je velkou neznámou. A určitě to není a priori -17°C. Palma vám může uhynou i při vyšší teplotě, záleží na délce působení, jestli je ve stínu, jestli fouká vítr, ale hlavně a upřímně, je to i jediná správná možnost: jestli namrzne vegetační vrchol. A ten nemá s odolností kmene nic moc společného. Leda byste palmě chránili separátně vegetační vrchol ale spodek kmene ne. I tak si myslím, že by každý takový pokus dopadl jinak, s ohledem na okolnosti, které jsou při každé zimě prostě jiné.
Velice zásadním bodem pro přežití kmene a všeho, co je uvnitř něj, je při mrazech slunce. Čím ostřejší, tím lepší výsledky s přežitelností palem po silných mrazech. Pozoroval jsem poměrně hezkou výsadbu trachykarpusů v Německu, kdy si pěstitel dal do řady 5 velkých palem podél cesty k domu. Druhou zimu po výsadbě přišly tuhé mrazy, s minimem -17°C. Tehdy ještě ne plně zakořeněné trachykarpy tak měli co dělat, aby ukázali jak na tom jsou s odolností. Dvě z nich přežily. Tipnete si, které? Byly to 2 kusy vysazené nejblíže domu. Náhoda to není, stalo se to, že mrazy udeřily v lednu, kdy bylo slunce pořád nízko a nemělo takovou sílu. Ne ve volném prostranství, ale jakmile bylo něco poblíž zdi domu, odkud se teplo mohlo odrážet a částečně kumulovat, došlo přeci jen k záchraně 2 kusů, které se stihly aspoň trochu prohřát před další mrazivou nocí.
Pojďme si ale problematiku probrat z trochu jiného úhlu pohledu. Úhel, o kterém jste možná ještě neslyšeli.
Zmrzlý kmen částečně seschne po namrznutí
Ano, je to přesně tak. Celý kmen je tvořen živou tkání palmy, která neustále pracuje a i když třeba vlákna na trachykarpech vypadají neživě, pod tím je vláknito – dřevnatějící masa kmene, která je neustále živá a obsahuje životně důležité cévy. Z našich měření obvodu kmene, které provádíme každý rok vyplynulo, že po silných mrazech, kdy došlo k namrznutí listů, všechny měřené palmy ztratily pár centimetrů na obvodu kmene. Jakoby zmrzlo i něco živého i na kmeni a během léta to seschlo. A jsou to báze řapíků, které po zmrznutí zdřevnatí a scvrknou se. Jde to vidět i pouhým okem, že kmen není, co býval po mrazivé zimě. U jedinců s kmenem, vysokým například 1,5 m, kteří mají listy třeba od 50 cm nad zemí až po vrchol a listy přes zimu zmrznou, tak po odstřihnutí listů během léta seschnou i všechny namrzlé řapíky listů. Ale i u listů, které byly ustřiženy v předchozích letech. Palmy si totiž udržují živé řapíky ještě i velmi dlouho potom. Pokud máte trachykarp, který nenamrznul v předchozích letech a máte ustřižený řapík, můžete si to sami ověřit, když zaboříte prsty hluboko do vláken podél řapíku u kmene, ucítíte, že je stále živý a je buď zelený, nebo žlutý (pokud je zastíněný vlákny kmene).
Naprosto stejný mechanismus odumření části tkání kmene s řapíky se stane i při přesazení palmy, respektive při silném zásahu do kořenů. Je to přesně ten důvod, proč při koupi palmy z plantáže, vidíte po letech to místo na kmeni, které vyrostlo u vás. Vlákna mají jinou barvu, i řapíky. Nejčastěji vlákna na původním kmeni zešednou, ale nová „živá“ vlákna co narostla u nás v zemi, jsou více do hněda. Někdy dokonce některé dovezené kusy mají ještě tu původní zdravou hnědou barvu a zešednou až v prodejně, nebo u vás doma po koupi palmy. Vidím to sám na fotkách, z našich začátků, kdy jsme vysadili rovnou koupenou palmu a měla zcela jiný odstín vláken, než po pár letech.
Autor: Rudolf Málek