3. Trachycarpus fortunei – namrznutí, poškozený vegetační vrchol

Je to nepříjemné. Předpovědi selhaly. Bylo mnohem chladněji, než mělo být a trachykarpy v zemi vypadají hned dopoledne po mrazivé noci trochu sešle. Stalo se to nám, může se to stát i vám. Důležité je, že následující návod, jak pečovat o namrzlou palmu, se týká výhradně palem v zemi, řádně prokořeněné a rostoucí. Tedy již adaptované na naše podmínky. Na malé kusy, do 1 m, nebo sázené, mladší 2 let, je nutné aplikovat přístup zcela jiný.

To, že palma namrzla zjistíte okamžitě. Při bližším pohledu hledejte na listech tmavé čárky podél rostlinných pletiv, které jsou při dotyku rozšklebené. A jakmile listy na slunci povolí, je z nich, a kolem palmy, cítit vůně sena. Tahle vůně signalizuje, že se listy poškodily mrazem.

Typické poškození mrazem, silně rozpraskaná pletiva listu, foceno ihned po mrazu, tato část listu je fatálně zničená

Nemusí být ještě zle, ale zpozornět byste měli. A jak si můžeme být jistí, že bude svítit slunce? Je to jednoduché, aby list takto namrznul, je zapotřebí teplota klesající pod -13°C dlouhodobě, nebo pod -15°C krátkodobě a taková teplota se dosáhne takřka výhradně jen při jasné noci, většinou ještě na sněhové pokrývce. A je více než velká pravděpodobnost, že hned následující ráno bude ještě jasná obloha. Tyto situace se dějí často při proudění ze SV směrů, mezi amatérskými meteorology se používá lidový termín „petrohradský expres“, tedy přímý průtah vzduchu ze Sibiře. Krom ledového vzduchu proudění nese i extrémně suchý vzduch, ve kterém se nedaří ranním mlhám, ani oblačnosti a proto je jasno. A přesně i tak, pokud uvidíte v předpovědích aspoň jeden ze zmíněných náznaků, měli byste se o předpověď počasí na čas zajímat. Ne vždy to nutně znamená zazimování palem, někdy se vzduch cestou „naředí“ jinou vzduchovou hmotou a k nám dojdou mírnější mrazy. Často ledový vzduch docestuje jen k naší SV hranici, nebo se prostě předpovědi mohou plést a místo severovýchodního proudění dorazí jihozápadní vlahý vzduch z oceánu.

Příklad jednorázově silného mrazu do -15°C

Ale pokud už se stane a palma namrzne, je nutné vědět, kolik u toho bylo stupňů. Z našich nechtěných pokusů, třeba v únoru 2019, kdy jsme neměli zazimované trachykarpy a po sněhové nadílce nám teplota jednu noc spadla na -15°C a druhou ještě na -13°C. Tehdy jsme palmy už nebalili (ani to nešlo, den před tím napadlo rekordních 32 cm sněhu, což byla nejvyšší nadílka od 80. let v naší oblasti) a jen sledovali, co to s palmami udělá. Nutno říct, že sníh z listů před mrazivou nocí sjel, jelikož byl už únor, slunce ohřálo listy a ty sníh neudržely. Zůstal jen na pár listech u pár palem. Ihned ráno po -15°C, v době, kdy teploměr stále ukazoval -10°C a palmy byly ještě ve stínu od domu, už bylo poškození patrné. Sluneční paprsky pak listy rychle rozmrazily a poškození potvrdily. Ku našemu překvapení, nebylo poškození nijak fatální, kus od kusu bylo jiné, na některých bylo poškození od shora dolů, na jiných jsme nenašli jedinou prasklinku. A situace se nezměnila ani po týdnu. Ani po měsíci. Ani na jaře. Tehdy jsem své zkušenosti různě rozesílal a překvapily občasné názory i kapacit, třebaže „poškození se ještě projeví“. Neprojevilo. V dubnu jsme většině palem ustřihli všechny spodní listy, některé přišly o 70%, jeden kus dokonce i o 90% listů, ale palma hned vedle té, co dopadla nejjhůře, stejně veliká, přišla jen o 2 listy. Nebylo možné ani pozorovat rozdíly u palem z různých zdrojů, snad jen, že ta, která téměř neměla poškození, byla původem z Itálie. Ale z Itálie jich bylo více a nejlépe dopadla jen tato. Tento příklad jsem vybral jako ukázku, kdy je možné pozorovat poškození pouhým okem a vyhodnotit, jestli je nutné o palmy dál nějak pečovat. My jsme palmy nechali přemrznout a dál je neřešili, nechali je přirozeně dál, bez střech a všeho. Přežily to všechny monitorované kusy, 8 velkých trachykarpů. Ani jedna z palem nevyhnila, ani nenahnila.

