Rod Cycas zahrnuje okolo 100 druhů.

 

Cycas revoluta - cykas zavinutý

Klíčení

Semeno umístíme do klíčící misky tak, aby z půlky (na ležato) koukalo ven. Může to být i méně, s tím, že větší kus semena bude pod zemí. Na klíčící misku umístíme sáček a dáme klíčit na teplé místo (ideálně 25-35°C). Klíčí obvikle kolem 2 týdnů až 2 měsíců (čím tepleji, tím rychleji klíčí). Sáček často větráme a hlídáme vlkost. Jakmile vyleze klíček, vyměníme pytlík za uřízlou pet lahev. Až se první list vyvine, můžeme pet lahev sundat (ideálně postupné odvikání na vlhký vzduch, třeba spomocí děr na lahvy).

Klíčí misku volíme hlubokou minimálně 10-15 cm! Cycas po vyklíčení tvoří podzemní tlustou hlízu, potřebuje místo. Substrát ke klíčení volíme písčitý, ideálně směs písku, velmi drobného štěrku a zahradního substrátu. 

 

Popis a pěstování

Původem z jižního Japonska. Je to nejznámější a u nás nejpěstovanější cykas. Vyjímečne dorůstá až kolem 5 metrů, ale trvá mu to až 100 let  - do výšky roste velmi pomalu. Listy jsou sytě zelené, lesklé, zpeřené a v dospělosti dlouhé 50 - 150 cm, v bezvětrných a stinných podmínkách se listy vytahují.  Starší rostlina vytváří na kmení bazální odnože, kterými se rostlina dá množit. Dále se dá poměrně snadno množit semeny, které zrají na plodolistech v samičćí šištici. 

Cycas revoluta se pěstuje v subtropických podmínkách. Vyhovuje mu písčitá odvodněná zemina s dostatkem organických a minerálních látek, ideální hnojivo je napŕíklad kravský hnůj. Cycas revoluta bude tolerovat krátkodobé přeschnutí substrátu, pokud se nejedná o mladý semenáček, ale již zakořenělou rostlinu. Co se týče mrazuodolnosti, tak Cycas revoluta občas přečkává docela nízké teploty, teplota kolem -6°C mu začíná poškozovat listy, při -12°C začíná omrzat celá rostlina, ale čím větší rostlina je, tím je schopna přežít a znovu vyrašit i ještě nižší teploty.

Přes léto má raději vyšší teploty, vyhovuje mu teplota kolem 30°C. U nás jej pěstujeme jako přenosnou rostlinu, kdy přes vegetační období (od půlky dubna do půlky listopadu) cykas můžeme umístit ven, na slunné stanoviště. Mrazíky do -3°C mu nevadí, starší rostliny ve velkých nádobách snesou i ranní mráz do -6°C. Přes zimu rostlině vyhovuje teplota od 0 do 10°C s velmi opatrnou slabou zálivkou.

Cycas revoluta je z oblastí, kde je dlouhá vegetační sezóna, je tak někdy složitější, při nádobovém pěstování vychytat přesně tu dobu, kdy mu vyrůstají nové listy. U rostlin vypěstovaných od semínka se dobře synchronizuje ten moment s našim klimatem, u rostlin, které se například nevhodně zimují (doma v obýváku, či vytápěná zimní zahrada) se pak může stát, že začnou vyrůstat nové listy na podzim, nebo během zimy. To má za následek, že nové listy vyrostou až příliš dlouhé a tenké, většinou se ani nevyvinou a uschnou. Je to způsobenou pouze nízkou intenzitou světla, jelikož nové listy se potřebují vyvíjet na plně osluněném místě (v létě stačí i polostín). Máme vypozorováno, že pokud taková rostlina pustí nové listy v nevhodonou dobu, tak po změně stanoviště, pustí listy ještě jednou.

Aby k takovým věcem nedocházelo, je nutné rostlinu správně zimovat. Je to typická subtropická rostlina, stačí jí tak přes zimu místo v teplotách 0-10°C a klidně i bez světla. Zazimováním v průběhu listopadu a odzimováním v polovině nebo začátkem dubna, docílíme správné periody nasazení a vývinu nových listů.

 

Je také možné se pokusit Cycas revoluta pěstovat v zemi s dokonalou ochranou, obzvláště proti vlhku. Pravděpodobně však bude nutno použít topný kabel či jiný zdroj tepla. A v krytu udržovat přes mrazy teplotu kolem 0°C. V zemi je Cycas mnohem odolnější a snese mnohem chladnější teploty po delší dobu. 


Cycas revoluta v Ochozi u Brna:

 

Cycas revoluta v Mrchojedech - rašící listy:

Dospělá rostlina v tropech (fotku zaslal pan Nágl):

 

Dospělá samičí rostlina Cycas revoluta (Ilustrační foto):

 

Cycas circinalis - cykas indický

 

Tento druh je endemitem v Indii. Dorůstá výšky až 7 metrů. Listy jsou jasně zelené, lesklé a dlouhé až  2 metry. Starší rostlina odnožuje z kmene, podobně jako u předchozího druhu. U cykasu indického však někdy odnože vytvoří další kmen, a to například ze středu kmene mateční rostliny, takže rostlina je jakoby rozvětvená. K opylení je potřeba samčí i samičí rostliny.

 

Cycas circinalis je tropický cykas, takže nesnese mrazy, maximálně krátkodobě k -2°C. Má rád co nejteplejší a nejsvětlejší místa v bytě, skleníku, zimní zahradě a případně přes léto i venku. Přes léto má také rád dostatek vláhy, přes zimu však zálivku minimální. V zimě vyhovují teploty nad 12°C. Půda je nejlepší písčito-hlinitá, propustná a výźivná.

Dospělý Cycas circinalis, samičí rostlina s plody:

 

Cycas panzhihuaensis

 

Tento druh byl objeven v roce 1979 v Číně. V domovine roste ve vnitrozemí v suchých, zalesněných svazích na alkalických půdách. Jeho přirozené prostředí z něj dělá jeden z nejmrazuodolnějśích cykasů vůbec - údajně přežívá i -16°C! Dorůstá výšky jen 2 - 3 metry s listy dlouhými do 120 centimetrů.

 

U nás je tento druh velice vzácný, nejčastěji může být viděn u soukromých pěstitelů. Vyhovuje mu sušší propustná půda a slunné stanoviště, pŕes léto na zahradě, v zimě v místnosti při teplotách do 10°C. Zřejmě ale budeme jen těžko hledat vhodnější druh do našich podmínek k trvalé venkovní výsadbě! S ochranou proti vlhkosti a největším mrazům je tento cykas pro naše podmínky asi nejperspektivějším druhem.

 

 Cycas panzhihuaensis:



DomůDomů