Rod Washingtonia zahrnuje dva druhy: W. robusta a W. filifera, které se navzájem někdy kříží. Tento kříženec se nazývá Washingtonia X filibusta.

 

Washingtonia robusta - filifera

 

Pochází z polopouštních oblastí jihozápadu USA;

z Kalifornie - W. filifera

z Mexika - W. robusta.

 

Přečtěte si: rozdíl mezi Washingtoniemi

 

Má vějířovité listy o průměru do dvou metrů, na řapíku dlouhém až 1,5 metru. Na kmeni zůstávají po léta zbytky řapíků, v dospělosti se kmen (uměle) odhaluje až na hladkou strukturu. Washingtonia robusta = mohutná, má kmen vysoký až 30 metrů, při průměru pouhých 40 cm! Washingtonia filifera má kmen kratší, do 12 metrů, ale je mnohem širší v průměru a to až 1 metr. V neudržované kultuře kmen není viditelný, jelikož jí přirozeně neodpadávají uschlé listy, vytvářející jakousi suknici. Washingtonia patří mezi ''nebezpečnější'' palmy, na řapících mají tvrdé ostny, s přibývajícím věkem se ale ostny vytrácejí.

Washingtonia filifera = vláknitá se rozezná od W. robusty ve vyšším věku barvou listů a vlákny na listech. Washingtonia filifera má listy téměř až do šeda, je to přímo šedo-zelená barva a konce vějířů má spíše užší a konce směřují jedním směrem. Washingtonia robusta má listy světle zelené na první pohled jsou spíše kulaté a konce velmi výrazně převysají.

Oba dva druhy mají na listech vlákna, avšak W. robusta je v dospělosti ztrácí. Washingtone mají dlouhé květenství až tři metry a vyprodukují až několik tisíc semen, která snadno vyklíčí i za dlouhou dobu.

 

I přes svůj původ jsou relativně odolné vůči mrazu. Odolnějším druhem je Washingtonia filifera, která je schopna přežít až -12°C, W. robusta je na tom asi o dva stupně hůře; -10°C, ale listy se poškozují již při -4°C u obou druhů. Jsou však známy případy, kdy Washingtonie přežily teploty hluboko pod bodem jejich přežitelnosti, ku příkladu -20°C v Dallasu. Nebo -24°C v El Pasu!

 

Už od semenáčku jde poznat, že tento rod palmy si dokáže vodu vzít z pořádné hloubky; jejich kořeny prorůstají velmi hluboko, kde i v polopouštních oblastech narazí na vodu. Dá se proto usuzovat, že v místě, kde roste Washingtonia, se nachází zdroj vody.

 

Washingtonie se často vysazuje i v přímořských oblastech jižní Evropy. I u nás je možno ji pěstovat v zemi, avšak jak známo z její odolnosti, zimní ochrana musí být důkladná. Přes zimu by teplota pod zábalem palmy neměla klesat dlouhodobě pod bod mrazu, vyjíma extremních mrazů. Při takovém zimování rostlina přežije bez úhony zimu. Při pěstování v našich podmínkách se rostlina má začít chránit již před podzimními dešti a rozbaluje se po úplném pominutí mrazů. Pokud zimujeme v interiéru, tak výrazně doporučujeme zimovat při teplotách 5-15°C, ne více. Washingtonie si musí přes zimu odpočinout aby zase mohla plnohodnotně další sezónu růst. Při zimování v teplotách pod 10°C nepotřebuj9 washingtonie téměř světlo. Ale při vyšších teplotách nutně potřebují zdroj světla.

Při zimování také doporučujeme rostliny zalévat jen velmi sporadicky, 1x za několik týdnů. Tak aby substrát úplně nepřeschl (pozor, rostliny v květináčích pod 5 L zalévejte častěji).

 

Washingtonia robusta:

 

Washingtonia filifera:

 

Na levo W. filifera, na pravo W. robusta - typický rozlišovací znak je šířka kmene:

 

Washingtonia filifera v Dubrovníku:

 

Washingtonia robusta v zimní zahradě v Mrchojedech:

 

Pozdější výsadba Washingtonie výše do země (rok 2012):


DomůDomů