Brahea edulis

 

 Tento druh pochází z ostrova Guadalupe v Mexiku. Roste až do 1000 metrů nad mořem a snáší lehké mrazy. Ve světě je oblíbená pro svůj jemný vzhled a nenáročné pěstování. Brahea edulis má podobný habitus jako palmy rodu Washingtonia a často se s ním zaměňuje. Na kmeni netvoří ze starých řapíků typickou překříženou mozaiku, ale kmen se snadněji a dříve obnažuje na hladkou strukturu. Na kmeni tvoří také jemnější shluky vláken. Řapíky jsou čistě zelené a mají jen nepatrné trny. Dorůstá do 13 metrů, listy jsou mohutné, do 2 m, sytě zelené až lehce vybledlé. Plodí jedlé peckovice, které se jedí jako datle. Plody jsou veliké, 2 až 3 cm v průměru, kulovité. Semena mají do 2 cm a jsou hladká a světle hnědá.

 

U nás je Brahea edulis ještě hůře k sehnání, než Brahea armata, k sehnání jsou nejčastěji menší kusy, které nejsou tak odolné jako staré exemláře. Mladší kusy si dlouho tvoří základnu kmene a řadí tento druh ke spíše pomalu rostoucím palmám. Na trhu u nás se velké kusy z dovozu také objevují, ale jen ve specializovaných prodejnách, ale jejih pořizovací cena je velmi vysoká, což mnoho pěstitelů odrazuje s pokusy s venkovní výsadbou a raději palmu pěstují jako přenosnou. Z pozorování po světě se potvrdila poměrně velká mrazuodolnost kolem -10°C, bez poškození listů do -6°C. Z našich pokusů, přežila palma bez nejmenšího poškození chladné zimování v teplotách 0-2°C po celou zimu. Ač pochází tato palma ze suších oblastí, tak jí vlhko přes zimu u kořenů nevadí. Z našich palem je to velmi oblíbený nenáročný druh a je to tak i vhodný adept na trvalou venkovní výsadbu do našeho klimatu. Pochopitelně s nutným zimním vytápěním na aspoň 0°C. Přes léto má ráda plné oslunění a závětrnou polohu.

 

Francouzská riviera, Nice

 

Cannes

 

Chorvatsko



DomůDomů