List po -15°C v únoru 2019 (foceno v dubnu 2019), list je poškozen, ale na jeho funkčnost ani životnost to nemá vliv, neboť poškození není dostatečné na to, aby narušilo nejdůležitější cévní svazky v listu

Příklad dlouhých mrazů pod -15°C

Zde se už dostáváme na experimentální úroveň, kterou ani my nemáme dobře zmapovanou. My jsme za dobu našeho pěstování o dost palem přišli. Hlavně ze začátku, kdy jsme prvních 5 let palmám většinou netopili. Problém je, že jsme je ale zimovali. Je to problém, jelikož namrzlá zazimovaná palma se z namrznutí pravděpodobně dostává mnohem hůře, než palma bez zimování. Zmiňujeme se o tom v článku o odolnosti vůči vlhkosti, kdy namrzlé palmy většinou shnijí v krytu, protože namrzlé listy jsou poškozené a odpařují velké množství uvolněné vody a mrazové praskliny jsou okamžitou vstupní branou hnilobě či plísni, neboť tyto nezacelené rány nemají žádnou obranyschopnost. Pokud jsou namrzlé listy v uzavřeném prostoru, tak velmi často nestačí ani větrání krytu-obzvlášť v našich tehdejších užších krytech, odpařená vlhkost se usazuje v mrazových ranách, které mohou být i v palmovém „srdíčku“ a velmi rychle ji zlikviduje tím způsobem, že palma vyhnije.

Dle našeho pozorování byla mnohem větší přežitelnost palem, které si prošly destruktivními mrazy u těch kusů, které byly volně venku bez zakrytí. Je to pozorování palem různě ve světě po extrémních situacích, jakož i v ČR. 

Mohu uvést příklad, a to rovnou ten nejextrémnější, kdy se v Bulharsku probudily trachykarpy ve městě Plovdiv po teplotě -27°C. Nebyla to jedna palma, ale i mnoho dalších palem, co tamní nadšenci monitorovali po městě. Jak je to možné? Já osobně se domnívám, že těch příčin je více, přesněji tři. Neříkám, že jsou nevyhnutelné, ale z našeho letitého pozorování jim přikládáme velkou váhu.

1. Slunce. To ohřeje tmavá vlákna trachykarpusů. Z našeho měření může mít kmen na slunci teplotu +30°C i přesto, že je ve stínu -10°C (Navíc v Bulharsku je slunce t.č. výše na obzoru a hřeje mnohem více).

2. Nekryté palmy. Je to podstatné, jelikož může slunce ohřát celou palmu a čerstvý vzduch pomalu vysuší listy a zatáhne rány, aniž by nahnilo srdce. Tady je velmi důležité si uvědomit, jak je podstatné nemít žádný kryt na namrzlých palmách. Pokud je namrzlá palma v krytu bez skleníkového efektu, je tam vlastně jako v lednici a sama se nezahřeje.

3. Změna počasí. Tento třetí bod je určujícím, jelikož v ČR je více kontinentální klima a pokud se zde usadí silné mrazy, dost často se jim dlouho nechce jít pryč. Jižnější oblasti mají obří výhodu, že zatímco jeden den může být skoro -30°C, za pár hodin přijde teplý luft a nemrzne ani v noci. Zimy jsou však roku 2016 čím dál tomuto podobnější už i v ČR, mrazy umí přijít, ale nemají dlouhého trvání. Je to obří výhoda pro nezimované palmy.

Legendární trachykarpy v Plovdivu (u muzea moderních dějin), které kdysi přežily i teplotu -27°C

Dříve jsem četl na jednom fóru, že v Holandsku, po tvrdé zimě, pěstitelé sypali do srdíček palem modrou skalici, která měla zabránit vyhnití palmy. Nemohu to nijak vyvrátit, ale jsem toho názoru, že pokud ta palma má přežít, tak přežije i bez modré skalice. 

U nás byla nejtvrdší zima 3 týdenní úsek v únoru 2012, kdy šlehly mrazy a po 2 týdny noční minima klesala pod -15°C, jednu noc dokonce i lehce pod -20°C. Tehdy jsme vytápěli pouze jeden trachykarp, ten přežil bez poškození. Ostatní trachykarpy s kmenem nad 50 cm všechny uhynuly. Teď vím, že kdyby nebyly zavřené v krytech, ale byly navolno, možná by to některé kusy daly. Možná by stačilo ty bedny jen sundat mnohem dřív, než po úplném skončení mrazů. Tehdy jsme ale k zimování přistupovali úplně jinak, než nyní. Tehdy jsme měli palmy i mnohem menší a snadněji se zimovaly (zimovaly do beden).

