Musa paradisiaca

 

Pochází z jihovýchodní Asie a Oceánie. Vyhovuje jí bohatá, lehká, propustná půda a dostatek vody. Tento druh, podobně jako ostatní druhy banánovníků, zásadně hnojíme pouze s hnojivem, obsahující co nejmenší množství fosforu. Přes zimní období nesmí být substrát příliš promáčený, protože obzvlášť v chladnějším prostředí hrozí hniloba kořenů. Tento druh plodí většinou po 2 až 4 letech po té, co odroste cca 50 až 60 listů. Po odkvětu rostlina odumře a vyroste z ní během života i před odumřením mnoho odnoží, kterými se rostlina množí.

 

Plody tohoto banánovníku se nazývají plantejny. Používají jako zelenina; vaří se, smaží, suší a melou na mouku, ve východní Africe se z nich dokonce vaří pivo. Mají nižší obsah cukru a vyšší obsah škrobu. Avšak při dokonalé zralosti má i za syrova sladkou chuť a dá se i takto konzumovat.

 

Musa paradisiaca se dnes pěstuje v tropech ale i některých subtropech a dokonce se s tímto druhem můžeme setkat i v nejteplejších částech Evropy, například v Turecku či Řecku. Takže je o něco odolnější, než ovocné druhy a kultivary banánovníků, pocházející z genomů Musa acuminata x Musa balbisiana. Krátkodobě vydrž pokles teplot k 0°C bez jakéhokoli poškození, krátkodobě přežije i nižší teploty, ale příjde o listy. Ideální teplota v zimě je ale nad 10°C. Přes léto je možno úspěšně tento druh pěstovat volně venku v zemi (podobně jako Musa basjoo).

 


DomůDomů