Náš starší prototyp zimovacích beden. Zde v roce 2015. Zpětně je hodnotíme jako nevhodné pro palmy, hlavně pro jedince, vyšší 1,5 metru

A jaký je tedy správný postup při záchraně namrzlé palmy? Jednak je nutné vyhodnotit míru namrznutí. Pokud namrzly listy jen „trochu“, tedy nikoli fatálně, doporučujeme nedělat nic, nechat palmu dál volně, pokud už během zimy nebudou hrozit další silné mrazy, palma by to měla rozchodit na výbornou. Pokud namrzly listy hodně a je palma volně a mrazy již povolily, je nutné dál vyhodnocovat předpověď počasí. Pokud by bylo až příliš vlhké, v ten moment bych zauvažoval o jednoduché stříšce, aby do srdíčka dál vlhkost nepřibývala. Ale pokud mrazy nepovolily a palma je řádně namrzlá, v ten moment by se mělo přistoupit ke krizové situaci. Já osobně říkám, že zimovat namrzlou palmu je špatně, zimování je pro palmu stres navíc. A zazimování = odříznutí od slunce a od cirkulace vzduchu = špatně. Je tu ještě jedna možnost. V případě, že jsou listy opravdu zmrzlé, ale silné mrazy byly jen krátce, je možné listy odstranit a zimovat / vytápět již jen kmen.

Věřte nebo ne, ale já radím namrzlou palmu nechat dál maximálně dýchat, zbytečně ji nezavírat do zimovacích boxů, nebo ji něčím omotávat. Už to stejně ničemu nepomůže. To až při jisté hrozbě velmi silných mrazů, kdy teplota spadne pod -12°C a jen a pouze na nezbytně nutnou dobu.

Je nějaká situace, která je velmi špatná pro trachykarpy? 

Ano, jsou to silné mrazy v prosinci. Kdy je nejkratší den a slunce má velmi malou sílu. Tato situace trvá do cca poloviny ledna, kdy se to láme a kdyby přišly od konce ledna stejně silné mrazy jako v prosinci, škody už nemusí být tak fatální, jelikož slunce má násobně větší příkon a kmeny vyhřeje i na teploty atakující 40°C během chvilky.

Dovolím si takový osobní postřeh. Říkám, že když vaše palma přežila zimu do půlky ledna, už máte zimu z poloviny vyhranou. Ne termínově, ale díky okolnostem, souvisejícím s prodlužujícím se dnem. 

Jediná obrana na silné mrazy v prosinci je, být na ně připraven, sledovat předpovědi a nepodceňovat situaci. Nám třeba stačí na zazimování trachykarpů 2 dny, pokud jsme si tedy jistí, že předpovědi nelžou a opravdu mrazy za 2 dny přijdou, jdeme zimovat. Samozřejmě to není nikdy tak jednoduché, při zimování do kokonu by se měly svazovat listy ideálně za sucha. Jednak na mokrých listech sjíždí třeba lepící páska, která listy fixuje, a pak také při příliš silné vrstvě netkané textilie se může usadit mezi řapíky vlhkost a může dojít k jisté formě zapaření, která listy poničí.

Dovolím si ještě jeden příklad špatné situace pro Trachycarpy. A to jsou silné, advekční (proudivé) mrazy, které chodí obvykle od severovýchodu, podpořené větrem. Tato situace byla naposledy v únoru 2018 a byla špatná v celé republice. Nejvíce to pak fučí i za třeskutých mrazů na V republiky a i jinak teplá jižní Morava, pak může utrpět obrovské škody na palmovém porostu a to i na zimovaných kusech, touto nehezkou meteorologickou situací. Není to výjimečná situace, občas se děje, ale pokud předpovědi směřují k tomu, že krom mrazů klesajících pod -15°C bude fučet vítr, tak neváhejte a utíkejte zazimovat palmy. Neexperimentujte, jelikož ta kombinace větru a mrazu je pro palmy konečná. Často při těchto situacích již není slunce skladem a pokud ano, vítr zničí jakékoliv pokusy slunce o ohřátí kmenů palem. Přesně pro tyto situace doporučujeme mít připravené i topné kabely, bez nich se vysoké palmy zazimovat prakticky nedají, pro tyto situace.

Autor: Rudolf Málek

Sdílet:

Facebook
Pinterest
WhatsApp